Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) popřel, že by nějak ovlivňoval rozhodování ministerstva nebo České inspekce životního prostředí (ČIŽP) ohledně kroměřížských firem Navos a Kmotr. Ty patří do skupiny Agrofert, kterou donedávna vlastnil ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Stát věděl o možných problémech se střetem zájmů členů dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) déle než rok. Legislativu kvůli obsazování rady zatím měnit nechce. Vyplývá to z materiálu ministerstva zemědělství, se kterým se ve středu seznámila vláda.
Případnou sankci za zhruba 22 milionů korun kvůli údajnému střetu zájmů Jaroslava Faltýnka (ANO) by měl uhradit holding Agrofert. V otevřeném dopise k tomu v úterý firmu vyzvalo vedení Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Důvodem k sankci byla skutečnost, že Faltýnek dohlížel na rozdělování dotací a zároveň byl členem představenstva Agrofertu, který působí i v zemědělství.
Česko si koleduje o další pokutu v řádech milionů od Evropské komise. Jaroslava Faltýnka (ANO), kterého evropská instituce nařkla ze střetu zájmů při rozdělování dotací pro Agrofert, totiž v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) vystřídal další poslanec z ANO. I ten přitom pracuje v jedné z firem koncernu Agrofert, která inkasuje peníze z Bruselu.
Česko požádalo o zahájení smírčího řízení kvůli pokutě 22 milionů za střet zájmů Jaroslava Faltýnka (ANO) na poslední chvíli. Ministerstvo poslalo žádost minulou středu, což byl konečný termín, který mu Evropská komise vyměřila.
Proti pokutě 22 milionů korun, kterou Evropská komise uložila Česku kvůli střetu zájmů Babišova muže číslo jedna, by měl protestovat ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). S touto tezí přišel před středečním jednáním vlády ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Tuzemské úřady si nevědí rady, co udělat s verdiktem Evropské komise o střetu zájmů prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Případ se totiž může snadno změnit v noční můru při čerpání evropských dotací a v miliardové ztráty. Ministerstvo zemědělství pouze uvedlo, že v případě nutnosti bude Českou republiku hájit před soudem.
Opozičním i koaličním stranám se nelíbí, že občané České republiky doplácejí na čerpání dotací Agrofertu. Česku totiž hrozí od Evropské komise pokuta ve výši 22 milionů, a to kvůli předsedovi poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavu Faltýnkovi. Ten byl v době čerpání dotace ve střetu zájmů – seděl zároveň v předsednictvu Agrofertu a zároveň v dozorčí radě instituce, která o rozdělování dotací rozhodovala.
Padesátimilionová dotace na výstavbu Čapího hnízda na Benešovsku neměla být v roce 2008 udělena, žádost totiž obsahovala nepravdivé údaje. Uvedl to v pondělí server Neovlivni.cz, podle kterého šlo o podvod. Farmu vlastní Agrofert, který patří do svěřenských fondů ministra financí Andreje Babiše (ANO). Ačkoli Babiš včera odmítl, že by měl s podáním žádosti o dotaci cokoli společného, server v úterý zveřejnil dohodu o ručení za úvěr, kterým Farma Čapí hnízdo pokrývala další část výstavby, na níž je Babišův podpis.
Pochybné rozdělování zemědělských dotací v České republice odhalila Evropské komise. Riziko manipulací se týkalo částky jeden a půl miliardy korun, kterou v letech 2014 a 2015 inkasoval holding Agrofert.
Původně jasný případ Babišova nákupu korunových dluhopisů se zaplétá v nesrozumitelných detailech. Proto stojí za připomínku, že o nic složitého opravdu nejde.
MF DNES a Lidové noviny, které dříve patřily mezi prestižní politické deníky, se dále chovají tak, jako by je řídil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Noviny přitom Babišovi formálně nepatří, jelikož je i s celým holdingem Agrofert v únoru převedl do tzv. svěřenských fondů, aby mohl dál čerpat státní dotace.
Začíná to být vážné, i když se vlastně nic převratného nestalo. Sněmovna odhlasovala obyčejné usnesení, ve kterém jen aktualizovala žádost svého rozpočtového výboru.
Ministr financí Andrej Babiš musí do konce dubna vyvrátit „vážná“ podezření z daňových úniků v souvislosti se svými obchody se skupinou Agrofert, kterou dříve vlastnil. Rozhodla o tom ve středu Poslanecká sněmovna. Pokud předseda hnutí ANO požadavek nenaplní, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by měl podle schváleného dokumentu vyvodit vůči Babišovi prozatím nespecifikované důsledky.
Andrej Babiš moc dobře ví, že původní jeho majetku je pochybný, a chová se podle toho. Styl, jakým vyskladnil na veřejnost své dlouho dopředu ohlašované ‚audity‘ osobních legálních příjmů to jasně potvrzuje. Slovo audity je záměrně dáno do uvozovek.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) vysvětluje, za jaké peníze koupil v letech 2013 a 2014 dluhopisy Agrofertu. Podle zprávy auditorských firem Ernst&Young a PwC, které vycházejí z podkladů od Babiše, získal chybějící částku prodejem svých vlastních firem Profrost, Afeed a Afeed CZ. Kupujícím byl koncern Agrofert. Tím Andrej Babiš nerozptyluje všechny pochybnosti o legálnosti příjmů.
