Odboráři valašskomeziříčské chemičky DEZA, která patří do koncernu Agrofert, odpoledne vyhlásili stávkovou pohotovost, řekl předseda základní organizace OS ECHO při DEZA Michal Sváček. Důvodem vyhlášení je spor o uzavření kolektivní smlouvy na rok 2018 a nepřijatelný dosavadní mzdový vývoj, uvedli odboráři v prohlášení.
Z úlu vyletí včelka Mája a vesele si zpívá. Doletí na pole s řepkou, nadýchá se pesticidů, spadne a je po ní. Na tragickém osudu televizní postavičky ilustrovala německá veřejnoprávní televize, jak jedy užívané zemědělci ničí vše živé v přírodě. Zvláště to mají na svědomí ďábelské glyfosáty, které je třeba okamžitě zakázat.
Státní podnik Lesy ČR v příštích letech přijde o stovky milionů až miliardy korun. Důvodem je kůrovcová kalamita, která snížila cenu dřeva. To nemusí mrzet Andreje Babiše, který je bývalý majitel společnosti Agrofert, pod kterou spadá i těžařská společnost Uniles. Ta je jednou z největších na trhu a díky přesoutěženým zakázkám dostane výhodné podmínky. Samotný systém zadávání zakázek Lesů ČR má mnoho kritiků. Podle nich soutěží v tendrech velké firmy pod cenou a tím likvidují kvalifikovanou pracovní sílu.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila správní řízení s Českým rozhlasem kvůli reportážím redaktora Janka Kroupy o pobírání dotací na pozemky v souvislosti se společností Agrofert. Rozhlas se podle rady dopustil přestupku, protože nedal firmě prostor na reakci. Rada to uvedla na svých stránkách.
Dceřiná společnost Agrofertu v Německu zaplatila farmě Čapí hnízdo v roce 2012 téměř 9 milionů korun za reklamu. A to ačkoliv farma měla podnikat v pohostinství a stravování, nikoli reklamě. V podnikaní přitom platí za obecně známe, že přes výdaje na reklamu se dají zvyšovat náklady ve firemním účetnictví a tím snižovat daně z příjmu. Že si měl holding u farmy objednávat reklamu za stovky miliony, zjistily už dříve Hospodářské noviny.
K tuzemským zemědělcům míří z Bruselu každoročně 30 miliard korun. O tuto částku mohou přijít, pokud stát neprokáže, že peníze rozděluje podle právních předpisů. Tak zní hlavní důvod, proč vzbudila poprask zpráva Českého rozhlasu, podle níž koncern Agrofert hospodaří na sedmnácti stech hektarech půdy, na kterou nemá vlastnické právo ani nájemní smlouvu.
O tom, jestli otevřený konflikt ve veřejnoprávním rádiu byl první vlaštovkou důraznějšího utužování poměrů nejenom v médiích, a možném dalším vývoji Týdeník Echo hovoří s právníkem a někdejším novinářem Tomášem Němečkem, publicistou a spolupracovníkem ČRo Adamem Drdou a bývalým členem Rady Českého rozhlasu Ivanem Tesařem.
Čtyři měsíce od voleb nemá česká vláda důvěru. Také nejde o obvyklé domlouvání parlamentní většiny, probíhá složitější proces, který se ve světě nazývá „state capture“. Tento termín se obvykle překládá jako „převzetí státu“ a označuje situaci, kdy se rozhodujících státních funkcí chopí jedna ekonomická skupina.
Souboj o nezávislost investigativců Českého rozhlasu už má za sebou ostrou fázi. Generální ředitel René Zavoral se omluvil, že to přehnal, reportér Janek Kroupa připustil určité nedostatky.
Iniciativní šéf ČRo Zavoral jako kdyby vypustil jednu z prvních vlaštovek věcí příštích. Jistě jich bude víc a způsobí střety výrazně vážnější.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral vzal v pondělí zpět výroky o účelovosti reportáží o hospodaření Agrofertu na cizích pozemcích. V době jejich pronesení neměl relevantní informace. Uvedl to v prohlášení s šéfem zpravodajství Janem Pokorným po pondělním setkání se zaměstnanci. Setkání se zúčastnily desítky zaměstnanců ČRo.
Může to být sýčkování, může to být vůči Zavoralovi i nespravedlivé. Z některých jiných situací se zdá, že „generálnímu“ jde v první řadě o klid, o to, aby jemu svěřená instituce nikoho nepopudila.
Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se v pátek ohradil proti čtvrtečnímu prohlášení zaměstnanců ČRo, v němž kritizují jeho vystupování v souvislosti s reportážemi Janka Kroupy o hospodaření koncernu Agrofert na pozemcích s nevyjasněnou strukturou vlastníků.
Reportáže a výstupy Janka Kroupy ohledně pozemků, na kterých hospodaří koncern Agrofert, byly nevyvážené a neobjektivní. Uvádí to analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kterou si nechal zpracovat Český rozhlas (ČRo). Na jednání Rady ČRo to řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Bude chtít školení pro pracovníky rozhlasu. Rada následně jednomyslně odhlasovala, aby se rozhlas snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.
