Dnes je to přesně rok od velkého comebacku Donalda Trumpa. Dne 5. listopadu 2024 přesvědčivě porazil Kamalu Harrisovou a zajistil si tím místo v amerických dějinách. Jaké je tedy zatím druhé prezidentské období nejvýraznějšího politika planety?

Oblast, ve které má Trump nepochybné úspěchy, je imigrace. Rozpaky Američanů ohledně masivní a bezprecedentní imigrační vlny za Bidena byly jedním z důvodů Trumpova vítězství. V letech 2020 až 2025 do USA dorazilo 11 milionů imigrantů, z toho 3 miliony, historické maximum, v roce 2023. Trump sliboval, že imigraci omezí, a tento slib plní. Letos v červnu USA poprvé po 50 letech zaznamenaly úbytek imigrantů, konkrétně o 1,4 milionu. Zdá se, že větší efekt než nějaký konkrétní krok – ať jde o posílenou ochranu hranic, či zvýšené deportační úsilí – má především jasný signál Trumpovy administrativy, že imigranti, zvláště ti nelegální, nejsou vítáni. Zpráva, že střežení hranic, neustálá hrozba deportace, přísnější azylový režim a další opatření jsou nyní normou, se roznesla po světě, zvláště v Latinské Americe. Mnoho imigrantů, kteří by tak zkusili dostat se do USA za lepším, to raději preventivně vzdá.

Hlavním důvodem současné Trumpovy nepopularity je jeho druhé vlajkové téma. Trump vyhlásil obchodní válku celému světu a uvalil obří cla. I když z nich později vycouval, momentální průměrné clo je asi 18 %, na začátku roku bylo okolo 2,4 %. I když se Trumpova vláda chlubí příjmy z výběru cla, ta zároveň pomalu dusí americkou ekonomiku. The Budget Lab při Yaleově univerzitě odhaduje, že „reálný růst HDP USA v letech 2025 a 2026 je zhruba o 0,5 procentního bodu nižší každý rok kvůli novým clům zavedeným v roce 2025. Z dlouhodobého hlediska je americká ekonomika trvale o 0,4 % menší“. Celkově 47 % Američanů považuje stav ekonomiky a růst životních nákladů za největší problém, kterému země čelí. Je nepochybné, že cla tento problém násobí. Nemluvě o pochroumaných vztazích s ostatními státy. Trumpova celní politika je jeho největší přešlap v druhém volebním období, ale zároveň nejsnadněji napravitelný. Trump je může zrušit jediným podpisem. Jenže to by nesměl být celoživotně přesvědčený o blahodárném vlivu cel.

Po ekonomice Američané, celkově 26 %, považují za největší problém stav tamější demokracie. Obavy ohledně Trumpa diktátora jsou přehnané. Spojené státy nesměřují k autokracii. Zároveň je pravda, že moc Bílého domu se za poslední rok notně zvýšila. Trump tlačí svou politiku pomocí exekutivních příkazů, aniž by se obtěžoval nějakým schválením od Kongresu. Kongres si za to může do velké míry sám – na nějakou kontrolu exekutivy dobrovolně rezignoval.

Trumpovu administrativu rovněž doprovází odér pochybných až korupčních rozhodnutí. Nejmarkantnější je to u některých Trumpových milostí. Prezidentský pardon dostali například bývalý zkorumpovaný demokratický guvernér Illinois Rod Blagojevich, republikánský exkongresman a podvodník George Santos nebo kryptopodnikatel Changpeng Zhao, který porušil bankovní pravidla. Zvláště v případě Zhaa je milost dost podezřelá. Kryptoburza Binance, kterou Zhao založil, spolupracuje s kryptostartupem World Liberty Financial, který většinově vlastní Trumpova rodina.

Nakonec největší úspěchy si Trump může připsat v tažení proti woke a v zahraniční politice. V případě woke je to podobné jako u imigrace. Trump sice podepsal spoustu exekutivních příkazů a zažaloval vysoké školy, ale zdá se, že hlavním spouštěčem relativního ústupu progresivismu bylo samotné volební vítězství, které signalizovalo změnu nálady ve společnosti.

V případě zahraniční politiky nelze Trumpovi upřít zásluhy o příměří v Gaze a při bombardování Íránu, což znatelně nalomilo vliv této islamistické diktatury. U Ukrajiny je to o něco složitější. Trumpova politika vůči Kyjevu se řídí pravidlem „jeden krok vzad, dva kroky vpřed“. Zdá se, že mu ale došlo, že Putin to s nějakým příměřím nemyslí vážně a další schůzky s ním k ničemu nevedou. Sankce uvalené na ruskou ropu jsou rozhodně pozitivní akcí. Třeba Trump nakonec dospěje k tomu, že pokud má Putin zastavit svou dobyvačnou válku, je třeba na něj vyvíjet ještě větší tlak.

Trumpovo druhé volební období je tedy jak jízda na horské dráze. Úspěchy jsou hodně vysoko, neúspěchy zase značně nízko. Tak ještě další tři roky.