"Nemáme situaci pod kontrolou.“ Třetí největší švédské město Malmö se stalo v pátek navečer a v noci dějištěm násilných protestů mezi místními muslimy a jejich přívrženci a antiislámskými demonstranty.
Více než 100 000 demonstrantů se podle tiskových agentur v neděli v centru Minsku domáhalo odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Úřady tlampači vyzývaly účastníky nepovolené akce k rozchodu a varovaly před užitím síly, pokud neuposlechnou. V okolí byly soustředěny policejní i vojenské jednotky, ale pořádkové síly nezasáhly. Protesty se konaly také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a dalších městech.
Tisíce lidí v běloruské metropoli Minsku se v pondělí večer shromáždily před vyšetřovací vazbou, odkud se přesunuly k cele předběžného zadržení a požadovaly osvobození lidí zadržených v souvislosti s demonstracemi proti falšování výsledků prezidentských voleb.
Vladislav Jandjuk před čtyřiadvaceti lety naložil rodinu do auta a zastavil se až v utečeneckém táboře u Bílině. Bylo to na poslední chvíli, neboť dostal avízo, že minská KGB chystá zátah na aktivisty opozice. Už léta chodím s Vláďou jednou za čas na výlety po okolí Prahy a moji známí, když potřebují spravit počítač, obracejí se na něj. Teď přišel čas obrátit se na něj s otázkami, co se v jeho vlasti děje.
Běloruská moderátorka Taťjana Borodkinová byla nucena po vyjádření nesouhlasu s vládou prezidenta Alexandra Lukašenka uprchnout ze země.
Běloruská opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská prohlásila, že je připravená převzít zodpovědnost a postavit se do čela národa. Bělorusko by podle jejích slov mělo co nejrychleji připravit právní rámec pro nové spravedlivé prezidentské volby.
Mohutný protivládní protest ovládl centrum Minsku. Podle reportéra agentury Reuters se v běloruské metropoli sešlo více než 200 000 lidí, agentura DPA odhaduje 100 000 účastníků, zatímco AFP píše o desítkách tisíc lidí s bílo-červenými vlajkami.
Zaměstnanci běloruské státní televize BT jsou připraveni stávkovat, oznámila podle agentury Ria Novosti televizní moderátorka a režisérka dvou televizních kanálů Natallja Bibikavová. V reakci na zprávu se do redakce televize v sobotu vydaly předsedkyně horní komory parlamentu Natallja Kačanovová a prezidentská mluvčí Natallja Ejsmantová, aby zde situaci urovnaly. Schůze se zaměstnanci však neproběhla podle jejich představ a před budovou televize protestovala tisícovka lidí, kteří požadovali nezkreslené informování o současném dění v Bělorusku po zpochybňovaných prezidentských volbách.
I přes policejní násilí v mnoha běloruských městech čtvrtou noc za sebou pokračovaly protesty proti falšování výsledků nedělních prezidentských voleb, které podle volební komise pošesté vyhrál autoritářský prezident Alexandr Lukašenko s více než 80 procenty hlasů. Do původních spontánních protestů se začínají zapojovat lidé napříč společností. Na stranu protestujících se přidala více než stovka lékařů, na protest rezignoval přední moderátor státní televize, ke stávce se odhodlaly i desítky dělníků, objevují se zprávy i o stávkách v dalších podnicích. Lidé v ulicích vytvářejí živé „řetězy solidarity“.
Bouřlivé demonstrace v běloruském Minsku, které vypukly v neděli večer po oznámení výsledků prezidentských voleb, podle znovuzvoleného Alexandra Lukašenka řídily telefonáty z České republice, Polska a Velké Británie. Dosavadní běloruský vládce to zmínil v rozhovoru státní běloruské zpravodajské služby (BelTA). Česká strana výroky běloruského prezidenta odmítla.
Premiér Andrej Babiš (ANO) odsoudil policejní zásah proti demonstrantům v Minsku. Na twitteru uvedl, že Bělorusové mají právo na svobodu slova a demokracii.
Ulice londýnského předměstí Brixton zaplavily 1. srpna stovky demonstrantů. Cílem shromážděných mužů a žen, převážně černochů, bylo vyzvat britskou vládu k utvoření „parlamentární komise pro otázky pravdy a reparací“ a „dát o sobě vědět.“ Největší pozornost si získala organizace Forever Family, také se označující jako FF Force, jejíž členové se na akci objevili v černých ochranných vestách a s maskami na obličejích. Předseda Brexit Party Nigel Farage záběry označil za „hrůzné“. Informuje o tom například Daily Mail.
Zastupitelé v americkém Seattlu, kde protestující z jedné čtvrti na čas zavedli autonomní bezpolicejní zónu, chtějí policejní oddíl nadobro zrušit a nahradit ji „komunitním“ tělesem, které by bezpečnost zajišťovalo především „preventivně“. Vyplývá to z návrhu městské rady, kterého si všímá třeba server New York Post.
Týdny násilných střetů mezi federálními agenty a demonstranty v Portlandu v americkém státu Oregon přivedly zpět do ulic tisíce lidí a v sobotu večer se uskutečnily protestní pochody v ulicích několika amerických měst.
Bývalý profesor sociologie a kriminologie Univerzity v Severní Karolíně Mike Adams byl ve čtvrtek večer nalezen mrtvý ve svém domě. Stalo se tak ani ne měsíc poté, co vedení univerzity ohlásilo jeho odchod kvůli jeho nevhodným příspěvkům na Twitteru, informovala CNN. Příčina smrti se stále vyšetřuje.
