Bydlení rozděluje generace i národy. Mladé generace jsou skeptické k vlastnímu bydlení, zatímco generace jejich rodičů stále věří ve vlastní bydlení. To se týká především českých domácností, jelikož v zahraničí je systém stěhování a nájmů ustálenou klasikou. Nejnovější průzkum Komerční banky ukazuje, že Češi vnímají bydlení jako obtížně dostupné, ale zároveň se ho odmítají vzdát. Ačkoliv osm z deseti lidí považuje pořízení vlastního bydlení za nedosažitelné, většina z nich si na něj spoří a plánuje využít úvěry.

Pozitivní zprávou je rostoucí zájem o udržitelné a moderní bydlení – téměř polovina respondentů si je ochotna za ekologické řešení připlatit. Vyplývá to z nového Indexu budoucnosti bydlení 2025, který zveřejnila skupina Komerční banky. Ten sleduje čtyři hlavní oblasti: dostupnost, financování, udržitelnost a využití chytrých technologií.

Osm z deseti Čechů vnímá v současné situaci pořízení vlastního bydlení jako nedostupné. Navzdory nedůvěře se ale nehodlají snu o svém bytě nebo domě vzdát. Na bydlení si proto poctivě spoří a zbytek financí plánují získat pomocí úvěrů a hypoték, uvádí Komerční banka.

Celkový výsledek je 51 bodů ze 100. Odlišně ale situaci vnímá mladá generace Z, u níž index dosáhl jen 46 bodů. „Česká veřejnost si uvědomuje, že bydlení je složité a drahé, ale zároveň věří v nové cesty – například prostřednictvím technologických inovací, udržitelných řešení a dostupnějších forem financování,“ říká Michael Pupala, generální ředitel Modré pyramidy.

Zásadním problémem zůstává dostupnost bydlení, kde index dosáhl pouhých 33 bodů. Až 88 % Čechů nevěří, že se situace v blízké době zlepší, přičemž nejčastěji zmiňovanými překážkami jsou vysoké ceny nemovitostí (70 %) a rostoucí náklady na stavební materiály (61 %). Přesto 58 % lidí sní o vlastním rodinném domě a 25 % o bytě. Jen 13 % dotazovaných považuje dlouhodobý pronájem za ideální řešení.

Je důležité říci, že v důrazu na bydlení ve vlastním nejsou Češi žádnou výjimkou – minimálně ve srovnání se zeměmi bývalého východního bloku. Zatímco v tuzemsku bydlí ve vlastní nemovitosti 76 % obyvatel, v Rumunsku, Slovensku nebo Maďarsku přesahuje podíl dokonce 90% hranici. Jinak na tom jsou ale například Spojené státy nebo západní evropské země, kde je nájem a stěhování standardem.

Podle manažera úvěrů na bydlení z Komerční banky Ondřeje Šuchmana výsledky jasně ukazují, že špatná dostupnost bydlení je pro Čechy stále zásadním tématem. "Vysoké ceny nemovitostí a rostoucí náklady na stavební práce a materiály vytvářejí tlak, který se odráží v pesimistických očekáváních – 88 % lidí nevěří, že se situace v dostupnosti bydlení zlepší. Je proto klíčové hledat cesty, jak tuto situaci řešit, ať už skrze finanční nástroje, nebo podporu dostupnějších forem bydlení," uvedl Ondřej Šuchman.

Generace Z je skeptická, ale věří ve zlepšení

Generace Z, která bude brzy formovat trh s bydlením, vnímá situaci kritičtěji. Jen 47 % věří, že dosáhne na vysněné bydlení, a výrazně častěji zvažuje sdílené nebo nájemní formy bydlení. Zároveň ale 23 % mladých věří, že se situace do deseti let zlepší, což je o poznání optimističtější výhled než u starších generací.

Navzdory obavám o budoucnost si Češi na bydlení spoří (50%). Pravidelné spoření využívá 31 % lidí, dalších 19 % si ukládá peníze nepravidelně. Nejčastěji jde o částky mezi jedním a dvěma tisíci korun měsíčně. Kromě naspořené hotovosti sahají Češi ve velkém i po financování prostřednictvím úvěru, díky kterému si mohou dovolit vlastní nemovitost, na kterou by jinak neměli dostatek prostředků. Nejčastěji volí hypotéku (40 %) nebo úvěr ze stavebního spoření (16 %).