Spojení politiky a ekonomiky funguje. Dokázal to svou lesnickou ofenzivou podnikatel Andrej Babiš. Do vlády vstoupil v roce 2014 a za čtyři roky se jeho firmě Uniles podařilo na trojnásobek rozšířit počet zakázek, které má od státní firmy Lesy ČR. Tyto zakázky jsou hlavním zdrojem příjmů pro Uniles i sesterskou firmu Wotan Forest. Vzestup těžařů z holdingu Agrofert dokumentují výsledky tendrů pro letošní rok, které státní lesní podnik zveřejnil v minulém týdnu.
Česká republika odmítá zavedení dotačního limitu evropských přímých zemědělských dotací po roce 2020 pro velké farmy. Nesouhlasí také se zaváděním snižování platby podle velikosti podniku. Uvádí to materiál ministerstva zemědělství, který schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobný názor měl předchozí kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vyplývá to z dnešního zjištění ČTK.
Andrej Babiš je podezřelý z podvodu, protože on sám nebo jeho lidé v žádosti o dotaci na Čapí hnízdo uvedli nepravdivé údaje, zejména že příjemce dotací Farma Čapí hnízdo není součástí holdingu Agrofert.
Vítězem náhradního tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva je firma Uniles ze skupiny Agrofert. Firma Uniles v tendru podala nejlepší cenovou nabídku na 25 ze 109 soutěžených jednotek a má tak šanci získat nejvíce kontraktů. Celkem do tendrů podalo nabídky 38 firem. Předběžné výsledky tendrů v pondělí zveřejnil generální ředitel LČR Daniel Szórád.
OLAF by neměl vyšetřovat Andreje Babiše, ale Miroslava Kalouska. Řekl to v Otázkách Václava Moravce místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. O svém vydání řekl, že se situace změnila a neví, zda by nyní hlasoval pro své vydání v rámci kauze Čapí hnízdo. V pořadu ČT se kromě něj sešli také předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a ještě československý novinář z Denníku N Martin Milan Šimečka.
Ministerstvo financí obdrželo zprávu Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) ke kauze Čapího hnízda. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo financí. To ji rozeslalo dalším institucím – například i policii. V kauze možného zneužití dotací figuruje současný český premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko letos na národních dotacích rozdělilo potravinářským podnikům 400 milionů korun, z toho více než čtvrtinu firmám z holdingu Agrofert. Holding, jehož majitelem byl někdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO), tak žebříček příjemců dotací vede. V pondělí to uvedl deník Hospodářské noviny (HN). Babiš v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie Agrofertu a firmy SynBiol do svěřenských fondů.
Finanční správa prohrála spor s přerovskou firmou FAU. Nejvyšší správní soud (NSS) ve čtvrtek zamítl kasační stížnost Odvolacího finančního ředitelství proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, který zrušil zajišťovací příkazy vydané na tuto firmu. Vyplývá to z webu soudu, o případu informoval server iHNED.cz. Firma FAU, která po vydání zajišťovacích příkazů zkrachovala, měla sklad v areálu chemičky Precheza ze skupiny Agrofert.
Holding Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy, které nevlastní. Na většinu pozemků navíc pobírá dotace. Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů situaci nepopřel, ale holding se podle něj snaží situaci narovnat. Podle oslovených právníků holding zřejmě spáchal trestný čin.
Zatímco ve většině zemí Evropy dominují zemědělství drobné farmy, podniky u nás jsou na evropské poměry obrovské kolosy à la Babišův Agrofert. A převaha velkých firem není zdaleka jen doménou zemědělství, ale i vývozu, který táhne českou ekonomiku.
Trestně stíhaný presumptivní premiér Andrej Babiš nechce, aby prezident Miloš Zeman (a nejspíš ani nikdo z jeho případných nástupců na Hradě) zastavil jeho obvinění.
Stabilizační příspěvek, nebo Babišovo volebné? Napajedelská Fatra z koncernu Agrofert, který je známý všeobecně nízkými mzdami, poslala v poslední předvolební výplatě svým dělníkům jednorázový příspěvek 10 tisíc korun. Ozývají se hlasy, že tento příspěvek nesouvisí pouze se situací na trhu práce, ale má mezi dělníky v souvislosti s nadcházejícími volbami do parlamentu navodit atmosféru „šéf se o nás stará“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v zásadním rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel popisuje, jak podstatný je pro politický úspěch smysl pro zeitgeist, atmosféru doby.
Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek bude žádat v pondělí na zasedání vlády, aby byl odvolán z funkce šéf finanční správy Martin Janeček kvůli údajnému zneužití zajišťovacích příkazů k likvidaci firem, jak o nich informovala média. Chce, aby odešla také náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. O případu hodlá hovořit i s náměstkem pro státní službu Josefem Postráneckým.
Těžba v českých lesích by se dala označit za jedno ze selháních současné Sobotkovy vlády. Státní podnik Lesy ČR totiž v příštích letech přijde o stovky milionů až miliardy korun. Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka totiž umožnil firmám přesoutěžit některé státní zakázky kvůli nízké ceně dřeva. Toho využily téměř všechny firmy, ale nejvíce na tom vydělají ty velké. Mezi nimi taky Uniles, který patří do holdingu Agrofert.
Koncernu Agrofert účast majitele ve vládní koalici svědčí. Holding vyhrál třetí ze čtyř velkých lesních zakázek, které byly vypsány v období, kdy bylo hnutí ANO Andreje Babiše ve vládě. Počet dlouhodobých zakázek od státní firmy Lesy ČR pro Babišovu lesnickou divizi se během čtyř let zvětšil na dvojnásobek.
