Přesně za dva roky bychom měli volit nového prezidenta. Aspoň pokud druhé kolo souboje o Hrad opět připadne na poslední lednový víkend, jako tomu bylo ve všech třech dosavadních přímých prezidentských volbách. Že hledání kandidátů už začíná být politické téma, ukázal nedávný sněm hnutí ANO. „Samozřejmě teď to není na stole, ale musíme o tom už přemýšlet,“ prohlásil minulou sobotu hned ve svém úvodním projevu k delegátům ANO Andrej Babiš. A přiblížil, jaké vlastnosti by měl potenciální kandidát splňovat, přičemž mluvil také o tom, že na nominantovi by ideálně chtěl najít shodu i se svými současnými vládními partnery – s SPD a Motoristy sobě.

„Považuji za důležité, aby vládní koalice byla schopná nabídnout svého kandidáta. Kandidáta, který nebude reprezentantem jedné části společnosti, naopak bude autoritou, která dokáže spojovat. Nemusí to být politik, nemusí to být straník. Naopak Česká republika má řadu významných osobností z různých oblastí – práva, vědy, kultury, veřejné služby, které mají přirozený respekt a důvěru,“ říkal Babiš.

Zásadní roli v profilu kandidáta či kandidátky bude samozřejmě hrát i to, zda se rozhodne obhajovat pozici současný prezident Petr Pavel. V hnutí ANO i hradních kuloárech se přesto už o jednom jménu mluví – je jím podle informací Týdeníku Echo současný ministr školství Robert Plaga. Typově navíc odpovídá kritériím na kandidáta, která Babiš zmiňoval: je sice členem jeho vlády, loni vedl kandidátku ANO ve Středočeském kraji a osm let byl členem hnutí, ale od roku 2020 je nestraníkem, nechce na tom nic měnit a těší se dobré pověsti v akademické obci.

Že umí oslovit i lidi, kteří ANO zrovna nefandí, přitom ukázal po sněmovních volbách v roce 2021, když si ho tehdejší ministr školství Petr Gazdík ze STAN vybral za jednoho ze svých politických náměstků. A to poté, co Plaga měl za sebou čtyři roky v pozici ministra školství první i druhé Babišovy vlády. Byl tak jediným ministrem kabinetů šéfa ANO, který se udržel ve vysoké státní pozici i po nástupu vlády Petra Fialy.

Kdo Pavlovi přetáhne voliče

Coby náměstek resortu ve Fialově vládě sice Plaga vydržel jen necelého tři čtvrtě roku, post opustil nedlouho po Gazdíkově rezignaci v létě 2022. Svůj odchod však zdůvodnil tím, že se stal předsedou Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, kde působil až do začátku léta 2025. Tedy do okamžiku, kdy už se potřeboval naplno věnovat volební kampani ve Středočeském kraji.
Jeho comeback mezi tváře ANO loni byl poměrně překvapivý, v minulosti totiž s Babišem neměl nejlepší vztah, coby ministra ho chtěl šéf ANO podle kuloárních informací dvakrát odvolat. Pokaždé se za něj ale postavili rektoři a další zástupci vysokých škol.
„Spekulace o mém odvolání nezaznívaly jednou,“ popisoval loni Plaga s tím, že si teď s Babišem nastavili jiný způsob komunikace, aby se vzájemně už tolik „nepřekvapovali“ – i proto pak loni kývl na to, že povede kandidátku hnutí ve Středočeském kraji.

Jedním z důvodů, proč tam na něj ANO vsadilo, bylo to, že pro hnutí jde o region, kde se mu vyplatí postavit jiný typ lídra než v jeho voličských baštách na severu země. Zatímco v Moravskoslezském či Ústeckém kraji fungují politici, kteří budí velké emoce jako šéf Babiš, ve Středočeském kraji dává smysl vsadit na někoho, kdo méně dráždí. Není to sice oproti zbytku republiky natolik odlišný kraj jako liberálně volící Praha, tím, že řada Středočechů v Praze pracuje, jde však o velmi provázané regiony.

To vše dává dohromady mix, proč lze o Plagovi v ANO zaslechnout, že „má prezidentské vlastnosti“. Že kandidátem nakonec bude, samozřejmě nyní ještě jisté není. Hnutí ANO s hledáním teprve začíná, lze čekat, že na svůj list sepíše mnoho jmen, s nimiž začne vést rozhovory a testovat si jejich možnou podporu. Babiš se navíc netají tím, že by se mu v úřadu líbila žena. V této souvislosti se začalo spekulovat také o současné ministryni financí Aleně Schillerové. „Možná ano, je to zkušená politička, ale na debatu o konkrétních jménech je dva roky před volbami příliš brzo,“ popsal premiér. Potíží u Schillerové ale podle kuloárních informací je, že je příliš spojená s ANO, kvůli čemuž je její potenciál přetahovat voliče z Pavlova tábora podstatně menší než u Plagy.

