Ropnou velmoc Alžírsko čekají těžké časy. Subvence, za které si tamní režim kupuje sociální mír, budou kvůli poklesu cen ropy už brzy nezaplatitelné. Země už zažívá sociální nepokoje. Od roku 1999 vládne Alžírsku prezident Abdelazíz Buteflika (79). Jak to ale bude dále, kdyby těžce nemocný prezident odstoupil? ptá se list rozhlasová stanice Deutschlandfunk (DLF).
Je příliš časně seriózně posoudit uplynulé čtvrtstoletí republiky od památného listopadového převratu, současníkům jsou dějiny skryté, nevíme, co z kroniky událostí bylo klíčové, a teprve daleká budoucnost ukáže, co, kdy a jaké trendy byly semeništěm dalšího vývoje. Na rozdíl od dnešních starých kňouralů vidím hospodářský a do jisté míry i politický vývoj oněch let v kontextu dějin jako značný rozvoj a úspěch. Kulturní a duševní vývoj společnosti jako relativní a do jisté míry nezasloužené fiasko.
Ekonomové si ulehčeně vydechli. Stále naléhavější otázka, jestli se po loňském rekordním růstu ekonomika nepropadne do stagnace, byla zodpovězena uspokojivým způsobem. „Ekonomika zpomaluje, ale ne zas tak moc,“ uklidnili autoři webu Patria.cz.
V jedné nepříliš vznešené, ale už značně načaté společnosti podnikatelského polosvěta jsem byl překvapen nevšední otázkou: „Hele, ty to musíš vědět, vám to určitě říkají, na kolik let byla východní Evropa postoupena Američanům?“ Když tazatel viděl můj nechápavý pohled, upřesnil: „No jak tenkrát na Maltě – nebo to bylo v Reykjavíku – nás Gorbačov zaprodal Amíkům. To bylo na třicet let, že?“
Neschopnost řešit uprchlickou krizi, růst nenávistného nacionalismu a další známé problémy popisuje v letošní zprávě o evropské demokracii Freedom House. Pozoruhodný je však závěr: „Jako naléhavé varování, kam Evropa směřuje, by měla sloužit skutečnost, že se Visegrádská skupina 25 let po svém založení změnila ze vzoru jednoty a demokracie na předního zastánce sobectví a omezenosti,“ píše Freedom House s odkazem na chování visegrádských politiků v uplynulém roce.
Byla čínská návštěva v Praze jen velkým humbukem? Nebo je příslibem a dobrou zprávou pro českou ekonomiku? A máme se Číny bát, že za své investice bude chtít i politický vliv? Do diskusního Salonu o česko-čínských vztazích přijali pozvání lidé z praxe.
Je to asi nejbizarnější pasáž dokumentárního filmu Matrix AB. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš rozdává předvolební koblihy ve vestibulu stanice metra I. P. Pavlova.
Nepokoje na východní Ukrajině, přerůstající v občasné ozbrojené střety, trvají již téměř dva roky. Nejčastěji diskutovaná příčina bojů, tedy rozpor definovaný jako přetahovaná „na Západ, nebo do Moskvy“, samozřejmě nezmizela, ale pod povrchem je to složitější.
Nová vládní garnitura v Polsku ohrožuje demokracii. Rumunský premiér odstoupil, protože byl obžalován z korupce. Makedonský premiér rezignoval kvůli aféře s nelegálním odposlechem opozičních politiků. Český prezident vtipkuje o tom, že nejlepší nástroj na odstranění premiéra je kalašnikov.
Z potu českých pracovníků vyrostly paláce vídeňské šlechty a velkolepé kláštery katolických řádů. Tak učí školní dějepis o třech stoletích, kdy České země podléhaly Habsburkům. Co se týče vysávání zdejší pracovní síly cizími boháči, jsou současné poměry přinejmenším stejné. Každá dvanáctá koruna vydělaná v Česku končí v rukou cizince.
Před volbami 2013 se na jedné z debat organizovaných Svazem průmyslu a dopravy potkali exministr financí Miroslav Kalousek a miliardář a zakladatel protestního hnutí ANO Andrej Babiš. Tehdy se ještě jeho podpora počítala v jednotkách procent a málokdo by si vsadil, že zasedne tam, kde sedával Kalousek.
Chování německé kancléřky Angely Merkelové v migrační krizi zmátlo většinu Evropy. Profesor ekonomie Markus Kerber, který střídavě žije v Berlíně a Paříži, první ženu Německa dobře zná.
Jsme zvláštní země, která má sklony dělat přesný opak toho, co je potřeba. Když procházela česká ekonomika po roce 2008 hlubokou recesí, vláda tvrdě šetřila a opakovaně zvedala daně.
Pozvání do diskusního Salonu Týdeníku Echo přijali šéf oddělení sociálně-ekonomických analýz na Úřadu vlády Michal Pícl, ekonom Miroslav Zámečník a bývalý ministr financí, dnes opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09). Ten v den konání Salonu musel k zubaři na pohotovost a do debaty se zapojil ex post. Pícl a Zámečník pak měli možnost na Kalouskovy reakce reagovat.
