Podoba s Čapím hnízdem. V dotačním podvodu na Hluboké padly zatím podmínky
Případ podezřelé manipulace s 50milionovou dotací na stavbu luxusního wellness centra v Hluboké nad Vltavou se podobá kauze Čapího hnízda premiéra Andreje Babiše.
Případ podezřelé manipulace s 50milionovou dotací na stavbu luxusního wellness centra v Hluboké nad Vltavou se podobá kauze Čapího hnízda premiéra Andreje Babiše.
Pomyslná časomíra odtikává poslední hodiny lhůty, v níž má státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodnout, zda skončí kauza Čapí hnízdo u soudu. Avizovaná lhůta skončí v sobotu. V případu čelí premiér Andrej Babiš (ANO) návrhu policie k obžalobě, vinu dlouhodobě odmítá. Možností, jak Šaroch rozhodne, je více. Nelze ani vyloučit, že se lhůta pro vypracování rozhodnutí prodlouží. Policie podala návrh na obžalobu v polovině dubna.
Chyby při čerpání peněz z fondů Evropské unie vyčíslilo ministerstvo financí od vstupu Česka do EU v květnu 2004 na 38,4 miliardy korun. V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Česko patří mezi země, které jsou nejvíce pozadu v čerpání evropských dotací. Hrozí kvůli tomu, že Češi budouý dotace tradičně dočerpávat na poslední chvíli, tudíž za projekty, které neposouvají ekonomiku. Premiér Andrej Babiš (ANO) se však veřejně chlubí, jak jeho ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová „našla“ 10 miliard z evropských zdrojů.
Příběh unijních auditů o střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) jen tak neskončí, na definitivní verdikt Evropské komise si ještě počkáme. Poté, co český zemědělský fond SZIF odpoví na návrh zemědělské auditní zprávy, bude mít Brusel až celých šest měsíců na reakci. Deníku Echo24 to řekla mluví fondu Vladimíra Nováková.
S čerpáním unijních dotací je Česko pozadu, v aktualizovaném žebříčku Evropské komise je v rychlosti čerpání druhé nejpomalejší. Za ním už je jen Španělsko. Z objemu dotací, které má ČR vyčerpat, je rozhodnuto pouze o 63 procentech peněz. Hrozí tak, že budeme dohánět čerpání dotací na poslední chvíli. Ministerstvo pro místní rozvoj ale v reakci na žebříček EK argumentuje jinými daty, z nichž nevychází Česko v rychlosti čerpání jako druhé nejpomalejší, ale figuruje na 22. příčce z 28.
Most chce získat evropské peníze na změnu bydlení obyvatel sídliště Chanov. Vznikne expertní skupina složená ze zástupců města a Agentury pro sociální začleňování. Radnice by ráda vytvořila v Chanově takzvané modulové bydlení. ČTK o tom informovalo město. Expertní skupina se zaměří na zpracování dlouhodobé strategie a vytvoří takzvaný tematický akční plán zacílený na zlepšení podmínek bydlení obyvatel Chanova.
Již druhé rozhodnutí o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše vydal Městský úřad Černošice.
Jeden člověk podle nepotvrzených zpráv zemřel a nejméně sedm lidí utrpělo zranění při výbuchu skladiště dělostřeleckých granátů v sibiřském Krasnojarském kraji. Informovala o tom dnes agentura TASS. Starosta nedalekého Ačinska připravuje k evakuaci celé město, kde žije 100 000 lidí. Munice stále vybuchuje, podle záchranářů se situace nevyvíjí příznivě.
Je pozoruhodné, že z toho už desítky let nikdo nedokáže udělat politické téma. Přitom by šlo zvednout z levé strany zdůrazňující rovnostářství, ale i z pravé, vyzdvihující zásluhy. Česko je sedmičkou na žebříčku zemí s nejvyšší daní z práce z celé Evropy. Stát tady člověku s průměrným platem, který nyní dosahuje téměř 33 tisíc korun měsíčně, sebere 43,7 procenta z toho, co vydělá. V této částce není započítané zdravotní pojištění, které míří mimo státní rozpočet a je skutečnou pojistkou.
