Prezident republiky nebude pokutován za porušení ústavního pořádku. Zavést to chtěl ústavní novelou senátor Libor Michálek (za Piráty), horní komora ve čtvrtek ale jeho návrh už v úvodním kole projednávání odmítla. Kritici návrhu vyčítali mimo jiné účelovost a nedostatečnou připravenost.
Prezident Miloš Zeman na čtvrtečním setkání se svými příznivci oznámí, zda bude obhajovat prezidentský mandát. Zemanovi kandidaturu na konci ledna doporučili jeho nejbližší spolupracovníci. Očekává se, že jejich doporučení vyslyší a do prezidentské volby se přihlásí. Oficiální stanovisko chce veřejnosti oznámit až na páteční tiskové konferenci.
Podporovatelé nezávislých kandidátů na prezidenta budou muset na nominační petici připsat ke jménu číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Změna, kterou ve středu schválil Senát většinou pouhých dvou hlasů, má omezit možnost vyřazení kandidátů kvůli neuznaným podpisům. Nadále jich bude muset být nejméně 50 000.
Dosluhující předseda Akademie věd a fyzikální chemik Jiří Drahoš ještě neoznámil, že bude kandidovat na prezidenta, a už je podle sázkových kanceláří favoritem číslo 2 až 3.
Prezident republiky by měl podle senátora Libora Michálka (za Piráty) dostat až milionovou pokutu, pokud by se dopustil porušení ústavního pořádku. Pokutu by uděloval Ústavní soud na návrh Sněmovny. Senát sám by pak měl mít opět možnost žalovat prezidenta pro velezradu, na jejímž základě by Ústavní soud mohl hlavu státu zbavit funkce. Michálek to navrhl ve své ústavní novele, kterou představil v úterý.
Podporovatelé nezávislých kandidátů na prezidenta zřejmě budou muset na nominační petici připsat ke jménu číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Nadále jich bude muset být nejméně 50 000. Změnu přináší návrh volebních novel, které Senátu doporučil schválit beze změn jeho ústavně-právní výbor. Horní komora o předloze rozhodne příští týden.
Prezident Miloš Zeman ve středu při návštěvě Karlovarského kraje vynadal primátorovi Karlových Varů Petru Kulhánkovi (KOA) za to, že město dosud neopravilo Císařské lázně. Objekt ale má v majetku Karlovarský kraj a ten na přelomu roku vystoupil ze sdružení, které mělo národní chráněnou památku opravit.
Prezidentské volby ve Francii se blíží a organizátoři kampaně Obama17 se snaží do Paříže dostat bývalého prezidenta Spojených států Baracka Obamu. Přestože by se prezidentem fakticky stát nemohl, cílem je poukázat na údajnou současnou špatnou politickou situaci a fakt, že lidé nemají ideálního kandidáta, kterého by mohli volit, ale hlasují jen proti jinému kandidátovi, tvrdí server CNN.
Bývalý peruánský prezident Alejandro Toledo je policií vyšetřován kvůli podezření, že bral úplatky od brazilské stavební firmy, okolo níž se točí masivní korupční skandál v největší latinskoamerické zemi. Policie šetří, zda Toledo začátkem tohoto století vzal od společnosti Odebrecht částku ve výši 20 milionů dolarů (přes půl miliardy korun) za to, že dostala zakázku na stavbu stěžejní dálnice k peruánsko-brazilské hranici. Prezident jakékoli provinění odmítá.
V prvním kole francouzských prezidentských voleb by podle nového průzkumu agentury Ifop zvítězila šéfka krajní pravice Marine Le Penová. Do druhého kola by spolu s ní postoupil nezávislý centrista Emmanuel Macron a hladce by ji porazil. Dosud favorizovaný kandidát tradiční pravice François Fillon, kterého zasáhl skandál kolem sporného zaměstnávání jeho ženy a dětí, by v prvním kole skončil třetí, ukázalo šetření mezi voliči, z nehož citovala agentura Reuters. Jde už o druhý průzkum s podobným výsledkem.
Miloš Zeman oznámí, jak se rozhodl s kandidaturou na prezidenta, už 9. března – tedy o den dřív, než jak původně Hrad avizoval. Zdůvodnil to tím, že si to zaslouží vědět jeho příznivci, kteří se ten den mají sejít na Pražském hradě po stovkách. Zeman to řekl v rozhovoru pro Českou televizi.
Na Hradě to dnes bude intelektuálně jiskřit, povede se debata o věcech vážných až nejvážnějších – prezident Miloš Zeman se bude radit se svými spolupracovníky, zda v příštích prezidentských volbách kandidovat má, nebo ne. Musí to pro ně být – bez ironie – složité rozhodování
Dlouholetý vládce Gambie Yahya Jammeh, který se o víkendu uchýlil do exilu, ukradl v posledních týdnech v prezidentské funkci miliony dolarů. Tvrdí to zvláštní poradce nového prezidenta Adamy Barrowa. Na Jammehův příkaz bylo navíc podle poradce přepraveno nákladním letadlem do zahraničí různé luxusní zboží, včetně luxusních automobilů, píše agentura AP.
Politická krize v africké Gambii, kterou vystupňovalo dvojvládí po nástupu nově zvoleného prezidenta Adamy Barrowa, patrně brzy skončí. Diktátor Yahya Jammeh, který zemi vládl 22 let, měl slíbit, že se vzdá moci a opustí zemi. To ještě nedávno odmítal i potom, co jeho nástupce Barrow, kterého do úřadu vynesly demokratické volby, složil slib v sousedním Senegalu. Na to konto do Gambie vstoupily vojenské jednotky států Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS).
