Česká ekonomika je zdravá a podnikatelský sektor stabilní, proto bude cesta ze současných ekonomických problémů snadnější než po ekonomické krizi, která přišla po roce 2009. Myslí si to ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank Václav Štětina. V rozhovoru pro Týdeník Echo hovořil i o tom, jakým způsobem mohou banky pomoci českým firmám, které jsou momentálně v nesnázích.
Česká republika vystupuje z dvouměsíční karantény a místo počtu infekcí čísla R začínají nabývat na významu jiné ukazatele – především hloubka ekonomického propadu a nezaměstnanost.
Koronakrize rozklížila Evropskou unii. Zdravotnické pomůcky musela dovážet z Číny, jih směřuje k finanční krizi, euroskepticismus stoupá, odhodlání unie bojovat s klimatem nepolevuje. Francie s Německem na boj proti finančním následkům krize vyhlásily plán založení fondu financovaného evropskými dluhopisy. Co to vše znamená pro Českou republiku a Evropu? K tomu se vyjadřoval europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Řeč přišla i na jeho stranického kolegu Pavel Novotného.
Robert Šlachta (48) je bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a velitel razie na Úřadu vlády, která smetla premiéra Petra Nečase a jeho kabinet, avšak nezachytila tam žádný organizovaný zločin. Dnes tvrdí, že poměry v české politice se od roku 2013 bohužel nezlepšily. Před třemi týdny s ním vyšel knižní rozhovor, který má našlápnuto stát se bestsellerem. Dá se ale zájem veřejnosti překlopit do politického angažmá?
Pojďme to uzavřít tím, že tahle léčba ekonomiky opravdu nebyla účinná. Na otevřené zlomeniny se dávaly homeopatické kuličky. A pokud možno po jedné. Covid III vypadá slibněji.
Tuzemští zdravotníci zvládli koronavirovou krizi s přehledem, zdejší pacienti našli vždy účinnou pomoc zvláště v těch nejlépe vybavených a největších nemocnicích. Ke třem klíčovým ústavům v zemi patří vedle bohunické nemocnice v Brně a pražského Motola také Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze na Karlově náměstí. Dnes ví snad každý, že právě v tomto špitále poprvé zkusili lék remdesivir. Onkolog David Feltl nastoupil na místo ředitele Všeobecné fakultní nemocnice přesně rok před příchodem pandemie.
Rozhovor se Seyran Atesovou, Berlíňankou, Kurdkou, Turkyní, bojovnicí za lidská práva v tom původním slova smyslu, vznikl v březnu, těsně před začátkem omezení a karantén. V redakci jsme ho odkládali, koronavirus a následné vypnutí života byly v tu chvíli naléhavější. Ale po nějaké době se vrací chuť prokládat koronavirus jinými tématy a hlavně představovat lidi, kteří se ve svém životě dokázali postavit velmi konkrétním rizikům a překonat skutečnou nepřízeň osudu.
V posledních letech slova jako národ či nacionalismus dostávají ve veřejné diskusi pejorativní nádech, fungují hlavně jako nálepky pro častování politických protivníků.
V tuhle chvíli jsou utajovaná data o detailních komorbiditách, protože jestli někdo má navíc HIV, tak takové věci se prostě zveřejňovat nebudou. Anonymizovaně by se zveřejňovat mohly, ale o to jim nejde. Oni chtějí vlézt do databáze.
Nejvýřečnějším hlasem opozice vůči dalšímu prodlužování vládní karantény se překvapivě stal senátor a bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Jan Žaloudík. Překvapivě proto, že v horní komoře sedí za ČSSD, kterou vede největší karanténista Jan Hamáček. Jak se to rýmuje, kdo dnes vlastně republiku řídí? A jaké vrstvy bláznovství, a kde všude je během epidemie Žaloudík spatřuje?
Se začátkem nouzového stavu začal zpěvák skupiny Monkey Business Matěj Ruppert nahrávat na sociální sítě krátká videa, denně jedno, jejich prostřednictvím dával v různých jazycích rady, jak bojovat s koronavirem. Člověk nemusel umět německy, italsky, španělsky, francouzsky a tak dále, aby pochopil, že v Ruppertově jazykovém projevu něco nehraje a že rodilý mluvčí by byl udiven, že své mateřštině nerozumí. Jsou to totiž perzifláže, ovšem předvedené s takovou bravurou, že si záhy získaly mraky obdivovatelů, kteří se každý den těšili a dosud těší, u čeho se budou zase prohýbat smíchy. Zatím jich vzniklo dvacet a prý to není konečná.
Švédsko se během koronavirové krize dostalo do středu mezinárodní pozornosti. Pro svůj poměrně liberální postup, který je formulovaný státním epidemiologem Andersem Tegnellem a politicky zaštítěný premiérem Stephanem Löfvenem, bývá často kritizováno. O popis situace na místě a o pomoc s pochopením přístupu švédského státu k nemoci COVID-19 požádal Týdeník Echo velvyslance České republiky ve Švédském království Jiřího Šitlera. Velvyslanec Šitler je matadorem naší diplomacie, ve Stockholmu letos v létě završí čtyři roky.
Mezi těmi, kdo v první linii varují před vyvoláváním paniky a úzkosti z koronaviru, je řada lékařů a vědců. Těch, kdo se s nemocemi potkávají ve svém každodenním životě a hodně o nich vědí. Právě kvůli schopnosti přijímat nové informace, které o koronaviru každým dnem přichází, na rozdíl od politiků méně podléhají strachu. Hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal v rozhovoru pro Týdeník Echo vysvětluje, kdo je nemocí COVID-19 skutečně vážně ohrožen, proč jsou některá města a země tak zasažené a jak virus jen urychluje civilizační nemoci, na něž umírá na Západě vůbec nejvíc lidí.
Je to příležitost pro sebereflexi, příležitost, která se jen tak nezopakuje, říká o koronavirovém jaru 2020 Petr Pithart, pro kterého je uvažování o společnosti vlastně celoživotním tématem. Dělal to jako mladý právník, jako středněvěký disident a jeden z mozků Charty 77 a Občanského fóra, jako předseda první polistopadové české vlády, jako politik i jako intelektuál a soukromá osoba.
Čechoamerický ekonom Jan Švejnar je během koronakrize ve své vlasti na roztrhání. Od minulého týdne na dálku vede ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu a jeho rady si žádá i vicepremiér Karel Havlíček v rámci znovuvytvořené Národní ekonomické rady vlády (NERV).
