Předseda hnutí ANO Andrej Babiš chce být v případě vítězství hnutí ve sněmovních volbách v příštím roce premiérem. Řekl to v rozhovoru na serveru Deník.cz. Dřív Babiš uváděl tři možné kandidáty hnutí na premiéra – sebe, prvního místopředsedu ANO Karla Havlíčka a šéfku poslaneckého klubu Alenu Schillerovou.
Popularita britského premiéra Keira Starmera a jeho vlády se po 100 dnech vládnutí propadla. Poukazuje na to britský tisk, který dnes hodnotí počáteční období labouristické vlády. Starmer podle deníků v úřadu zažil náročné či vyloženě špatné období, které poznamenaly letní demonstrace proti přistěhovalcům, příprava nového rozpočtu a také zprávy o darech, které Starmer dostával, když byl opozičním poslancem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přijal demisi vlády premiéra Gabriela Attala. Zároveň ale ministry požádal, aby své úřady vykonávali dál, dokud nevznikne nový kabinet. Očekává se, že to nebude dříve než po skončení letních olympijských her 11. srpna, uvedly agentury Reuters a DPA. Pětatřicetiletý Attal přijel demisi podat už 8. července po prohraných předčasných volbách, Macron ji ale tehdy odmítl přijmout.
Národně konzervativní Národní sdružení (RN) Marine Le Penové by v prvním kole francouzských parlamentních voleb získalo 33% podporu, zatímco aliance levicových stran by získala 28%, čímž se přiblížila protimigrantskému bloku RN. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu volebních záměrů. Vítěz evropských voleb RN zůstává ve vedení, ale nyní ztrácí dva body ve srovnání s posledními měřeními Ifop, které Národnímu sdružení přisuzovalo 35%.
Kandidátem Národního sdružení (RN) na post francouzského premiéra bude 28letý znovuzvolený europoslanec Jordan Bardella. Den po vítězství RN ve volbách do europarlamentu to podle agentury AFP oznámil místopředseda strany Sébastien Chenu. "Hlas lidu" už podle místopředsedy za Bardellou stojí díky vítězství ve volbách do EP. Nové parlamentní volby ve Francii vyhlásil v neděli večer prezident Emmanuel Macron poté, co jeho centristická koalice získala ve volbách do europarlamentu 14,5 procenta.
Naréndra Módí složil přísahu a stal se potřetí v řadě předsedou indické vlády. Národní demokratická aliance (NDA) vedená Módím zvítězila v parlamentních volbách. Na slavnostní obřad v prezidentském paláci byly pozvány tisíce lidí, včetně bollywoodských hvězd, sportovních legend a zástupců partnerských zemí z regionu. Národní demokratická aliance (NDA) vedená Módího Indickou lidovou stranou (BJP) získala v parlamentu 293 křesel, přičemž pro parlamentní většinu je zapotřebí nejméně 272 křesel.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová se během procházky večerní Kodaní stala terčem útoku neznámého muže. Ten k ní v jednom z kodaňských parků přistoupil a udeřil ji, záhy byl zatčen policií. Premiérka při útoku utrpěla šok, ale jinak vyvázla bez zranění, informovala dánská média s odvoláním na policii a úřad premiérky. Motiv útočníka zůstává nejasný, informuje například BBC. Premiérka krátce po útoku v prohlášení ujistila veřejnost, že vyvázla bez zranění, jen utrpěla šok.
Někdejšího zpravodajce Jiřího Langa má v čele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) po sedmi letech vystřídat současný šéf bezpečnosti úřadu vlády Jan Čuřín. Premiér Petr Fiala (ODS) ho ve čtvrtek představil poslancům bezpečnostního výboru. Na uzavřenou schůzi byli pozváni také zástupci všech tajných služeb nebo policejní prezident a další zástupci bezpečnostních složek.
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Bývalá šéfka kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželka Jana Nečasová a někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti. Soud se stížnostmi zabýval ve spojeném řízení, nakonec nevyhověl žádné z nich. Zpravodajci podle nálezu jednali v rozporu se zákonem, když přijali neformální pokyn od neoprávněné osoby.
Je malý zázrak, že na malém českém knižním trhu vyšel nový rozsáhlý životopis Winstona Churchilla, ta bichle totiž čítá nějakých 2000 normostran a náklady i riziko českého vydání jsou ohromné. Doufejme, že máme dostatek ctitelů velkého britského státníka i zájemců o jeho historickou roli v porážce nacistů. Autor monografie, anglický historik Andrew Roberts (nar. 1963), napsal poutavý a místy i vtipný životopis, rozhodně ne upovídaný. Ohromná šíře knihy je dána Churchillovým dlouholetým působením v politice od jeho prvního zvolení do Dolní sněmovny roku 1900 až do 50. let dvacátého století, kdy se podruhé stal premiérem.
Novým britským premiérem bude Rishi Sunak, nově zvolený lídr Konzervativní strany a bývalý ministr financí za vlády Borise Johnsona. Jediná protikandidátka Mourdauntová se na poslední chvíli stáhla. Jedná se o prvního šéfa britské vlády s indickými kořeny a jde do vlády s heslem: patriotismus, férovost a tvrdá práce.
Italský prezident Sergio Mattarella pověřil v pátek sestavením vlády Giorgii Meloniovou, která úkol přijala a předložila mu seznam ministrů. Uvedl to generální tajemník prezidenta Ugo Zampetti. "S prezidentem Mattarellou jsme se dohodli, že zemi by měla být dána vláda v co nejkratším čase." Nová vláda složí přísahu už v sobotu v 10:00, dodal Zampetti. Meloniová se stane první ženou v čele italského kabinetu.
Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V dnešním hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku. Kristerssona jako premiéra dnes v 349členném parlamentu Riksdagu podpořilo 176 poslanců, proti bylo 173 zákonodárců.
„Události, drahý chlapče, události,“ odpověděl údajně britský premiér v letech 1957 až 1963 Harold Macmillan na otázku novináře, co nejpravděpodobněji poškodí jeho vládu. Tato Macmillanova poučka stále platí, nejen v Británii. Nicméně i tam je podivuhodné, jak události naprosto vychýlily směr vládních konzervativců. Když Boris Johnson v prosinci 2019 drtivě vyhrál parlamentní volby, uhájil tradiční konzervativní okrsky na jihu Anglie, přebral labouristické okrsky na severu, psalo se o nové zlaté konzervativní éře.
Nastupující britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit firmy částkou 40 miliard liber (1,1 bilionu Kč), aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Plán, který je podle agentury Bloomberg těsně před dokončením, počítá buď se zastropováním cen, anebo s jejich snížením o stanovený procentní podíl. Pokud se Trussová přikloní k druhému návrhu, bude to znamenat, že dodavatelé energií budou muset všem firmám nabídnout cenu, kterou vláda schválí.
Novou britskou premiérkou se stane Liz Trussová (47), která byla zvolena šéfkou Konzervativní strany. Svůj hlas jí odevzdalo 81.326 konzervativců. Její oponent Rishi Sunak získal 60.399 hlasů. Královna Alžběta II. novou šéfku vlády jmenuje do funkce v úterý na skotském zámku Balmoral. Trussová v krátkém projevu po dnešním oznámení výsledků vnitrostranických voleb poděkovala "svému příteli" a končícímu premiérovi Borisi Johnsonovi.
Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek do rukou prezidenta Sergia Mattarelly odevzdal demisi, informoval prezidentský palác. Mattarella předsedu vlády požádal, aby kabinet dočasně vedl dál; zatím ovšem není jasné, zda hlava státu rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby.
