Obálka s penězi se v posledních letech stává stále častějším dárkem a i letos by mohlo hotovost pod stromečkem najít přes padesát procent Čechů. Podle analytiků je za tím tradičně snaha vyhnout se nechtěným dárkům či mezigeneračnímu neporozumění, letos by však roli mohla hrát i snaha vyhnout se nákaze novým koronavirem.
Česko zřejmě čeká sestoupení k nejtvrdšímu „uzavření“ života v zemi, které umožňuje protiepidemický systém (PES), ve středu o tom má rozhodnout vláda. To by znamenalo například opětovné uzavření specializovaných obchodů, další uzavírání služeb či prodloužení zákazu nočního vycházení. Ačkoliv ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) mluvil původně o možném termínu 25. prosince, vláda bude zvažovat i termín 27., který zmiňoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Česká cesta k hromadnému testování obyvatelstva, které premiér Andrej Babiš (za ANO) sliboval umožnit zadarmo všem občanům, značně kapacitně zaostává za podobnými projekty, které se uskutečnily v sousedních zemích. V Rakousku, kde testování probíhalo také na dobrovolné bázi, se nechalo během dvou týdnů otestovat kolem dvou milionů lidí, což české kapacity nemohou zvládnout ani za plánovaný měsíc testování.
K iniciativě Chcípl PES se připojily už stovky protestujících podnikatelů či živnostníků z celé republiky, kteří požadují po vládě změny kompenzačních pravidel. V pátek nechali někteří z nich navzdory zákazu otevřené restaurace a protesty mají pokračovat i přes víkend. Jiné restaurace se rozhodly nakonec neotevírat. Demonstrovat proti vládním nařízením se chystají i hoteliéři či autobusoví dopravci.
K protestní iniciativě Chcípl PES se přidaly už stovky podniků, ale například i živnostníků z návazných oborů, kteří se bouří proti „likvidačním“ vládním nařízením a nedostatečným kompenzacím. Desítky z nich tak podle organizátorů v pátek i přes zákaz otevřou své vnitřní prostory zákazníkům. Několik podniků dorazí podpořit i hudebníci a podniky zvou i místní politiky či poslance.
Vánoční „dárek“ premiéra Andreje Babiše (ANO), který měl umožnit lidem nechat se otestovat před vánočními svátky, zatím připomíná v lepším případě loterii. Přesto, že ministerstvo zdravotnictví doporučuje, aby se lidé před vánoční návštěvou příbuzných nechali otestovat antigenními testy, zdaleka nedostatečné kapacity to většině z nich neumožňují. Navyšované kapacity pak velmi rychle mizí.
Vládní opatření kvůli koronaviru vedla ke konci nepřetržitého růstu počtu sňatků, který se odehrával v posledních několika letech. V březnu padlo uzavírání nových svazků dokonce na více než stoleté minimum a jarní útlum už lidé letos podle Českého statistického úřadu nedoženou. Počet nově uzavřených manželství stoupal nepřetržitě od roku 2014, letos však ženichům a nevěstám zkomplikovala plány koronavirová situace.
Antigenní testování zdarma „pro všechny“, které se od dneška spouští, se potýká s problémy. Vzhledem k omezenému počtu kapacit se dostává jen na ty, kteří byli při registraci nejrychlejší. Může za to i velký zájem o předvánoční termíny. Centrální rezervační systém přitom ještě v úterý večer plně nefungoval.
„Bojím se, co bude,“ kritizuje seniorka vládu na billboardech, které se objevily v Moravskoslezském kraji. Za nimi stojí advokát Petr Němec, který v říjnu podal trestní oznámení na členy vlády kvůli chování v souvislosti s druhou vlnou epidemie koronaviru. Jde o marketingový projekt, který bude cílit na důchodce, řekl deníku Echo24 Petr Němec.