Američané, kteří přísahu svého nového prezidenta Donalda Trumpa sledovali z washingtonského parku National Mall, během prvního Trumpova prezidentského projevu propukali v jásot. Nový americký prezident Donald Trump se chce zaměřit na ochranu pracujících Američanů a projevu využil k rýpnutí do předchozího establishmentu.
Až v pátek Donald Trump poprvé vejde do Bílého domu jako prezident Spojených států amerických, budou v jeho skříni viset jeho obleky, jeho osobní fotografie budou vystavené na dokonale rozmístěných stolcích a vedle jeho oblíbené pasty na zuby bude v koupelně položený jeho kartáček, napsal zpravodajský server USA Today.
Donald Trump v pátek v pravé poledne (18:00 hodin SEČ) složil ve Washingtonu před budovou Kongresu prezidentský slib a stal se v pořadí 45. prezidentem Spojených států. Demokratického prezidenta Baracka Obamu tak nahradil republikánský vítěz voleb, který věří, že udělá Ameriku velkou jako nikdy předtím.
Mnoho prominentních demokratů a republikánů nespokojených s osobou nového prezidenta v těchto dnech opouští Washington, aby se podíleli na vypracování protitrumpovské strategie nebo aby se jen vyhnuli inauguračnímu ruchu. Napsal to v sobotu server Politico. Řada demokratů prý nehodlá být svědkem přísahy muže, jehož považují za hrozbu pro národ.
Řady kandidátů na českého prezidenta se rozrostly o jednoho dalšího zájemce. Své odhodlání zabojovat o Pražský hrad ohlásil herec a spisovatel Michal Gulyáš. Úmysl kandidovat zveřejnil společně s propagačním videem na Facebooku, svou kandidaturu potvrdil i v rozhovoru pro Echo24. Chce být protiváhou moci peněz, která podle něj v poslední době až příliš ničí český veřejný život.
Ve věku 82 let zemřel bývalý německý prezident Roman Herzog. Informovala o tom v úterý agentura DPA. Herzog, který stál v čele Německa v letech 1994 až 1999, v té době hrál důležitou úlohu při jednání o česko-německé deklaraci.
Kandidát pravice François Fillon a šéfka Národní fronty (FN) Marine Le Pen by jasně postoupili do druhého rozhodujícího kola francouzských prezidentských voleb na jaře příštího roku. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu preferencí, který uskutečnil institut Ipsos-Steria Sopra pro výzkumný ústav Cevipof a deník Le Monde.
V sousedním Rakousku v neděli skončil ostře sledovaný souboj o úřad spolkového prezidenta. Ve volbách zatím jasně vede kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen, kterému předběžné odhady přisuzují 53,3 % hlasů. Van der Bellen tak poráží svého pravicového protikandidáta Norberta Hofera a podle tamních médii je už jasné, že se stane novým rakouským prezidentem. Hofer už uznal porážku.
Naše jižní sousedy čeká 4. prosince, tedy tento víkend, reparát prezidentských voleb. V těch – jak známo – 22. května zvítězil bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen naprosto těsným rozdílem šesti desetin procentního bodu (50,3 % : 49,7 %) nad kandidátem Svobodných (FPÖ) Norbertem Hoferem.
Francie je zemí, kde jsou lidé zvyklí nespokojenost projevovat hodně otevřeně. Své názory se na rozdíl od Britů, Američanů nebo Němců nestydí otevřeně přiznat v obavách, že za ně budou kádrováni. Šéfka Národní fronty Marine Le Penová už dávno není v médiích hlavního proudu a mezi elitami, které udávají tón veřejné debaty, ostrakizovaná.
Francie bude příští rok volit prezidenta ještě ve výjimečném stavu, který v zemi panuje od loňských islamistických masakrů. To výrazně změnilo atmosféru. Země proslulá bezstarostností, frivolností a požitkářstvím se uzavírá do sebe. Čím dál víc lidí má pocit, že mizí tradiční francouzský styl života.
Velká část české společnosti je, zdá se, fascinována prezidentem Milošem Zemanem, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Za něco málo přes rok se bude konat druhá přímá volba českého prezidenta. Vrstva společnosti začala vybírat své kandidáty, zájem stát se hlavou státu už potvrdil textař a podnikatel Michal Horáček.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v Hospodářských novinách kritizoval Zemana za účast na shromáždění „xenofobní sekty“, od Zemana se distancovali i jeho podporovatelé jako Zdeněk Škromach či Jaroslav Foldyna. Přinese to prezidentovi přesto politické body, nebo se bude radovat spíše někdo jiný? O tom diskutovali v Salonu Týdeníku Echo současný mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, mluvčí premiéra Zemana z let 1998–2002 a v letech 2009–2012 místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, sociolog z agentury Median Daniel Prokop a iniciátor akce „Červená karta pro Zemana“ Martin Přikryl, majitel reklamní agentury Jandl.
Ne sport, ale politika nemá logiku, dalo by se říct při pohledu na výsledek polských prezidentských voleb. Vítězství Andrzeje Dudy, tak trochu politického benjamínka, nad seriózně působícím, žádné skandály netropícím a o generaci starším Bronislawem Komorowským je možná překvapivé, ale nikoliv nelogické.
Existuje typ, který je očividný homo politicus, jenž by nemohl v životě dělat nic jiného, a zároveň z něj nemáme ani v nejmenším pocit, že by něco obětoval – politikaření je prostě jeho živel a někdy může dosáhnout rozměrů skutečné politiky.