Státní distributor paliv Čepro prověří kvůli návrhu auditní zprávy Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) postavení holdingu Agrofert ve veřejných zakázkách.
Od prosince do června posílala platební agentura SZIF zemědělské dotace holdingu Agrofert i přesto, že Evropská komise v prosinci vystavila dotacím pro koncern stopku.
Na příkladu Andreje Babiše a jeho firem sledujeme v nejbrutálnější podobě, jak škodlivé jsou pro společnost dotace. Představa, že se čeští a evropští daňoví poplatníci složí na to, aby miliardami přispěli druhému nejbohatšímu obyvateli své země, který má dominantní postavení v řadě oborů od chemie po zemědělství, čímž mu pomohou válcovat konkurenty (kteří nemají dominantní postavení ani dotace), vypadá na první pohled absurdně.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nepřistoupilo k plošnému pozastavení proplácení investičních dotací firmám z holdingu Agrofert, a to ačkoliv na ně Brusel peníze od loňského prosince neposílá.
Projekty holdingu Agrofert, o jejichž proplacení ministerstvo financí zatím nepožádalo Evropskou komisi a platí je z českého rozpočtu, se ke konci června vyšplhaly na 170,422 milionu korun.
Před dvěma týdny žádala senátní komise pro vyhodnocení unijních auditů týkajících se premiéra Andreje Babiše (ANO) tři ministerstva o poskytnutí plného znění auditů.
Český premiér je v palbě Evropské komise i české opozice a tzv. občanské společnosti za to, že Agrofert čerpá unijní dotace i po jeho odchodu do vysoké politiky a že při žádostech údajně několikrát podváděl. Kritika Andreje Babiše ze strany opozice a pořadatelů demonstrací zřejmě není úspěšnější proto, že v cítění jeho příznivců nejde o „naše peníze“, tedy peníze z českého státního rozpočtu, ale jakoby cizí, unijní.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zřejmě bude povinně zveřejňovat také formou otevřených dat informace o dotacích, které poskytl zemědělským podnikům. Sněmovna tak na návrh Pirátů doplnila poslaneckou novelu o zemědělství, která převádí vyřizování národních dotací českým zemědělcům z ministerstva zemědělství na SZIF. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Kauzy o střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše ohrožují pozici České republiky při vyjednávání podmínek Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2021. Myslí si to Asociace soukromého zemědělství, podle které je nezbytné zastavit stávající model vycházející z podpory pro největší hráče v oboru zemědělství. Společná zemědělská politika Evropské unie se řeší mezi jednotlivými ministry už od loňského června. Jedním z největších témat je snaha dotace zastropovat, aby nedocházelo k přeplácení velkých společností.
Andrej Babiš vtrhl do krajiny eurodotací jako uragán a nejvíc se zaměřil na oblast zemědělských investic. Ofenziva miliardáře a premiéra v jedné osobě však stojí před krachem. Existuje řada argumentů, podle kterých přijde o víc než miliardu korun, ať už tím, že jeho holding Agrofert bude vracet vyplacené dotace, anebo tím, že nedostane ty, které se mu stát zavázal vyplatit.
Česká republika potřebuje z Evropské unie získávat peníze na investice, nikoliv na takzvané měkké projekty. Evropské finance by měly směřovat na zadržování vody v krajině nebo dopravní infrastrukturu.
Rozdělování zemědělských dotací v Česku provází zajímavý trend. Jejich objem totiž v posledních třech letech výrazně vzrostl některým z největších příjemců. Kromě holdingu Agrofert, u něhož zemědělské dotace v roce 2017 poprvé přesáhly miliardu, se dotační příjmy zvyšují i koncernu Úsovsko. Jeho spolumajitel je exministr zemědělství v první vládě Andreje Babiše (ANO) Jiří Milek.