Roli bude hrát i názor koaličních partnerů – a ten by zase naopak v případě Plagy nemusel být u Motoristů a SPD pozitivní. Obě uskupení mu ještě loni vyčítala politiku v době covidu, platil pro ně po ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi za hlavního „uzavírače“. Na druhou stranu po loňských volbách Motoristé a SPD ostrou rétoriku vůči Vojtěchovi a právě Plagovi hodně zmírnili – a během současného společného fungování ve vládě se pak hrany mohou ještě víc obrousit.

„Samozřejmě že mezi ministry máme lidi, kteří by třeba měli určitou šanci. Ale teď rozhodně nebudeme na nikoho ukazovat, nechceme ta jména nijak komentovat, jasnou prioritou je pro nás vláda,“ řekl pak k možné Plagově kandidatuře první místopředseda ANO Karel Havlíček. Čímž dal najevo, že i kdyby současný ministr školství byl do budoucna vážným uchazečem pro souboj o Hrad, oficiálně to z hnutí jen tak nezazní. „Musíme si to hodně dobře promyslet. První část kampaně by začala až v roce 2027, je to ještě hodně předčasné, týden co týden se objeví nějaké jméno,“ tvrdí Havlíček.

Něco navíc

Samotný Plaga pak do uzávěrky tohoto vydání na dotaz ohledně své možné kandidatury nereagoval. Zatím ostatně není definitivně jasno ani o tom, zda svou pozici bude obhajovat současná hlava státu Petr Pavel. Mnohé by sice nasvědčovalo tomu, že ano: jednak to teď sám připouští – na rozdíl od úvodu svého prezidentského mandátu, kdy říkal, že na Hradě déle jak pět let nebude.
Babiš pak dokonce říká, že Pavel už s kampaní začal. Od Babiše podobná rétorika může být taktickou snahou se proti Pavlovi vymezit. Poté, co prezident dvakrát podle mnohých hlasů překročil svoje pravomoci, když odmítl jmenovat ministrem Filipa Turka a na Ukrajině nabízel letoun L-159, Babiš má silné důvody chovat se k Pavlovi jako k politickému soupeři. Ale tím spíš je už teď zřejmé, proč bude mít hledání hradního kandidáta pro ANO velký význam, možná ještě větší než v poslední prezidentské volbě před třemi lety.

Tehdy hnutí uvažovalo, že nasadí svého exministra zahraničních věcí a obrany Martina Stropnického, který podobně jako teď Plaga splňoval požadavek přijatelnosti i pro část voličů z opačného, „liberálního“ tábora. Když však Stropnický dlouho váhal, rozhodl se nakonec o Hrad ucházet samotný Babiš, který to přitom roky odmítal a věděl, že nemá velké šance zvítězit. Zejména proto, že v druhém kole prezidentské volby by musel oslovit i část veřejnosti, kterou dosud spíše popouzel. Převládl ale názor, že by byla chyba zůstat v souboji o Hrad bokem. A že když už na poslední chvíli někoho postavit, musí to být někdo, koho netřeba představovat – proto Babiš. Což bylo i heslo jeho kampaně.

Teoreticky je samozřejmě možné, že kdyby teď ANO nenašlo silného kandidáta, půjde do toho opět Babiš. On sám to ale odmítá. A také na zmiňovaném posledním sněmu ANO mluvil o tom, že chce absolvovat celé volební období, aby hnutí za čtyři roky opět vyhrálo volby. Babiš takto ale samozřejmě může mluvit i proto, že premiérem je sotva dva měsíce a mnoho voličů by zklamalo, kdyby hned začal pokukovat po Hradu. Poslední prezidentský souboj byl pro Babiše zároveň potvrzením, že pro tento typ dvoukolové volby je třeba najít kandidáta, který vedle voličů aktuální koalice či opozice posbírá i „něco navíc“.

V první přímé prezidentské volbě v roce 2013 tak třeba Miloši Zemanovi proti Karlu Schwarzenbergovi pomohlo rozehrát téma Benešových dekretů, které zvedlo část veřejnosti, jež jinak k volbám příliš nechodí. V roce 2018 zase to, že proti Jiřímu Drahošovi působil Zeman především v závěrečných televizních debatách o dost sebevědoměji. Sice polarizoval společnost, což je ve většinové volbě komplikace, ale Drahošova nejistota a určitá názorová bezbarvost, ilustrovaná posměšnou přezdívkou „fíkus“, kterou mu dal Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček, se ukázala být větším problémem. Naposledy pak Pavel dokázal lovit i v táboru ANO, což asi nejlépe dokumentovalo, že podporu mu proti Babišovi vyjádřila dvojice do té doby výrazných tváří ANO z Moravskoslezského kraje – hejtman Ivo Vondrák a ostravský primátor Tomáš Macura.

Pavla by podle říjnového průzkumu agentury STEM/MARK prezidentem znovu volilo nebo možná volilo 58 procent lidí. Aktuálnější průzkum k dispozici zatím není. Otázkou ale je, zda jeho přijatelnost pro voliče Babišovy koalice od té doby nepoznamenaly zmiňované střety kolem (ne)jmenování Filipa Turka nebo letounů L-159 pro Ukrajinu.