Maloobchodní tržby v Česku se v březnu meziročně snížily o 8,1 procenta, pokles zrychlil z únorových revidovaných 6,8 procenta. Tržby obchodníků klesají už 11 měsíců po sobě. Snížily se i proti únoru, a to o 0,7 procenta. Čísla dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tržby za nepotravinářské zboží meziročně klesly o 9,7 procenta a za potraviny o 8,7 procenta. Za pohonné hmoty vzrostly o 2,4 procenta.
Premiér Petr Fiala jednal s dodavateli energií a zástupci Českého statistického úřadu a Energetického regulačního úřadu. Řešili vysoké ceny energií, které vyšly ve statistikách Eurostatu. Premiér Petr Fiala ostře kritizoval statistiky, které vycházely s tabulkových cen a podle jeho slov neodpovídaly skutečným cenám. Na jednání se zástupci energetických firem bylo domluveno, že firmy budou ČSÚ poskytovat data o skutečných, nejen tabulkových cenách, dobrovolně.
Česká ekonomika klesla v prvním čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 0,2 procenta. Zaznamenala tak první meziroční pokles od prvního kvartálu roku 2021. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,1 procenta. V předchozích dvou čtvrtletích česká ekonomika mezikvartálně klesala, technicky tedy byla v recesi.
Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci příslušných úřadů kvůli statistikám o cenách plynu sejde v příštím týdnu nebo v přespříštím. Podle mluvčího vlády Václava Smolky metodika, kterou zvolil Eurostat a z níž vyšlo, že se v Česku ve druhém pololetí loňského roku zvedly ceny plynu nejvíce v Evropské unii, neodpovídá reálným cenám na trhu. Mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar pro Echo24 řekl, že data Eurostatu vycházejí z konceptu nabízených cen v daném období. Podle některých kritiků Fiala ohrožuje nezávislost úřadů.
Inflace podle čtvrtečních dat Českého statistického úřadu meziročně zpomalila na 15 procent, podle ekonomů pomohl především pokles cen energií a paliv. Varují však, že vyhráno ještě není, proinflačně mohou v budoucnu působit například stoupající ceny potravin či změny daní, o kterých se v posledních dnech hojně debatuje. Stále se také jedná o jednu z nejvyšších hodnot inflace v Evropě.
Spotřebitelské ceny v Česku stouply v březnu meziročně o 15 procent, tempo růstu zvolnilo z únorových 16,7 procenta. Inflace je tak nejnižší od loňského dubna. Vliv mělo zlevnění pohonných hmot, zmírnil růst cen zemního plynu. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Čísla dnes na svém webu zveřejnil ČSÚ. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o desetinu procenta. Oproti březnu 2021 však ceny stouply o 29,61 %.
Čerstvá data o tuzemské inflaci ukázala, že lednový téměř osmnáctiprocentní růst cen byl zřejmě opravdu pomyslným vrcholem. Únorové údaje o zdražování už jsou o něco nižší a Česká národní banka stále věří tomu, že ke konci roku ještě letos opět zažijeme jednocifernou inflaci. Cesta k dvouprocentnímu cíli však bude ještě bolestivá. Nebývalý nápor na rozpočty domácností je také donutil k výraznému omezení spotřeby, což je vidět hlavně u potravin, kde se ceny výrazně utrhly ze řetězu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Ke zpomalení inflace přispělo podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení. Zpomalení meziroční inflace oproti lednu o 0,8 procentního bodu odpovídá předpokladům analytiků, kteří očekávali zmírnění o půl až jeden procentní bod.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména ceny za energie, zdražilo také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Maloobchodní tržby v Česku se loni meziročně snížily o 3,6 procenta, o rok dříve stouply o 4,4 procenta. V prosinci tržby obchodníků osmý měsíc za sebou v meziročním srovnání klesly, pokles ale zpomalil na 7,3 procenta z listopadových revidovaných 8,9 procenta. Pokles tržeb v posledním měsíci roku ovlivnil prodej potravin i nepotravinářského zboží, přičemž tržby za potraviny se dostaly na nejnižší hodnotu od roku 2001, tedy od začátku zjišťování. Meziměsíčně prosincové tržby reálně klesly o 0,7 procenta. Pokles tržeb v posledním měsíci roku ovlivnil prodej potravin i nepotravinářského zboží, přičemž tržby za potraviny se dostaly na nejnižší hodnotu od roku 2001, tedy od začátku zjišťování. Vyplynulo to z informací, které zveřejnil ČSÚ.
Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od loňského srpna. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v lednu vzrostl proti prosinci o 2,3 bodu na hodnotu 92,0. Důvěra se zvýšila mezi podnikateli i spotřebiteli, u kterých se dostala nejvýše od loňského března. Vyplývá to z informací na webu ČSÚ. Proti loňskému lednu je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově na nižší úrovni. Ukazatel důvěry podnikatelů v lednu meziměsíčně stoupl o 1,3 bodu na hodnotu 93,8, zvýšil se poprvé od loňského května.
Maloobchodní tržby v Česku klesají v meziročním srovnání sedm měsíců za sebou. V listopadu loňského roku pokles zpomalil na 8,7 procenta z říjnových 9,9 procenta. Tržby se ale zvýšily pouze v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky. Vyplývá to z revidovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby snížily o 0,3 procenta.
