Švédská policie zadržela tři mladíky, kteří znásilnili ženu, přičemž svůj čin živě vysílali na Facebooku. Muži se ženě během videa vysmívají, vyhrožují jí pistolí a nakonec jí oznámí: „Byla jsi znásilněna.“ S odvoláním na švédská média o tom informuje švédská verze serveru The Local.
Přestože jsou západní země stále vnímané jako světová výspa svobody, zájem jejich občanů o demokracii pomalu upadá. Tento trend lze vysledovat prakticky všude – v západní Evropě, v Severní Americe i v Austrálii. Vyplývá to z nové studie listu Journal of Democracy, o němž v posledních dnech informuje například britský The Telegraph.
Švédské úřady zveřejnily pouze část dopisu, kterým premiér Stefan Löfven pogratuloval nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Začerněné pasáže jsou i ve zpřístupněných diplomatických zprávách, které o Trumpovi a jeho protikandidátce Hillary Clintonové vypracovala švédská ambasáda ve Washingtonu. Upozornil na to portál The Local.
Většina států v západní Evropě se potýká se zvýšenou oblibou různých extremistických stran. Ve Švédsku se v sobotu konala demonstrace neonacistů, kteří vyšli do ulic oslavovat vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. I když se jednalo jen o pár stovek demonstrantů, jednalo se o největší neonacistickou akci, která se kdy ve Švédsku uspořádala, uvádí deník The Independent.
Evropa se zdánlivě dělí na blahobytný a blahovolný Západ – a chudý a nevlídný Východ. Například i v otázce uprchlíků a vztahu k vlastní identitě. Tato linie ovšem v Evropě vede jinudy a jinak, jak ukazuje jedna severská debata. Král Norů Harald způsobil rozruch – a zároveň si vysloužil obdiv –, když ve svém projevu příznivě hodnotil současný profil vlastní společnosti: „Norové pocházejí ze severu, středu a jihu. Norové jsou také imigranti z Afghánistánu, Pákistánu, Polska, Švédska, Somálska a Sýrie.“
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum topologických vlastností hmoty a jejích změn. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.
Letos v únoru vyhlásil známý institut European Council on Foreign Relations, v jehož správní radě zasedá hned několik evropských exministrů zahraničí a významných diplomatů, žebříček nejvlivnějších zemí Evropy v zahraniční politice. Jedničkou se stalo Německo. O druhé místo se podělila Británie se Švédskem. Pozice Londýna asi nikoho nepřekvapí.
„A kupuje si to hodně lidí?“ zeptal jsem se knihkupkyně, sotva jsem rozpačitě zaplatil za čtvrtý, čerstvý díl známé švédské detektivní série Milénium. „Dost, lidé jsou zvědaví,“ odpověděla. Samozřejmě, bodejť by nebyli. Milénium výrazně napomohlo nastartovat bláznění do skandinávských detektivek, navíc má dodnes kolem sebe správný reklamní příběh: jeho autor Stieg Larsson zemřel dřív, než první díl jeho trilogie vůbec vyšel.
