Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz s 52 % hlasů jasně vyhrála nedělní volby a získala 13 z 21 maďarských křesel v Evropském parlamentu, prohlásil, že podle Maďarů jsou v Bruselu nutné změny. „Ukázali jsme, že Maďarsko je silné, protože Maďaři jsou jednotní,“ zdůraznil.
Americký prezident Donald Trump v pondělí v Bílém domě přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána, jednoho z mála evropských státníků, který Trumpa podpořil ještě během jeho volební kampaně v roce 2016. Trump pochválil Orbána za migrační politiku a řekl, že premiér je tvrdý a uznávaný politik, jehož kroky v otázce přistěhovalectví jsou správné.
I více než dva týdny po odvysílání reportáže německé televize ZDF o tom, jak někteří východoevropští političtí lídři využívají evropské dotace mimo jiné k posilování vlastních politických pozic, rezonuje toto téma dále na německé mediální scéně. Tentokrát se problémem získávání dotací pro Českou republiku zabývala hlavní satirická show ZDF Heute-show, která se vysílala v pátek večer v hlavním vysílacím čase. Jejím terčem byl mimo jiné předseda české vlády Andrej Babiš (ANO), v Německu známému zpěváku Karlu Gottovi pak vložili tvůrci pořadu do úst několik parodických písní, které uvedli jako “Dotovaný hlas z Prahy zpívá ty největší východoevropské korupční hity“.
Viktoru Orbánovi ani jeho kritici nemohou upřít, že je mimořádně schopný (a všehoschopný, dodávají jedním dechem). Kromě domácích politických úspěchů sehrává již dnes na evropské politické scéně výrazně větší roli, než jaká by odpovídala reálnému významu Maďarska. Ale Orbánovou ambicí je udávat směr celé Evropě. Rozjel proto vysokou hru, jejíž součástí je také budování určitého intelektuálního zázemí, platformy pro nekonformní názory.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek večer představil proti imigraci zaměřený program své strany Fidesz před blížícími se volbami do Evropského parlamentu (EP). Vyzval především k tomu, aby rozhodování o otázkách migrace bylo odebráno "bruselským byrokratům" a vráceno do kompetence členských zemí Evropské unie, informovala agentura MTI.
Nad členstvím maďarského Fideszu v Evropské lidové straně zůstává i po dnešku viset otazník. Jen ho ostatní členové obtáhli fixou. Výsledek se nerozpakují prezentovat jako své vítězství jedni ani druzí; z obou stran vyhrál hlavně chladný pragmatismus zaobalený do lidoveckého „nevím“.
Evropská lidová strana (ELS) v pondělí zahájila proceduru, na jejímž konci by mohla být maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána vyloučena z jejích řad. Informovala o tom agentura AFP. Podle agentury DPA se o vyloučení Fideszu bude hlasovat poté, co o to požádalo devět členů ELS z osmi členských zemí Evropské unie, a byla tak splněna podmínka potřebná pro vyvolání hlasování.
Viktor Orbán poskytl aktuálnímu vydání listu Welt am Sonntag rozsáhlý rozhovor, což je samo o sobě netypické. Běžným Orbánovým způsobem, jak deklarovat postoje maďarské vlády zbytku světa, jsou proslovy. Od rozhovorů je tu hlavně Peter Szíjjártó, ministr zahraničí, který přes svůj poměrně mladý věk (je mu čtyřicet) zastává pozici šéfa maďarské diplomacie již skoro pět let. Rozhovor s Orbánem vyšel v dost napjaté politické situaci. Evropská lidová strana (EPP), jejímž členem Orbánova strana Fidesz je, právě řeší otázku, zda Maďary vyloučit či nikoliv.
Diplomatický konflikt mezi Maďarskem a Švédskem je svým způsobem zábavný, ukazuje ale ideologické rozdělení současné Evropy, ve kterém těžko hledat společný střed. Nejde o nic méně než o pojetí národního státu.
Pozornost letos vzbudil nový stranický plán na podporu porodnosti, o němž se mluvilo delší dobu, ale až Orbán v neděli odhalil podrobnosti.
Maďarský premiér Viktor Orbán v nedělním výročním projevu o stavu země ohlásil plán daňových úlev a finanční podpory pro rodiny s dětmi. Informovala o tom agentura Reuters.
