Byty nacházející se v blízkosti metra jsou ceněným zbožím. Jejich hodnota se může vyšplhat až o deset procent a to v době, kdy cena bytů, ať už nových či secondhandových, neustále roste. Nejlevnější byt se dá koupit například na stanici trasy B na Rajské zahradě, kdy za metr čtvereční zaplatíte 54 tisíc korun. Nejdražší pak na Staroměstské za 170 tisíc korun.

Ceny bytů v Praze jsou poslední dobou velkým problémem. Dostal se dokonce i do programů některých politických stran, které se budou snažit získat voliče při komunálních volbách v říjnu. Získat byt poblíž některé ze stanic metra je však daleko větší výzvou. Na ceny bytů se zaměřují servery Cenová mapa nebo Valuo.

Podle Cenové mapy je za druhé pololetí roku 2017 finančně nejvýhodnější bydlení na Roztylech a Černém mostě, kde za metr čtvereční zaplatíte 52 tisíc korun a 53 tisíc korun. Více než trojnásobek pak stojí byt poblíž metra Staroměstská, kam se cena vyšplhala až na 170 tisíc korun za metr čtvereční.

Podle Tomáše Hejdy ze společnosti Remax se ceny bytů u metra velmi liší. „Bude velký rozdíl o jaké metro jde. Něco jiného jsou Stodůlky nebo Lužiny, které jsou sice na metru, ale ceny nemovitostí jsou vyšší než někde v delším okolí. Zároveň budou ale rozhodně levnější než Radlická, která šla poslední dobou dost nahoru,“ řekl pro Echo24 tiskový mluvčí společnosti Remax Tomáš Hejda.

Server se pak zaměřil i na potenciální stavbu metra D a vypočítal, kolik by stály byty na dosud nepostavených stanicích. Zastávka Olbrachtova byla ohodnocena na 65 tisíc korun za metr čtvereční nebo Nádraží Krč za 69 tisíc korun. Nejlevnější metr čtvereční by se pak dal koupit na Libuší za 56 tisíc korun.

„Byty u metra se hodně kupují jako investice. To jsou například byty 2+kk na další pronájem. V těchto případech to za poslední tři roky zvedlo cenu o pět až deset procent. Metro je u investičního bytu zásadní faktor. Kvůli tomu, že je po nich velká poptávka, tak se cena výrazně zvedá,“ řekl pro Echo24 Tomáš Hejda.

Dodává, že druhou kategorií, která přichází v úvahu, jsou byty secondhandové. „To jsou byty ve kterých někdo žil třeba patnáct nebo pět let a teď je dává na trh. U těchto bytů v tom metro nehraje tak velkou roli. Dopad toho, že jsou v krátké vzdálenosti je až pět procent. Samozřejmě je nutné připomenout, že se úplně bude lišit centrum a jiné části Prahy,“ řekl Tomáš Hejda.

Server Valuo.cz sestavil podobnou mapu jak na rok 2017, tak na současný rok. Podle srovnání byty u čtvrtiny stanic podražily o více než 20 procent. Nejvyšší nárůst zaznamenala trasa A, kde se cena vyšplhala nad 100 tisíc korun za metr čtvereční.

„Zaměřujeme se na to, že stahujeme veškerou možnou inzerci. V současnosti tam máme čtvrt milionu prodávaných nemovitostí za poslední rok. Algoritmus funguje tak, že jsme vzali souřadnice metra a vybrali jsme nejbližší nemovitosti v okolí. Pro tyto hodnoty jsme čerpali nemovitosti, které jsou po rekonstrukci a tuším okolo 70 až 90 metrů čtverečních. Systém pak vyřadí i extrémy, které se mohou objevit,“ řekl pro Echo24 spoluzakladatel Valuo.cz Radek Šitera.

Server uvádí, že průměrná cena na lince metra A se oproti roku 2017 zvýšila o 15 procent na 106 tisíc korun za metr čtvereční, na lince metra B o 13 procent na 87 tisíc korun a na lince C o 12 procent na 81 tisíc korun.

Jsou řešením výškové budovy?

Podle developerů je jedním z řešení výstavba výškových budov. ,„Dnes má Praha 610 000 bytů, v roce 2030 očekává nárůst na 700 000 bytů. Vedle přeměn brownfieldů je výstavba vyšších budov ideální variantou pro rozšíření bytového fondu. Město se nemůže neustále rozšiřovat do okolní krajiny, protože pak už neumí poskytnout servis, služby a komfort městského bydlení svým obyvatelům a návštěvníkům,“ uvedl mluvčí společnosti Finep David Jirušek.

Hustota zalidnění v Praze v roce 2015 byla 25 lidí na hektar, do roku 2030 Praha plánuje 29 osob na hektar. „Což je hodnota, která je stále velmi nízká. Například v Mnichově je to 47 osob, ve Vídni 45 lidí. A v Barceloně dokonce 158 osob na hektar. Větší koncentrace obyvatel znamená menší náklady na provoz a údržbu města,“ doplnil Jirušek.

Podle ředitele pro ČR ve společnosti HB Reavis Petra Hermana se stavbou výškových budov město zahustí, zvýší se prestiž a sebevědomí města. „Mrakodrapy staví dobří architekti, něco zajímavého tady po naší generaci zůstane. Ideální pro výškovou výstavbu jsou Holešovice. Je to blízko centra, ze tří stran je řeka. U opravdových mrakodrapů vyšších než 200 metrů dává smysl smíšená funkce včetně služeb. Může pak vzniknout město bez dopravních požadavků,“ sdělil Herman. HB Reavis plánuje v roce 2020 v centru Varšavy dokončit projekt Varso. Budova bude měřit 310 metrů a bude patřit k nejvyšším v Evropě.