Pro Vladimira Putina to určitě bude jedna z největších politických zkoušek. Poprvé od jeho nástupu do prezidentského úřadu zažívají Rusové výrazný pokles životní úrovně.
Slovo start-up ještě neproniklo do spisovné češtiny. Kdy jazykovědci podlehnou dalšímu „anglicismu“, je ale nejspíš jen otázkou času. Rohlik.cz, Socialbakers, Liftago nebo Skypicker – to jsou některé tuzemské firmy, pro které se tak trochu módní označení pro rychle rostoucí a inovativní společnost už pevně zažilo. O fenoménu start-upů v Salonu Týdeníku Echo hovořili lidé, kteří začínajícím firmám pomáhají penězi i radami: partnerka právní kanceláře CEAG Margareta Křížová, šéf společnosti Credo Ventures Ondřej Bartoš a zakladatel soutěže Nápad roku Martin Kešner.
Rozkvět Asie zastavila těžká krize, která přivedla celý svět až na pokraj propasti globální hospodářské krize.
Česká ekonomika je bez nadsázky ve výborné kondici. V prvním čtvrtletí rostla druhou nejvyšší rychlostí z celé Evropské unie.
Michael Lewis v současné době patří mezi nejčtenější ekonomické autory. Sám začínal jako makléř na americké burze, ale později se stal novinářem. Pokud jsem se něco zásadního dozvěděl o tom, jak fungují velké americké banky a finanční instituce, tak to bylo z knihy The Big Short, která pod stejným názvem vyšla i v českém překladu.
Je zajímavé, kolik zdánlivě vyčpělých a nemoderních témat se v současné době vrací. Mnohá z nich jasně zazněla již v 60. letech: rasové nepokoje, udržitelnost či limity růstu. Jako bychom se na dějinné spirále sice posunuli o závit výš, ale také blíž k těm tématům, která na nás poprvé zapůsobila již před desetiletími.
Belgie byla až do druhé poloviny 2013 (celkem 535 dní) bez vlády a belgický stát se v té době ani nerozpadl, ani nebyl obsazen nepřáteli. Sociální systémy, zdravotnictví, veřejná doprava a bezpečnost byly zajištěny, ekonomika se nezhroutila a taktéž školství, kultura a sport chybějící ministry nepostrádaly.
O Chorvatsku se letos v Česku mluví víc než kdy jindy. Kromě tradičního synonyma pro dovolenou se skloňuje také při zprávách o samozvané republice Liberland a ještě u dalšího, nepoměrně vážnějšího tématu. Ministr financí Andrej Babiš si bere za vzor chorvatský způsob elektronické evidence tržeb (EET) a zdůrazňuje, jak v bývalé jugoslávské republice toto opatření zabralo.
„Letíme vzhůru jako raketa.“ ‑ „Jako by zemi polil živou vodou.“ Nestačí mluvit o rekordech, překvapení, pozitivním šoku.
Bývalý guvernér centrální banky patří k ekonomům, kteří mají talent vystihnout atmosféru doby. Právě od něj převzal Václav Havel v roce 1997 slogan blbá nálada.
Chudne střední třída, nebo je na tom lépe než kdykoli předtím? Vzdělanci se často přimknou k nejmajetnější vrstvě a snaží se manipulovat společností proti živnostníkům, soudí profesor sociologie. Čtyři odborníci diskutují o snech a nočních můrách středního stavu i o tom, jestli jsou pro něj důležitější finance, nebo volný čas.
Společenské a ekonomické procesy, které se odehrávají v USA a v západní Evropě často v mírnější formě a s několikaletým zpožděním, přicházejí i k nám. Mám na mysli například rostoucí násilí na školách, pochody proti etnickým menšinám, možnost snadných půjček a celou řadu ekonomických a obchodních praktik.
Vývoj kurzu rublu v posledním roce připomíná skluzavku, navíc takovou, jejíž úhel se v posledních dnech neustále zostřuje.
Neexistuje příliš mnoho schopností, kterými Češi vzbuzují obdiv, a dokonce závist celého světa. Tentokrát se je podařilo osvědčit ve zvlášť důležité disciplině, při práci na počítači na úrovni patnáctiletých. Tuzemští osmáci jsou podle uznávaného výzkumu ICILS nejlepší na světě, těsně před Kanaďany a s větším odstupem před Dány, Korejci, Poláky, Němci atd.
Ocitli jsme se v mentální izolaci. Zatímco celá Evropa se obává další recese a promýšlí, jak jí proplout s co nejmenšími ztrátami, my očekáváme hospodářský růst. Alespoň se tak chová vláda. A opozici, kterou Bohuslav Sobotka i Andrej Babiš neúnavně peskují za poslední recesi, se moc nedaří jejich rozhazovačným plánům účinně oponovat.
Amerika se svým bankovním systémem sice krizi odstartovala, ale taky se z ní rychleji vyhrabala. Oživení je stále pomalé a nejisté a (jak tomu ovšem bylo už po posledních dvou recesích) vytváření nových pracovních míst kulhá za růstem HDP. Ale srovnání s průmyslovými centry Evropy je zdrcující – Amerika už překonala svou předkrizovou úroveň, kdežto eurozóna se v roce 2011 propadla do stagnace, z níž nemá sílu uniknout.
