Lithium, o němž ještě nedávno hovořili jen odborníci, je nyní ohniskem sporu koaličních rivalů ČSSD a hnutí ANO. Hádka o těžbu lithia se dnes přesouvá do Senátu. Podle sociálních demokratů je memorandum o těžbě na Cínovci v zájmů ČR, hnutí ANO mluví o krádeži za bílého dne. Memorandum s australskou firmou bude v Senátu obhajovat ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).
O případné těžbě lithia v České republice a jejích podmínkách se bude krátce před volbami zřejmě debatovat v obou parlamentních komorách. Zatímco KSČM chce svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, ODS chce tento bod zařadit na schůzi Senátu, která se uskuteční ve středu. V nedělní Partii televize Prima o úmyslu ODS hovořil předseda této strany Petr Fiala. Jeho oponent v debatě a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek řekl, že je dobré vysvětlit, o co v kauze jde.
V těžbě lithia v Krušných horách by se měl angažovat státní podnik. Na úvod své návštěvy v Ústeckém kraji to řekl prezident Miloš Zeman. Byla by to podle něj záruka, že prostředky zůstanou v Česku. Prezident zmínil Diamo, které ale podle jeho informací zájem nemá.
Lithium získávané z ložiska Cínovec by mělo být dále zpracováváno do finální podoby na českém území. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD), který podepsal v Ústí nad Labem se společností European Metals Holdings Ltd. memorandum o porozumění. S těžbou lithia, které se využívá při výrobě baterií, by mohl australský investor začít v Krušných horách v roce 2022. Plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě přijal finančníka a majoritního vlastníka těžební skupiny Czech Coal Pavla Tykače. Informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Schůzka se konala na žádost Tykače. „Tématem jednání byla energetika a otázka prolomení těžebních limitů,“ uvedl Ovčáček.
Uhelná společnost Severní energetická, která patří podnikateli Pavlu Tykačovi, se loni propadla do více než půlmiliardové ztráty. O rok dříve přitom firma vydělal skoro 1,3 miliardy korun. Loňský rok byl ztrátový i pro další Tykačovu těžební společnost, Vršanskou uhelnou, která prodělala přes čtvrt miliardy.
Ukrajina uzavřela dohodu, která ji umožní poprvé dovážet uhlí ze Spojených států. Oznámila to ukrajinská státní energetická společnost Centrenergo. Uhlí z USA má nahradit dovoz z Ruska po ztrátě klíčových uhelných dolů v Donbasu, které se ocitly v rukou proruských separatistů.
Počátkem 90. let se zdálo, že éra českého rudního hornictví definitivně končí. Zbývající zásoby tradičních rud byly víceméně oprávněně odepsány, protože světová těžba se dnes orientuje na chudá, ale obrovská ložiska. V zemi nám stále zůstalo pozoruhodné množství uranu, který možná nikdy nebudeme těžit, abychom neohrozili zásobníky podzemních vod.
Severočeské doly přerušily kvůli aktivistům, kteří pronikli do lomu Bílina, těžbu. V dalších dnech vyčíslí škodu a představenstvo rozhodne o dalším postupu, řekl ČTK mluvčí společnosti Lukáš Kopecký. Asi 140 účastníků prvního českého klima kempu vniklo do lomu krátce poté, co ukončili klidný pochod k lomu ČSA.
V Rožné na Žďársku po 60 letech definitivně skončilo dobývání uranové rudy. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, je vytěžen. Horníci se ve čtvrtek s těžbou uranu rozloučili symbolickým ceremoniálem, při němž vyvezli z podzemí poslední vůz s horninou. Činnost těžebního závodu Geam ale nekončí, zabývat se bude zahlazováním hornické činnosti.
Návrh na převzetí černouhelné společnosti OKD, která je v úpadku, státním podnikem Prisko předloží ministr financí Andrej Babiš (ANO) k projednání vládě možná už v příštím týdnu. Novinářům Babiš při pondělní návštěvě Jihlavy řekl, že nechce, aby do OKD vstoupil státní podnik Diamo, protože s ním jsou špatné zkušenosti. Proti je ovšem budoucí ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), který Prisko odmítá a je zastáncem, aby Diamo do OKD vstoupilo. V OKD by podle Babiše mělo mít rozhodující slovo ministerstvo financí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nebude navrhovat těžbu nového ložiska uranu v Česku. Na veřejném projednání surovinové politiky ČR to v pondělí uvedl náměstek ministra průmyslu Jiří Koliba. Současná vláda schválila na konci roku 2014 zprávu, která řešila dotěžení současného ložiska uranu Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku a přípravu případné těžby nového ložiska v Brzkově na Jihlavsku. Proti možné těžbě u Jihlavy dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané.
„Doufám, že bude zítra pěkné počasí. Nechceme, aby to na fotce vypadalo jako v Mordoru,“ upozornil nás mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký, když jsme s fotografem žádali o vstup do areálu povrchového hnědouhelného dolu Bílina. Právě toho, který se podle rozhodnutí vlády z 19. října zakousne po čtyřiadvacetiletém váhání politiků do okolní krajiny a zastaví se pět set metrů od obcí Mariánské Radčice a Braňany, nacházejícími se mezi Mostem a Litvínovem.
V Česku je v provozu pět hnědouhelných dolů, kde rychle ubývají zásoby. Nepřežijí o mnoho déle než dvacet let, pokud vláda nezruší těžební limity v dolech ČSA a Bílina. Velká naděje na renesanci hnědouhelného hornictví však neexistuje. Limity jsou vděčným tématem politických soubojů a rozumné řešení užitečné všem zúčastněným je v nedohlednu.