Řecko si svého času výrazně pomohlo ke statusu vysoce nedůvěryhodné země tím, že si vylepšovalo oficiální data o státních dluzích. Prostě se do nich některé výdaje nezařadily. Všichni tak nějak tušili, že realita je jiná. Dokonce přesně věděli, v čem. Do oficiálních statistik se ale vykázala vylepšená data. K něčemu podobnému včera sáhl Český statistický úřad, když oznamoval ostře sledované výsledky inflace za říjen. Všichni s napětím očekávali, kam vystoupá ze zářijových 18,2 procenta. Samotná centrální banka očekává, že do konce roku se zdražování může zrychlit až ke 20 procentům.
Říjnovou inflaci zkreslilo započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent, shodují se analytici.
Tržby v maloobchodě v Česku v září meziročně klesly o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém poklesu o 8,1 procenta. Snížily se pátý měsíc po sobě, v předchozích měsících se ale pokles prohluboval. Méně v září proti loňsku utržily všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou farmaceutických a zdravotnických obchodů. Proti srpnu se zářijové tržby zvýšily o 0,8 procenta. Informace dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, což je nejmírnější meziměsíční nárůst v letošním roce. Údaje v pondělí zveřejnil ČSÚ. Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta.
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali.
Maloobchodní tržby v červnu pokračovaly v meziročním poklesu, snížily se o šest procent. Opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren a drogerií. Největší pokles zaznamenaly prodejny oděvů a obuvi. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Spotřebitelé se obávají zhoršení vlastní finanční situace a svou momentální situaci hodnotí hůř než v předešlém roce. „Nejbolestivější úder mají tuzemští spotřebitelé zpravidla stále před sebou, čeká je na podzim a v zimě, až dále razantně povyskočí ceny energií a tím pádem i všeho dalšího,“ uvádí ekonom Kovanda.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zlepšili svůj odhad z konce května, kdy uváděli růst o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) zůstal na 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Tržby v maloobchodě v dubnu meziročně stouply o 6,2 procenta, o měsíc dříve rostly podle revidovaných údajů o 5,7 procenta. K nárůstu tržeb pomohly zejména vyšší prodeje oděvů a obuvi, proti loňskému dubnu si však polepšily prodejny všech druhů zboží. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly maloobchodní tržby o 0,1 procenta vyšší.
V Česku postupně přibývá domácností, ve kterých žijí lidé sami. Za posledních 15 let se jejich podíl zvedl z necelých 24 procent na zhruba 30 procent. Procento úplných rodin, které tvoří manželé či partneři s dětmi i bezdětní, naopak pokleslo. V minulých letech ale začal znovu růst podíl domácností s dětmi. Vyplývá to z údajů o příjmech a životních podmínkách, které zjišťuje Český statistický úřad. V Česku bylo loni téměř 4,5 milionu domácností, před 15 lety zhruba o 470.000 méně. Na dnešek připadá den rodin.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.
Počet Čechů identifikujících se jako rytíři Jedi vzrostl oproti minulému sčítání lidu v roce 2011 z 15 tisíc na víc než 21 tisíc. Jestliže to samo o sobě není moc zajímavé, zajímavá je obecnější otázka: proč by něco v průzkumech měla být pravda? My komentátoři máme ve zvyku občas polemizovat: vy něco tvrdíte o naladění veřejnosti, ale to jsou jen vaše pocity. Máte na to nějaké studie? Ale nejsme náhodou s naším spoléháním se na průzkumy hůř informováni než ti, kdo vycházejí ze svých zážitků a pocitů?
V Česku ubývá lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi či náboženskému směru. Naopak přibývá nevěřících či věřících bez konkrétní církve či společenství. Ukázaly to první výsledky loňského sčítání lidu, které v lednu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z údajů vyplývá, že římskokatolická církev za poslední desetiletí přišla téměř o třetinu věřících, tedy o více než 340 000. Výsledky sčítání se nelíbí arcibiskupovi Dominikovi Dukovi, který je označil za „fake news“. Přesnější jsou podle něj matriky.
Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008, tedy v úplných začátcích minulé finanční krize. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Analytici podobný vývoj předpokládali.
Za první tři čtvrtletí letošního roku zemřelo v Česku 102.932 lidí, meziročně o pětinu více. Počet obyvatel země se i proto snížil na 10,68 milionu lidí. Na začátku roku měla ČR přes 10,7 milionu obyvatel. Na pokles měla vliv také migrace, více lidí se z Česka vystěhovalo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Od loňského roku se Česko potýká se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 34.500 lidí.
Vánoční čas je co do počtu dobrovolných odchodů ze světa historicky nejbezpečnějším obdobím. Nejhorší je v tomto ohledu naopak jaro a začátek léta, kdy si sahá na život nejvíce Čechů. Od devadesátých let jsou to mnohem častěji muži, kteří k tomu ve většině případů volí oběšení nebo zastřelení. Krizový je ale také blížící se Nový rok. Ačkoliv u nás počet sebevražd dlouhodobě klesá, je Česko stále nad evropským průměrem.
Stavební výroba v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 3,7 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta. Růst odvětví táhlo pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov. Jeho produkce se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 7,1 procenta. Naopak průmyslová výroba meziročně poklesla téměř o 5%. Vyplývá to z dnešního oznámení Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla. V meziročním srovnání se loni v Česku zvýšila spotřeba masa, mléka, mléčných výrobků, ovoce i zeleniny.
Životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru přiblížila loni průměrné úrovni zemí EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021. Nejnižší byla tato úroveň v Bulharsku, kde činila 55 procent průměru EU. Nejvyšší úroveň pak má s 266 procenty Lucembursko.