Restauratéři, hoteliéři či majitelé hudebních klubů budou pokračovat v protestu proti vládním nařízením a nedostatečným kompenzacím. Podle zakladatele protestu a restauratéra Jiřího Janečka vládní kompenzace nic neřeší a to včetně nového bonusu, který mají restaurace dostávat podle počtu zaměstnanců. „Oni moc dobře vědí, že firmy počty zaměstnanců regulovaly,“ řekl deníku Echo24 Janeček. Podle Asociace hotelů a restaurací musí opět dojít k odkladu splátek úvěrů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v posledních týdnech vyhýbá důležitým tiskovým konferencím, na nichž vláda oznamuje zásadní změny dopadající na fungování společnosti. Vláda přitom čelí v poslední době ostré kritice za chyby v komunikaci či nečekané změny v restriktivních opatřeních a situace v zemi se přitom zhoršuje. Na ministrech premiér nenechává jen nepříjemné dotazy, ale v případě ministra zdravotnictví i zodpovědnost za nedávné rozvolňování.
Pořídit si v Praze nový byt je rok od roku výrazně dražší a to až o desítky procent. Podle analytiků za to mohou extrémně špatné předpisy, kvůli kterým trvá postavit nový projekt v průměru devět let, ale i nízká cena hypoték či postavení Prahy jako centra byznysu, kultury a vzdělávání. Jen za posledních šest let stoupla cena pražských novostaveb o 81 procent.
Možný přechod na čtvrtý stupeň PES vyvolal ostrou kritiku a volání po dalších kompenzacích. Opětovné uzavření restaurací či hotelů po několika dnech znamená podle jejich zástupců likvidaci či šikanu, která vezme podnikatelům poslední šanci smazat alespoň část škod.
Mezi místy pravděpodobné nákazy koronavirem vede stále výrazně zaměstnání, jak potvrdil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle dat společnosti Google se ukazuje, že zlepšení situace v listopadu vedlo k výraznému zvýšení pohybu lidí právě na pracovištích. Přítomnost v práci může být přitom podle sociologů spojena s mnohem vyšším nárůstem kontaktů než třeba návštěva restaurací. Ty se vláda rozhodla podle kritiků na základě několika „hříšníků“ plošně omezit.
Ostrá kritika pirátské strany z úst premiéra Andreje Babiš (ANO) neustává. Piráty označil za „neomarxisty“ a největší ohrožení země, nyní se pustil i do primátora Zdeňka Hřiba, který podle něj neřeší koronavirovou situaci v Praze.
Vláda nadále odkládá důležitá rozhodnutí pro vývoj epidemie či jednotlivé sektory, stejně tak zatím schválila očkovací strategii, která se bude nadále upřesňovat a chybí k ní konkrétnější očkovací plán. Hlavním výstupem z posledního vládního jednání tak bylo nečekané omezení gastronomického sektoru v rozporu se systémem PES.
Ačkoliv docházelo v posledních měsících k prudkému zlevňování hypoték, rostoucí ceny už tak značně nadhodnocených nemovitostí dál zhoršují dostupnost bydlení. Prudký pokles cen hypoték navíc podle analytiků brzy narazí na své dno a naopak může přijít jejich zdražování.
Pro hotely a restaurace soustředící se na zahraniční turisty či korporátní klientelu pokračuje stejný problém i po rozvolnění opatření. V Praze i dalších větších městech zůstane až polovina hotelů uzavřená a podle odhadů mohou čekat návrat turistů do stavu před pandemií až kolem roku 2023. Problém to znamená i pro další navázané obory, v nichž hrozí propouštění tisíců lidí.
Chování vlády v době koronaviru zvedá i přes rozvolnění nadále občanský odpor, po protestním otevírání podniků či protestu odborů nyní vyrazí do ulic i samotní podnikatelé. Podle svolavatele protestů, podnikatele Davida Tesaře, vláda „pošlapala a špiní“ občanská práva a svobody. Za protestem stojí občanská iniciativa Manifest. Její výzvu, která požaduje například zacílit opatření na rizikové skupiny či větší podporu pro omezená odvětví, podepsaly desítky firem.
Preventivní testování učitelů se zatím setkalo napříč kraji s mizivým zájmem. Podle zástupců pedagogů a ředitelů oslovených deníkem Echo24 za tím stojí špatná organizace a dostupnost testovacích míst či to, že v současné podobě testování nevidí učitelé smysl. „Jako vždy to nebylo předem prokonzultováno s učiteli z praxe,“ řekl deníku Echo24 šéf Pedagogické komory Radek Sárközi.