Protesty proti policejní brutalitě a rasismu v USA přiměly už řadu médií k přehodnocení používané gramatiky. Nyní se k nim přidala i americká tisková agentura Associated Press (AP), která se definitivně rozhodla, že termín „černý“ (black) bude v souvislosti s rasou či kulturou psát s velkým písmenem, zatímco termín „bílý“ (white) ponechá s malým. Agentura o tom v pondělí informovala na svém serveru.
Náhlé uvalení restrikcí na celý Moravskoslezský kraj si už vysloužilo kritiku takřka ze všech stran, teď nejspíše i „vyžene“ lidi do ulic Ostravy.
K tvrdé srážce militantů a policie došlo v pátek v americkém Chicagu.
Pátým dnem v řadě v Bulharsku v pondělí pokračovaly demonstrace, na nichž tisíce lidí požadovaly odstoupení kabinetu premiéra Bojka Borisova kvůli údajnému „mafiánskému“ stylu vládnutí.
Slzný plyn nasadila srbská policie proti demonstrantům, kteří se v pátek večer pokusili proniknout do budovy parlamentu v Bělehradě. Už čtvrtou noc za sebou protestovali demonstranti v metropoli proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče. Demonstrace se konaly navzdory rozhodnutí krizového štábu, že v metropoli zavede zákaz veřejného shromažďování více než deseti osob kvůli zhoršující se epidemiologické situaci. Jejich účastníci protestovali i proti způsobu, jakým vláda postupuje v boji proti koronaviru.
Občané Hongkongu zatčení na základě nového čínského kontroverzního bezpečnostního zákona, který začal platit v úterý, by mohli být souzeni i v pevninské Číně.
Jihoněmecký Stuttgart ze soboty na neděli zažil něco, co jsme zatím jako konzumenti zpravodajství znali jen ze západněji položených zemí: Francie, Anglie, USA. Poté, co se policie opovážila zkontrolovat muže, kterého podezírala z držení drogy, vypukly nepokoje.
K wuchanskému viru se v posledním týdnu přidružila další epidemická infekce. Vražda George Floyda vedla k vlně protestů nejen ve Spojených státech, ale i v řadě dalších zemí. Epidemiologický či mimetický výklad je v tomto případě skutečně něco, co je třeba brát v potaz. Protože protesty měly nejasnou logiku. Částečně byly vedeny solidaritou s americkými protesty a protestem proti policejní praxi ve Spojených státech. Na tom by nebylo nic divného. Pokud by se ovšem část protestujících nezačala chovat, jako že protestuje i proti poměrům doma. Obdobnou tendenci měla i veřejná diskuse. V médiích se objevily titulky podle schématu „Země X/Evropa také potřebuje mluvit o rasismu“. Jistě, o problémech se má mluvit, ale ty texty spíš působily dojmem pracného hledání, jež by dávalo protestům ex post odůvodnění.
Současný tlak vyvolaný protesty v USA i dalších zemích vůči rasové diskriminaci a policejní brutalitě nutí soukromý sektor ke změnám. Americká společnost Uncle Ben‘s změní image své značky a vymění na obalech svých produktů obrázek černošského farmáře, kterého používala od čtyřicátých let minulého století. Uvedla to na svém webu společnost Mars, která značku vlastní.
Když dav v britském Bristolu pokácel sochu obchodníka s otroky a místního mecenáše Edwarda Colstona, bylo jasné, že protestní hnutí, které zachvátilo celý Západ a v menší míře dorazilo i do Česka, vstoupilo do nové fáze. Prvotní protesty v USA, které reagovaly na smrt černocha George Floyda pod kolenem bílého policisty Dereka Chauvina, byly pochopitelné.
Demonstranti v Atlantě v americkém státě Georgia zablokovali dálnici a zapálili restauraci řetězce rychlého občerstvení Wendy's poté, co tam policie zastřelila černocha, který se pokusil při zatýkání uprchnout. Podle zveřejněných záběrů incidentu na sociálních sítích se muž pral s policisty, jednomu z nich vytrhl taser a při útěku s ním na policisty mířil. O události informovala agentura Reuters, podle níž incident, který byl zachycen na videu, pravděpodobně povede k zesílení protestů proti policejní brutalitě napříč Spojenými státy.
Vsadím se, že velká většina obyvatel „autonomní zóny“ v reálném světě vyznává ideologii „open borders“ a neomezené migrace. Nyní bylo jejich prvním aktem vytvoření hranic.
Jestli je v Londýně jedna stavba, která budí dojem bezpečí a stability, je to americká ambasáda. Obří ocelová kostka, kam se Američani přesunuli v roce 2018, je v podstatě supermoderním hradem. Důmyslný systém teras, zákopů a plotů doplňují neprůstřelná skla a Faradayova klec proti kybernetickým útokům. Nechybí ani vodní příkop.
Někteří radikální stoupenci hnutí Black Lives Matter pokročili k devastaci soch osobností, o nichž zřejmě nikdy neslyšeli. Jejich obětí se totiž stal i pomník jednoho z významných bojovníků proti otrokářství a filantropa Mathiasse Baldwina ve Filadelfii. Protestující se ho přesto rozhodli postříkat červenou barvou a podstavec opatřit nápisy „kolonizátor“ a „vrah“. Poškození Baldwinovy sochy je tak další v řadě davového ničení „symbolů útlaku“, které nastalo v reakci na zabití amerického černocha George Floyda.
Policisté ze čtvrti Capitol Hill ve městě Seattle na severozápadě USA se po týdnech střetů s demonstranty stáhli z místní policejní stanice a nechali protestujícím volnou působnost. Lidé se této příležitosti chopili a ustavili v oblasti takzvanou autonomní zónu, která je experimentem pro život bez policie, napsal list The New York Times (NYT). Proti tomuto vývoji se však tvrdě ohrazuje prezident Donald Trump.