Psát o takzvaném otrokářském zákonu je nevděčná úloha. Už samotný název, který zákonu přiřkla opozice a od ní jej přebrala všechna zahraniční média, vymezuje hřiště, na němž se debata vede. Bez znalosti maďarštiny se nelze dobrat znění legislativy, protože se ho nikdo neobtěžoval přeložit do angličtiny. A pak, a to především, je těžké psát o něčem, co je poměrně přiznanou záminkou, dalším z mnoha katalyzátorů nespokojenosti části společnosti s vládou Viktora Orbána od roku 2010.
Maďarský premiér Viktor Orbán je pod intenzivní palbou institucí Evropské unie a všemožných morálních arbitrů od chvíle, kdy se v roce 2010 po osmileté přestávce znovu ujal vlády nad Maďarskem. V posledních dvou volbách získal jeho Fidesz ústavní většinu, takže Orbán má velký manévrovací prostor. A hojně ho využívá. Změnil ústavu, postavení Ústavního i dalších soudů. Zasáhl do veřejnoprávních médií. Zestátnil Maďarům soukromé úspory v penzijních fondech, když se země po finanční krizi ocitla v dluhové pasti.
Osobností roku 2018 je pro britský ekonomický list Financial Times americký finančník a filantrop George Soros. Osmaosmdesátiletý podnikatel si titul podle deníku zasloužil coby „nositel liberální demokracie a otevřené společnosti“. O Sorosovi je poslední dobou v médiích slyšet zejména v souvislosti s kampaní, kterou proti němu vede maďarský premiér Viktor Orbán, když jej často líčí jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropy. Jméno podnikatele se také často objevuje v různých obviněních, které tvrdí, že financuje demonstrace aktivistické protesty.
Již třetím dnem v řadě pokračují v Maďarsku protivládní demonstrace podnícené nesouhlasem s novelou zákoníku práce, přezdívanou „otrocký zákon“, která zvyšuje limit na počet přesčasů pro zaměstnance. Před protestujícími řečnili podle agentury MTI představitelé prakticky všech opozičních stran. Oproti předešlým dnům má demonstrace podle maďarských médií klidnější průběh. Organizátoři chtějí v protestech pokračovat i o víkendu.
Omluvu maďarskému premiérovi Orbánovi si mohl prezident Miloš Zeman odpustit. Tak se vyjadřují někteří členové sněmovního zahraničního výboru, kteří okomentovali krok šéfa diplomacie Tomáše Petříčka. Ten před pár dny formálně změnil kategorie čtyř velvyslanectví, včetně toho v Budapešti. Prezident Zeman tak pokračuje v tlaku na ministra zahraničí, kterého má v nelibosti kvůli Petříčkově externímu poradci Miroslavu Pochemu.
Prezident Miloš Zeman přijal v pátek na zámku v Lánech maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle mluvčího Hradu debatovali mimo jiné o jaderné energetice. Zeman se také omluvil za změnu kategorie českého velvyslanectví v Budapešti. Ministerstvo zahraničí změnu už předtím označilo za technickou úpravu související s rozpočtem, která nic nemění na prioritách zahraniční politiky. Také premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že česká pozice k Maďarsku se nemění.
Premiéři Andrej Babiš (ANO) a Viktor Orbán chtějí prohlubovat česko-maďarskou spolupráci v obranném průmyslu. Shodli se na tom v pátek na tiskové konferenci po jednání v Kramářově vile. Vzájemně si také potvrdili shodnou pozici v migrační problematice, tedy odmítání kvót na rozdělování uprchlíků a snahu řešit problém už v zemích, odkud migranti přicházejí.
Nikola Gruevski byl v Makedonii naposledy viděn 9. listopadu. Za další tři dny měl bývalý makedonský premiér nastoupit k dvouletému výkonu trestu v Šuto Orizari nedaleko Skopje. Nenastoupil. Namísto toho se 13. listopadu ohlásil svým stále početným příznivcům na Facebooku z Budapešti. Oznámil, že v předešlých dnech dostal bezpočet hrozeb smrtí a že teď bude žádat o politický azyl v Maďarsku. Už v úterý ho dostal. Na jeho udělení přitom nečekal v tranzitní zóně, jak by podle přísných maďarských zákonů měl, nýbrž v Budapešti v hotelu. Zprávu, že měl pobývat také v domě Orbánových v Budě, kancelář premiéra popřela.