V ostře sledované dotační kauze Čapí hnízdo, v níž čelí návrhu policie na obžalobu premiér Andrej Babiš (ANO), se nyní čeká na rozhodnutí státního zástupce Jaroslava Šarocha. Za jak dlouho řekne, zda pošle premiéra k soudu, nechce dlouhodobě komentovat. Jeho nadřízený nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale odhad má. Jeho rozhodnutí očekává v řádu měsíců.
Ačkoli od doručení návrhu první auditní zprávy Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) uplynulo už 14 dní, emoce dění zatím neutichly. V příštím týdnu se navíc tlak na premiéra zvýší. Kromě další demonstrace svolané na pražskou Letnou bude opozice tlačit na hlasování o nedůvěře jeho kabinetu. To by vláda vzhledem k většině v Poslanecké sněmovně ustála, šlo by ale už o druhý pokus tento kabinet odvolat.
Tak drahé české potraviny včetně piva nebyly nikdy, upozornila agentura Bloomberg. Nutno dodat, že před zdražováním Čechy nezachrání ani to, že dotují zemědělce nejvíc v Evropské unii. Je to pravý opak toho, co dlouhá léta tvrdí zemědělští lobbisté, ovšem podle údajů Evropské unie podporujeme agrární sektor nejvíc s jedinou výjimkou Finů, kteří hospodaří v krušných podmínkách za polárním kruhem.
Holding Agrofert se pokouší vyvrátit expertízu Komise a obhájit způsob udělování a čerpání dotací. Stejně jako premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá závěry návrhů auditů Evropské komise holding, který je dnes zaparkovaný v premiérových svěřenských fondech. Komisi se nezdá například dotace pro toastovou linku Penam, na níž Agrofert zdůvodnil žádost tím, že se bude pomocí nových technologií vyrábět nový typ toastů. Auditoři však zjistili, že stejný výrobek vyrábí jiná německá firma Agrofertu. Na oprávněnost dotace to prý nemá vliv, tvrdí nyní Agrofert.
Promlčí se Andrej Babiš poslední krizí, kterou spustil audit Evropské komise? Hospodářsky mu to může ublížit, státní zemědělský fond byl přinucen proplácení dotací Agrofertu (i firmě ministra zemědělství Tomana) zastavit. Politicky to pro něj dva týdny poté nevypadá zle. Zaprvé je tu celková bezvýchodnost demonstrací pořádaných hnutím Milion chvilek, daná nikoliv chybami organizátorů, ale povahou věci.
Zastavit proplácení dotací pro Agrofert měl SZIF už před půlrokem. Vyplývá to dokonce z pravidel poskytování dotací, které jako důvod pozastavení peněz bere i podezření z porušování unijní či národní legislativy. Říká to Leo Steiner, kterého veřejnost zná kvůli kritice finančních toků v ROP Severozápad. Dopad dle Steinera může mít dění okolo auditů v extrémním případě i na proplácení celých dotačních programů Evropskou komisí a Česko může přijít až o desítky miliard korun.
Premiér Andrej Babiš neustále tvrdí, že Česká republika nebude muset kvůli jeho údajnému střetu zájmů žádné peníze Evropské unii vracet. O „skandálním“ chování auditoru chce premiér mluvit dokonce s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Podle českých europoslanců však takové chování jen Babišův střet zájmů dokazuje. Navíc tím dává najevo, že nerozumí systému fungování institucí EU.
„Spoustu mých kritiků to předpokládám upřímně zklamalo,“ komentoval premiér Andrej Babiš tiskovou konferenci ministra zemědělství Miroslava Tomana. Ministr Toman na ní nabídl médiím svou interpretaci dosud tajného auditu Evropské komise, který se týká zemědělských dotací pro Agrofert. V ministrově podání Česku maximálně hrozí, že bude vracet 200 až 250 milionů korun. Částka 63 milionů je hodnota dvanácti projektů, na které státní zemědělský fond uzavřel s firmami z holdingu Agrofert smlouvu po únoru 2017.