Za skandální či neetickou považuje opozice nabídku serveru iDnes.cz, který za předplatné lákal čtenáře na přednostní zdravotní péči v řadě zdravotnických zařízení ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Čtenářům server nabízel operace a vyšetření s upozorněním, že běžně by na ně mohli čekat i několik měsíců. Po kritice však ustoupil a z textu formulace o přednostní péči zmizely.
Sestoupení do třetího stupně protiepidemického systému (PES) umožňuje znovu otevřít všem obchodům, restauracím, provozovnám služeb či galeriím, končí také zákaz nočního vycházení. Vrátit se může amatérský sport či herny a kasina. Zároveň na ně však systém PES uvaluje řadu tvrdých omezení, která jim mohou působit značné problémy. Jiní pak kritizují nespravedlnost systému PES či samotné rozvolňování.
Vládní působení v době epidemie zvedá občanský odpor. V posledních dnech vzbudila pozornost na protest otevřená restaurace, nyní se chystají demonstrovat zástupci živnostníků a podnikatelů. Protestující spojuje dlouhodobá nespokojenost s tím, jak vláda postupuje v koronavirové krizi. „Nenecháme si dávkovat svobodu po kapačkách,“ řekl deníku Echo24 organizátor jednoho z protestů, podnikatel David Tesař.
Ačkoliv o tom v původní tabulce PES nebyla zmínka, vláda plánuje uvalit na obchody s oblečením karanténu na zkoušené zboží. Pro otevřené supermarkety přitom doposud takové pravidlo neplatí. Ministerstvo průmyslu to nepovažuje za „tak zásadní problém“, podle samotných obchodníků či jejich zástupců jde však o nesmysl, kvůli kterému nebudou mít co prodávat. „Ta pravidla jsou zase totálně nesmyslná, vycucaná z prstu,“ řekl deníku Echo24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Protichůdná vyjádření ministrů či změny zásad protiepidemického systému jen několik dní po jeho zavedení. Komunikaci vlády za podobné kroky kritizují odborníci či opozice už od první vlny epidemie na jaře. Na komunikační kampaň, kterou ohlásil téměř před měsícem tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO), se stále čeká.
Vládní komunikace působí problémy podnikatelům, kterých by se mohlo týkat další rozvolňování. Optimistická vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) vystřídala během dvou dnů mnohem pesimističtější vyjádření dalších členů vlády, vyhlásit případné snížení stupně rizika má navíc jen den předem. Podnikům, jako jsou například restaurace či pivovary, to však může způsobovat velké problémy.
Opakované vládní apely či nařízení na využívání práce z domova se nadále míjí účinkem. I v listopadu zůstává počet lidí pracujících plně na home office na zhruba 16 %, částečně pak z domova pracuje kolem 9 % lidí, což je významně méně než na jaře. Příkladem přitom nejde příliš ani státní správa, jak vyplývá z nejnovějších dat výzkumu Život během pandemie agentury P&Q Research a iniciativy IDEA AntiCovid.
Výstavba záložní nemocnice v pražských Letňanech vyvolala rozruch už před zahájením, když se vláda rozhodla za pozemky zaplatit přes 20 milionů miliardáři Pavlu Sehnalovi. Ministerstvo si nyní nemocnici, která zatím neměla využití, pojistilo až do konce února, což by znamenalo zaplatit dalších 53 milionů. Mohou za tím být obavy, že se po Vánocích situace opět zhorší. Jiné využití nemocnice není v plánu, řekl deníku Echo24 mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Brodský.
Praha si se značným náskokem udržuje trend „premianta“ mezi kraji v ústupu koronavirového rizika. V indexu nového protiepidemického systému (PES) se už dva týdny pohybuje ve třetí úrovni rizika, která počítá například s omezeným otevřením restaurací a hospod. Situace v dalších krajích je však většinou výrazně horší.
Nový protiepidemický systém (PES) měl zpřehlednit situaci a umožnit lidem předvídat vývoj v opatřeních. Po pár dnech jeho fungování jsou však lidé opět v nejistotě. Ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (za ANO) trvalo jen několik hodin, než se rozhodl, že je třeba nová opatření změnit. Podobně se tabulky PES vláda nedrží ani u návratu dětí do škol.
