Průmyslová výroba v Česku se v listopadu loňského roku vrátila k poklesu, meziročně byla nižší o 2,7 procenta. Pohoršila si většina odvětví. Ve srovnání s říjnem průmysl klesl o 1,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání se průmyslová výroba snižovala od července do září, v říjnu vzrostla téměř o dvě procenta.
Česká ekonomika v loňském 3. čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta.
Tržby v maloobchodě v Česku se v říjnu snížily meziročně o 1,4 procenta, pokles zmírnil po zářijovém revidovaném snížení o 4,3 procenta. Meziročně tržby obchodníků klesají rok a půl. Proti předchozímu měsíci tržby v říjnu vzrostly o 0,6 procenta. Údaje dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti loňskému říjnu se snížily tržby za prodej potravin o 2,7 procenta a nepotravinářského zboží o procento, za pohonné hmoty se naopak zvýšily o 0,8 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta.
Češi najeli na úsporný režim. Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v září zrychlil na čtyři procenta ze srpnových 2,8 procenta. Tržby obchodníků klesají 17. měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně klesly tržby obchodníkům v září o 0,4 procenta.
Průmysl v Česku v září zrychlil meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Je to třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta. V pondělí o tom na webu informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím klesla o 5,2 procenta. S poklesem produkce se v září potýkal průmysl napříč všemi odvětvími.
Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Předseda ČSÚ Marek Rojíček v pondělí řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček zdůraznil, že novou metodiku schválil Eurostat.
Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí v reálném vyjádření znovu meziročně klesla, a to sedmý kvartál v řadě (21 měsíců). Shodují se na tom analytici. Důvodem je podle nich přetrvávající vysoká inflace, protože v nominálním vyjádření mzdy rostly. Vzhledem ke slábnoucí inflaci ale byl podle analytiků pokles reálné mzdy nižší než v prvním čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o vývoji mezd ve druhém čtvrtletí v pondělí.
Obchodní řetězce budou na změny nákupního chování spotřebitelů reagovat zvyšováním podílu vlastních značek s nižšími cenami nebo větším zájmem o potraviny z dovozu, které lze při stejné kvalitě nakoupit o 15 až 20 procent levněji než od českých dodavatelů. Na sociální síti X (dříve twitteru) to k úterním údajům Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji české ekonomiky uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Tomáš Prouza. Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí meziročně o 0,4 procenta. Oproti prvního čtvrtletí vzrostl o 0,1 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 procenta na 41 265 korun. Reálně se při započtení inflace výdělky zaměstnanců naopak o 6,7 procenta snížily. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 2,2 procenta. Reálný mzdový růst se odvíjí od růstu spotřebitelských cen.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly 0,2 procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.
Maloobchodní tržby v Česku se v březnu meziročně snížily o 8,1 procenta, pokles zrychlil z únorových revidovaných 6,8 procenta. Tržby obchodníků klesají už 11 měsíců po sobě. Snížily se i proti únoru, a to o 0,7 procenta. Čísla dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tržby za nepotravinářské zboží meziročně klesly o 9,7 procenta a za potraviny o 8,7 procenta. Za pohonné hmoty vzrostly o 2,4 procenta.
Premiér Petr Fiala jednal s dodavateli energií a zástupci Českého statistického úřadu a Energetického regulačního úřadu. Řešili vysoké ceny energií, které vyšly ve statistikách Eurostatu. Premiér Petr Fiala ostře kritizoval statistiky, které vycházely s tabulkových cen a podle jeho slov neodpovídaly skutečným cenám. Na jednání se zástupci energetických firem bylo domluveno, že firmy budou ČSÚ poskytovat data o skutečných, nejen tabulkových cenách, dobrovolně.
Česká ekonomika klesla v prvním čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 0,2 procenta. Zaznamenala tak první meziroční pokles od prvního kvartálu roku 2021. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,1 procenta. V předchozích dvou čtvrtletích česká ekonomika mezikvartálně klesala, technicky tedy byla v recesi.
Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci příslušných úřadů kvůli statistikám o cenách plynu sejde v příštím týdnu nebo v přespříštím. Podle mluvčího vlády Václava Smolky metodika, kterou zvolil Eurostat a z níž vyšlo, že se v Česku ve druhém pololetí loňského roku zvedly ceny plynu nejvíce v Evropské unii, neodpovídá reálným cenám na trhu. Mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar pro Echo24 řekl, že data Eurostatu vycházejí z konceptu nabízených cen v daném období. Podle některých kritiků Fiala ohrožuje nezávislost úřadů.
