Vláda Petra Fialy (ODS) pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok do 30. září. Projednávat už ho ale bude nové složení dolní komory. K této situaci dochází již po několikáté z důvodu posunutí termínu voleb, které způsobily v minulosti volby předčasné. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) i ekonomických expertů politických stran je tento souběh nešťastný, nelze ho ale žádným způsobem řešit. Podle SPD by se nicméně termín voleb měl vrátit do června.

NRR pro Echo24 uvedla, že situace, kdy se liší složení sněmovny v momentě předložení státního rozpočtu vládou a jeho faktického schvalování, není nová. „Letos ji zažijeme počtvrté. Je to jedna z už typických charakteristik našeho volebního cyklu, že nová vláda běžně zdědí první návrh rozpočtu po vládě předchozí. Z hlediska hladkého schválení státního rozpočtu před koncem roku to jistě není optimální,“ uvedla pro Echo24 mluví rady Tereza Sura.

„Ovšem v průběhu kalendářního roku bychom našli jen málo termínů, kdy by se volby do Poslanecké sněmovny měly konat, aby bylo minimalizováno riziko, že jedna vládní garnitura rozpočet připraví, případně navrhne, a ta nová se k němu nepřihlásí a vypracuje návrh svůj, avšak nestihne jej schválit do konce kalendářního roku (a tedy nastoupí rozpočtové provizorium, jako se to stalo po volbách v roce 2021), případně hospodaří v prvním roce podle pravidel, která si zcela dobrovolně nezvolila,“ dodala Sura.

V letošním roce bude tento fakt pouze zesílen tím, že rozpočet na další rok bude připravovat vláda, která se přihlásila k principu konsolidace veřejných rozpočtů. „Její pokračování v letech 2026, 2027 a 2028 zároveň ukládá aktuální znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Termín voleb je pak několik dní po zákonném termínu nutného předložení vládního návrhu st. rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Nicméně je to realita, se kterou jistě vláda počítá, neboť s ní zkrátka musí počítat,“ dodala NRR.

Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar pro Echo24 řekl, že do této situace se politická reprezentace dostala mimořádnými volbami v roce 2013, které posunuly termín voleb z původního června do podzimu. „Není to šťastné, ale podle mě nemůžeme podřídit termín voleb schvalování rozpočtu. Stejně jako příprava rozpočtu je dlouhodobá záležitost. Zároveň není nikdy jisté, jak dlouho bude trvat jednání o sestavení vlády po každých volbách. I proto není možné vázat sestavení rozpočtu s volbami,“ uvedl Munzar.

„Pro každou novou vládu je možné, aby návrh rozpočtu předělala podle svých politických priorit. Stejně, jako jsme to udělali my po nástupu do vlády a snížili o cca 80 miliard navržený deficit minulou vládou,“ dodal Munzar.

Podle ekonomického experta TOP 09 a dalšího z místopředsedů rozpočtového výboru Miloše Nového jde o velmi nepříjemný problém. „My navrhneme nějaké parametry rozpočtu, ale skutečné finále bude na té příští sněmovně. Stejná byla situace i před čtyřmi lety a jde o důsledek toho, jakým způsobem se posouvaly v minulosti předčasné volby. To potom celý harmonogram tímto způsobem nabouralo,“ uvedl pro Echo24 Nový.

„Z tohoto důvodu se domnívám, že ta situace řešitelná není, protože kdybychom chtěli upravovat mandát poslanců podle harmonogramu rozpočtu, tak by to bylo protiústavní. Je to nepříjemná situace, ale není podle mě řešitelná ani z pohledu úpravy harmonogramu projednávání rozpočtu. To už vůbec ne, protože to bychom mohli ten rozpočet schvalovat třeba až na jaře dalšího roku. Bohužel je současný harmonogram realita, se kterou musíme pracovat,“ řekl Nový.

Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř Echu řekl, že sněmovní volby by se měly vrátit k červnovému termínu tak, jak tomu bylo dříve. „Nová politická reprezentace je takto nucena schválit rozpočet připravený minulou vládou nebo hospodařit část roku v rozpočtovém provizoriu. Obojí je špatně,“ řekl Hrnčíř.

Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda se naopak domnívá, že jde o zcela obvyklou situaci, se kterou se politici setkávají nejen na úrovni státu, ale také úrovni územních samospráv. „Podle mého názoru neexistuje způsob, jak takové situaci předcházet. Zvlášť když ani termíny voleb nebo délky funkčních období (například rozpuštění sněmovny) nejsou zcela přesně dané,“ řekl Echu Kohajda.

„Navíc pokud nastoupí nová vláda, jak na státní, tak na územní úrovni, nepřichází obvykle s předpřipraveným návrhem vlastního rozpočtu, protože jeho zpracování je odborně náročné a ona před nástupem do funkce nemá k dispozici dostatečný odborný aparát , který by obratem navrhla. Proto i jí svým způsobem z časového hlediska vyhovuje, že návrh rozpočtu existuje. V případě nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny v termínu prvního říjnového víkendu navíc budoucí vláda, pokud rychle vznikne, bude moci své představy uplatnit v průběhu prvního nebo druhého čtení návrhu ve sněmovně. V souhrnu tedy v této situaci nevidím zásadnější problém, ale ani nějaké snadné řešení zlepšující tento stav,“ dodal Kohajda.