Finanční správa musí být podle místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky schopna prověřit okolnosti vydání korunových dluhopisů firem v období kolem roku 2012. Prohlásil to v neděli v České televizi. Pokud se tak neděje, je to podle něj ze strany ředitele úřadu jasné porušení povinností a nemá na svém místě co dělat.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) by neměl s rozdáváním 52 milionů na charitu příliš otálet. Podle nově zřízeného úřadu, který dohlíží na financování politických stran, to musí stihnout před termínem předvolební kampaně. Jinak by se totiž miliony započítávaly do výdajů ANO na kampaň do podzimních sněmovních voleb. Zákon přitom omezuje výdajový strop pro každou stranu či hnutí na 90 milionů korun.
Původní termín 3. března, dokdy měl Babiš (ANO) zveřejnit výsledky auditu svých financí, se mírně posouvá. Babiš v pondělním pořadu ČT Události, komentáře řekl, že výsledky auditu veřejnosti sdělí až příští týden. O zadání auditů Babiš informoval poté, co Týdeník Echo upozornil na výrazné nesrovnalosti v jeho příjmech, za něž si koupil korunové dluhopisy Agrofertu v hodnotě 1,5 miliardy korun.
Chemický a potravinářský koncern Agrofert buduje v Německu pekárnu za 8,5 miliardy korun. Část výrobních linek má být v provozu letos na podzim. Koncern do svých pekáren během tří let investuje deset miliard korun, zbylých 1,5 miliardy v Česku. Napsaly to v úterý Hospodářské noviny (HN).
Po prezidentu Zemanovi podávají ústavní stížnost na zákon o střetu zájmů i poslanci z hnutí ANO s podporou Úsvitu. Požadují, aby soud zrušil paragrafy, jež omezují právo firem vlastněných členy vlády žádat o státní dotace a zakazují veřejným funkcionářům vlastnit média. Odborníci na ústavní právo ale v těchto aspektech zákona problém nevidí a upozorňují, že s omezování ministrů počítá i Ústava.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) na začátku února převedl své firmy do svěřenských fondů. Nyní to vypadá, že díky drobné změně v zákoně by právě svěřenské fondy měly mít novou daňovou úlevu. Ve sněmovně taková změna prošla v lednu v rámci daňového balíčku, nyní se o ní bude jednat v Senátu. Babiš přitom kvůli neplacení daní čelí v posledních týdnech kritice.
Andrej Babiš zveřejnil v Deníku, patřícímu společnosti Penta, potvrzení, že za něj banka UniCredit zaplatila z jeho účtu za dluhopisy Agrofertu. Vytváří to dojem, že Babiš předkládá první ze čtyř dokladů, které slíbil 31. ledna v rozhovoru pro Události, komentáře České televize.
Obžaloba na hustopečskou firmu Agrotec ze svěřenských fondů ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v kauze manipulace se zakázkami České pošty byla podána důvodně. Od podání obžaloby se však změnil zákon, podle něhož zanikne trestní odpovědnost firmy v situaci, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránila protiprávnímu jednání svého zaměstnance.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se snaží odvádět pozornost od svých problémů s korunovými dluhopisy. Místo vysvětlování toho, kde na tyto dluhopisy vzal legální příjmy, na což jako první upozornil Týdeník Echo, navrhuje zdanění korunových dluhopisů a peníze, které z nich státu na daních nezaplatil, chce dát na charitu. Za jeho postoj ho kritizuje opozice i koalice. Návrh, pokud by s ním Babiš do Poslanecké sněmovny vůbec přišel, by podle ČSSD postihl tisíce lidí, kteří si dluhopisy koupili v dobré víře.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se snaží odvést pozornost od svých problémů s korunovými dluhopisy. Peníze, které z nich nezaplatil státu na daních, chce nyní rozdávat na charitu. Za to ale sklidil velkou kritiku jak z opozice, tak především od bývalého ministra financí a předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska.
Je to Kocourkov, ozývá se na adresu zákona, který umožnil firmě ze svěřenského fondu vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) vyvinit se z trestného činu. Soud totiž na základě novely zákona o trestní odpovědnosti firem zastavil trestní stíhání firmy Agrotec, třebaže spáchala trestní čin.
Andrej Babiš zřejmě ten milion skutečně poslal – a současně zneužil neštěstí cizích lidí ve své politické hře.
Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že do 3. března zveřejní výsledky auditu svých financí, které zadal dvěma firmám z tzv. prestižní čtyřky. Reaguje tak na pochybnosti ohledně svých osobních legálních příjmů, na které v lednu jako první upozornil Týdeník Echo. Dodnes totiž jasně nevysvětlil, kde vzal v letech 2013 a 2014 peníze na nákup jednokorunových dluhopisů Agrofertu v hodnotě 1,5 miliardy korun. Dluhopisy mu až do roku 2022 vynášejí od všech daní a pojistného osvobozených 90 milionů korun ročně, což je naprosto dominantní zdroj současného Babišova živobytí.
Andrej Babiš má novou účinnou strategii pro manipulaci s lidmi, která mu s velkou pravděpodobností pomůže uniknout z pasti vážných pochybností o svých skutečných legálních příjmech.