Inflace podle čtvrtečních dat Českého statistického úřadu meziročně zpomalila na 15 procent, podle ekonomů pomohl především pokles cen energií a paliv. Varují však, že vyhráno ještě není, proinflačně mohou v budoucnu působit například stoupající ceny potravin či změny daní, o kterých se v posledních dnech hojně debatuje. Stále se také jedná o jednu z nejvyšších hodnot inflace v Evropě.
Spotřebitelské ceny v Česku stouply v březnu meziročně o 15 procent, tempo růstu zvolnilo z únorových 16,7 procenta. Inflace je tak nejnižší od loňského dubna. Vliv mělo zlevnění pohonných hmot, zmírnil růst cen zemního plynu. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Čísla dnes na svém webu zveřejnil ČSÚ. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o desetinu procenta. Oproti březnu 2021 však ceny stouply o 29,61 %.
Čerstvá data o tuzemské inflaci ukázala, že lednový téměř osmnáctiprocentní růst cen byl zřejmě opravdu pomyslným vrcholem. Únorové údaje o zdražování už jsou o něco nižší a Česká národní banka stále věří tomu, že ke konci roku ještě letos opět zažijeme jednocifernou inflaci. Cesta k dvouprocentnímu cíli však bude ještě bolestivá. Nebývalý nápor na rozpočty domácností je také donutil k výraznému omezení spotřeby, což je vidět hlavně u potravin, kde se ceny výrazně utrhly ze řetězu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Ke zpomalení inflace přispělo podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení. Zpomalení meziroční inflace oproti lednu o 0,8 procentního bodu odpovídá předpokladům analytiků, kteří očekávali zmírnění o půl až jeden procentní bod.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména ceny za energie, zdražilo také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Maloobchodní tržby v Česku se loni meziročně snížily o 3,6 procenta, o rok dříve stouply o 4,4 procenta. V prosinci tržby obchodníků osmý měsíc za sebou v meziročním srovnání klesly, pokles ale zpomalil na 7,3 procenta z listopadových revidovaných 8,9 procenta. Pokles tržeb v posledním měsíci roku ovlivnil prodej potravin i nepotravinářského zboží, přičemž tržby za potraviny se dostaly na nejnižší hodnotu od roku 2001, tedy od začátku zjišťování. Meziměsíčně prosincové tržby reálně klesly o 0,7 procenta. Pokles tržeb v posledním měsíci roku ovlivnil prodej potravin i nepotravinářského zboží, přičemž tržby za potraviny se dostaly na nejnižší hodnotu od roku 2001, tedy od začátku zjišťování. Vyplynulo to z informací, které zveřejnil ČSÚ.
Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od loňského srpna. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v lednu vzrostl proti prosinci o 2,3 bodu na hodnotu 92,0. Důvěra se zvýšila mezi podnikateli i spotřebiteli, u kterých se dostala nejvýše od loňského března. Vyplývá to z informací na webu ČSÚ. Proti loňskému lednu je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově na nižší úrovni. Ukazatel důvěry podnikatelů v lednu meziměsíčně stoupl o 1,3 bodu na hodnotu 93,8, zvýšil se poprvé od loňského května.
Maloobchodní tržby v Česku klesají v meziročním srovnání sedm měsíců za sebou. V listopadu loňského roku pokles zpomalil na 8,7 procenta z říjnových 9,9 procenta. Tržby se ale zvýšily pouze v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky. Vyplývá to z revidovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby snížily o 0,3 procenta.
Řecko si svého času výrazně pomohlo ke statusu vysoce nedůvěryhodné země tím, že si vylepšovalo oficiální data o státních dluzích. Prostě se do nich některé výdaje nezařadily. Všichni tak nějak tušili, že realita je jiná. Dokonce přesně věděli, v čem. Do oficiálních statistik se ale vykázala vylepšená data. K něčemu podobnému včera sáhl Český statistický úřad, když oznamoval ostře sledované výsledky inflace za říjen. Všichni s napětím očekávali, kam vystoupá ze zářijových 18,2 procenta. Samotná centrální banka očekává, že do konce roku se zdražování může zrychlit až ke 20 procentům.
Říjnovou inflaci zkreslilo započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent, shodují se analytici.
Tržby v maloobchodě v Česku v září meziročně klesly o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém poklesu o 8,1 procenta. Snížily se pátý měsíc po sobě, v předchozích měsících se ale pokles prohluboval. Méně v září proti loňsku utržily všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou farmaceutických a zdravotnických obchodů. Proti srpnu se zářijové tržby zvýšily o 0,8 procenta. Informace dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, což je nejmírnější meziměsíční nárůst v letošním roce. Údaje v pondělí zveřejnil ČSÚ. Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta.
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali.