Zatímco starší generace si ukládají vyšší částky, generace Z spoří v menším objemu – často do 1000 korun měsíčně. Přesto 59 % mladých počítá s využitím hypotéky či bankovní půjčky.

Oblast udržitelnosti naopak v průzkumu překvapila – index vystoupal na 70 bodů ze 100. Až 75 % respondentů, kteří plánují koupi či rekonstrukci, by zvažovalo ekologičtější řešení. Téměř polovina (48 %) je ochotna si za takové bydlení připlatit, zpravidla do 10 % ceny nemovitosti. Mladí lidé jsou v tomto směru ještě progresivnější – 77 % generace Z udržitelné bydlení aktivně vyhledává a plánuje například zateplení či instalaci solárních panelů.

Moderní technologie zatím Češi do plánů příliš nezahrnují. I když 70 % očekává, že za deset let budou domácnosti vybavené chytrými systémy, pouze 22 % je zatím reálně plánuje. Smart technologie vlastní 18 % českých domácností – v EU je to 25 %, v USA dokonce 50 %. Generace Z ale opět vede – třetina mladých plánuje do svého bydlení zařadit prvky chytré domácnosti a častěji sleduje ekologický přínos technologií.

„Vidíme výrazný posun v myšlení. I když je dostupnost bydlení objektivní problém, Češi nehází flintu do žita. Hledají způsoby, jak překážky překonat – ať už prostřednictvím financování, nebo chytrých a zelených řešení,“ doplňuje analytik Michal Straka z agentury Ipsos. „Hodnota indexu naznačuje, že Češi nevnímají budoucnost bydlení pouze černě. Přestože je dostupnost stále klíčovou výzvou, roste důvěra v nové možnosti, ať už v oblasti financování, modernizace, nebo udržitelnosti. Zajímavé je, že generace Z je o něco skeptičtější, což odráží její menší finanční stabilitu a obavy z budoucích výdajů,“ uzavírá.

Výsledky Indexu budoucnosti bydlení ukazují, že přestože většina Čechů považuje vlastní bydlení za nedosažitelné, naději neztrácí. Věří ve vývoj technologií, úsporná řešení a nové způsoby financování. A i když je generace Z skeptičtější, zároveň udává směr – chce bydlet ekologicky, chytře a otevřeněji než předchozí generace.

Dostupnost a kvalita bydlení v Česku? Pátá nejhorší v EU

Na problémy s bydlením upozornil například i Index prosperity a finančního zdraví od České spořitelny a portálu Evropa v datech. Ten už dříve uvedl, že se Česká republika umístila jako pátá nejhorší země v Evropské unii v rámci dostupnosti a kvality bydlení. Důvodem jsou především rostoucí náklady na bydlení a nedostatečná výstavba. Výrazně také poklesla výhodnost nájemního bydlení oproti koupi vlastního bydlení.

Závažný problém s bydlením má aktuálně podle indexu 1,6 milionu Čechů. Bydlení zároveň zůstává podle indexu finančně náročné, i když se poměr na pořízení vlastního bydlení meziročně mírně zlepšil. Na nákup průměrného bytu je nyní potřeba 13 ročních mezd oproti loňským 15. Přesto ale podle dat jde o jeden z nejhorších výsledků v Evropské unii. Výhodnost nájemního bydlení pak oproti koupi vlastního bydlení poklesla – zatímco vloni v Česku bylo třetí nejvýhodnější mezi státy EU, letos je již 13. nejvýhodnější.

„Podmínky bydlení v Česku zhoršují vysoké ceny novostaveb, finanční nedostupnost, zdlouhavý proces stavebního řízení a nová výstavba celkově. Zatímco třeba Švédové či Finové mohou koupit průměrně velký byt za osm ročních platů, Češi jich potřebují 13, což představuje pátý nejvyšší počet v EU,“ řekl analytik projektu Evropa v datech Milan Mařík.