Střední Evropa nabývá na síle ve srovnání s tandemem Německo-Francie, jenž v Evropě tvoří osu. Podle tiskové agentury MTI to dnes prohlásil předseda maďarské vlády Viktor Orbán na uzavřeném zasedání Maďarské stálé konference v Budapešti. Na záznamu z jednání, který na svůj web umístila vláda, Orbán prohlásil, že rozsah a hodnota obchodu Německa a Francie jsou poloviční ve srovnání s obchodem zemí visegrádské skupiny (V4) s Německem. To přitom označil za „bezprecedentní vývoj“.
Sněmovna označila za "chybné a nešťastné" hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem kvůli údajnému vážnému ohrožení unijních hodnot. Návrh poslance ODS Jana Skopečka dolní komora přijala vedle dalších usnesení na závěr debaty o víceletém finančním rámci Evropské unie na léta 2021 až 2027.
Budapešť. Je středa 12. září, když usedám před zprávy maďarské veřejnoprávní televize. Mám ještě jinou práci a moje maďarština zatím není tak dobrá, abych rozuměla všemu, co uslyším, ale vím, že to vidět musím, vždyť dnes Evropský parlament většinou hlasů rozhodl, že jsem se ocitla v zemi, u níž je podezření z vážného ohrožení evropských hodnot. Vím také, že maďarská veřejnoprávní televize je pod kontrolou vlády, a sama jsem zvědavá, jak to divákům odkomunikuje.
Hlasování o maďarské vládě v europarlamentu vyvolalo v Česku minulý týden silnou odezvu. Proruský a dezinformační spolek Hej, občané! nyní svolává demonstraci na podporu maďarského premiéra Viktora Orbána. Akce před maďarským velvyslanectvím v Praze nazvaná Orbán za nás, my za Orbána chce vyjádřit podporu postojům maďarského premiéra vůči imigrační politice EU. Na akci vystoupí i poslanec Václav Klaus ml. (ODS) či místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna.
Maďarsko soubor protiimigračních zákonů, přezdívaný „Stop Soros“, ani příslušné dodatky k ústavě zrušit nehodlá. Taková je odpověď Budapešti zaslaná Evropské komisi, která v červenci zahájila s Maďarskem řízení pro porušení unijních právních předpisů. Podle maďarské tiskové agentury MTI o tom informoval náměstek maďarského ministra spravedlnosti Pál Völner.
Příliv uprchlíků do Evropy nebude slábnout, potenciál migrace je kolosální. Na tiskové konferenci v Moskvě to po jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem řekl ruský prezident Vladimir Putin. Řešení problému podle ruského vůdce leží v politické rovině, musejí ho ale najít sami Evropané.
Maďarská vláda se obrátí na Evropský soudní dvůr s odvoláním proti hlasování, jímž Evropský parlament minulý týden schválil doporučení, aby země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle agentury MTI to v pondělí řekl šéf úřadu maďarského kabinetu Gergely Gulyás.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí označil za nepřijatelné, že Evropská unie chce připravit Maďarsko o jeho právo chránit své vlastní hranice. Orbán tak reagoval na návrhy německé kancléřky Angely Merkelové posílit unijní pohraniční agenturu Frontex při ochraně vnějších hranic EU.
Andrej Babiš se rozzlobil na své dvě europoslankyně, které v Evropském parlamentu hlasovaly s většinou pro doporučení, aby Evropská komise zahájila řízení s Maďarskem.
“Dříve nám diktoval Kreml, teď Brusel. Dnes je na řadě Maďarsko, pak Polsko a pak třeba my,” pronesl Václav Klaus ml. na adresu hlasování Evropského parlamentu o ohrožení hodnot Evropské unie. To se stalo tématem nedělní Partie televize Prima mezi poslancem za ODS Václavem Klausem ml. a poslankyní hnutí ANO Helenou Válkovou. Podle Klause se hnutí ANO chová zcela jinak v České republice a zcela jinak v Evropském parlamentu. Válková to odmítla a zároveň odsoudila dvojí metr, podle kterého se Evropská unie chová jinak vůči Maďarsku a jinak vůči situaci v Katalánsku.
Nestává se často, aby se hlasování českých europoslanců probíralo v Česku tak dlouho a tak emotivně jako v tomto týdnu. Sociální sítě i jednání Poslanecké sněmovny zaplavila debata o středečním hlasování europoslanců o tom, aby členské země EU zahájily řízení proti Maďarsku kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Na sociálních sítích se objevovaly seznamy těch, kteří hlasovali v neprospěch maďarské vlády, a padala i ostrá slova o „zrádcích“. V případě vládního ANO bude mít hlasování zřejmě i dohru.
