VĚDECKÁ STUDIE

Turínské plátno Ježíše nezahalovalo, jde o středověké umělecké dílo, tvrdí nová studie

VĚDECKÁ STUDIE
Turínské plátno Ježíše nezahalovalo, jde o středověké umělecké dílo, tvrdí nová studie

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Turínské plátno, o němž věřící po staletí tvrdili, že sloužilo jako pohřební roucho Ježíše Krista, podle nové vědecké studie ve skutečnosti nikdy nepokrylo lidské tělo. Výzkum publikovaný v odborném časopise Archaeometry uvádí, že obraz na plátně spíše vznikl otiskem nízkého reliéfu, tedy sochařského modelu. Informoval o tom server New York Post.

Digitální designér Cicero Moraes, který vedl výzkum, vytvořil pomocí 3D modelování simulaci toho, jak by se plátno obtisklo na lidské tělo, a porovnal ji s tím, jak by se obtisklo na plochý sochařský reliéf. Zatímco při kontaktu s tělem by látka podle jeho závěrů vykazovala výrazné deformace, otisk z plochého modelu se vykresluje rovnoměrně a přesněji odpovídá obrazu na Turínském plátně. Moraes tento rozdíl označuje jako „efekt masky Agamemnóna“, kdy látka přiložená na trojrozměrný objekt vytváří vizuální zkreslení, které se na slavné relikvii neobjevuje.

Plátno je podle něj pravděpodobně výsledkem umělecké práce, která vznikla v období mezi 13. a 14. stoletím, tedy v době rozšířeného užívání reliéfů na náhrobcích. „Domníváme se, že autor využil nízký reliéf a techniku nanášení pigmentu, čímž vytvořil obraz, který se tváří jako otisk skutečného těla,“ uvedl Moraes. Výsledné dílo označil za „mistrovský kus křesťanského umění“.

Závěry studie zároveň korespondují s výsledky radiokarbonového datování z roku 1988, které umístilo vznik Turínského plátna do období mezi lety 1260 až 1390. To rovněž podporuje tezi, že nejde o autentický artefakt z doby Ježíšova života, ale o středověké dílo.

Není to však poprvé, co vědci zpochybňují pravost Turínského plátna. Kritici těchto závěrů poukazují mimo jiné na vzorce krevních skvrn, které by podle nich odpovídaly ranám způsobeným ukřižováním. Například profesor Giulio Fanti z Padovské univerzity tvrdí, že otisky na plátně vykazují známky plicní tekutiny a směr tekoucí krve prý souhlasí s tím, co by očekávali u oběti popsané v evangeliích.

Jak připomíná původní zdroj článku z New York Post, Turínské plátno zůstává předmětem vědeckého i náboženského sporu. Zatímco pro některé je symbolem víry, pro jiné důkazem mistrovského klamu.

, jnk

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.