Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po telefonátu s evropskými lídry uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, píše Reuters. Hlava Ukrajiny se takto vyjádřila po pátečním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.

"Bezpečnost musí být zaručena spolehlivě a dlouhodobě se zapojením jak Evropy, tak Spojených států," uvedl Zelenskyj na X po telefonátu s evropskými lídry. "Zabíjení musí co nejdříve skončit, palba musí ustat na bojišti i na obloze, stejně jako proti naší přístavní infrastruktuře. Všichni ukrajinští váleční zajatci a civilisté musí být propuštěni a děti unesené Ruskem musejí být vráceny. Tisíce našich lidí zůstávají v zajetí – všichni se musí vrátit domů. Na Rusko je nutné vyvíjet tlak, dokud bude agrese a okupace pokračovat," dodal ukrajinský prezident.

"V rozhovoru s prezidentem Trumpem jsem řekl, že sankce by měly být zpřísněny, pokud se neuskuteční třístranné jednání nebo pokud se Rusko pokusí vyhnout čestnému ukončení války," uvedl dále Zelenskyj. Nelze podle něj jednat o Ukrajině, včetně jejího území, bez Ukrajiny.

Zelenskyj se v pondělí setká s Trumpem ve Washingtonu, aby s ním projednal výsledky pátečního jednání amerického prezidenta s Putinem.

Schůzka Trumpa s Putinem patrně nepřinesla žádné konkrétní výsledky. Dohoda o příměří na Ukrajině, které podporuje Kyjev, ale Moskva ho odmítá bez splnění svých podmínek, oznámena nebyla. Trump po summitu na Aljašce uvedl, že nyní se bude domlouvat schůzka mezi Zelenským a Putinem, které by se Trump podle svých slov mohl i sám zúčastnit. Putinův poradce Jurij Ušakov nicméně řekl, že o schůzce Putina, Trumpa a Zelenského se dosud nejednalo.

Politici: Summit Trump-Putin nepřinesl zásadní posun

Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce zásadní posun k ukončení války na Ukrajině nepřineslo. Putinovi o mír na Ukrajině nejde, usiluje o územní zisky, vyplývá z vyjádření českých politiků pro ČTK a na síti X. Většinou také oceňují snahu Spojených států válku zastavit. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) summit potvrdil, že Spojené státy a jejich spojenci hledají cesty k míru a Putinovi jde stále jen o co největší územní zisky. Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček míní, že summit může být začátkem konce války.

Trump s Putinem jednali v noci na dnešek SELČ na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce. Oba státníci po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump později na své sociální síti po telefonátech s lídry Ukrajiny a Evropy uvedl, že nejlepší cestou ke konci války je mírová dohoda, nikoliv pouze příměří na Ukrajině.

"Výsledky summitu na Aljašce potvrzují, že zatímco USA se svými spojenci hledají cesty k míru, Putinovi jde stále jen o co největší územní zisky a o obnovení sovětského impéria," uvedl Fiala ve vyjádření, které ČTK poskytl mluvčí vlády Jakub Tomek. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvítal, že Trump se snaží válku zastavit a že chce informovat Evropu. "Problémem je ruský imperialismus, nikoliv ukrajinská touha žít svobodně. A nezapomínejme, že právě v těchto slovech je skryta i Putinova snaha o návrat bezpečnostní architektury do roku 1997. Do momentu, kdy Česko ještě nebylo součástí NATO," upozornil Lipavský. Zabránit takovým scénářům je podle ministra v českém existenčním zájmu. "Kdyby to Putin s jednáním o míru myslel vážně, tak dnes celý den neútočil na Ukrajinu," dodal.

Lipavský, stejně jako ministryně obrany Jana Černochová (ODS), míní, že je nutné zachovat soudržnost Západu a vytrvat v podpoře Ukrajiny. Putin nehledá mír, ale příležitost oslabit jednotu Západu a šířit svou propagandu. Snaží se prodlužovat konflikt, aby dosáhl maxima svých cílů z hlediska ruské expanze. Bez ohledu na lidské oběti a devastaci ukrajinských měst," napsala Černochová.

Podle předsedy hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana nedosáhl Trump podle očekávání při schůzce s Putinem ničeho. "Nad očekávání byly jen pocity a vřelost, s nimiž byl masový vrah a válečný zločinec na Aljašce přijat," sdělil ČTK. "Do složitých diplomatických jednání zkrátka není možné vstupovat vyzbrojen vlastním egem," dodal Rakušan. Předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný považuje americké snahy o zastavení války na Ukrajině za správné. "Opět se ale ukázalo, že ho nevyhlásí USA, ale Rusko, které to zjevně nechce. Jinak by drony a rakety zabíjející nevinné děti a civilisty zastavili a vážně o příměří jednali," uvedl dnes ráno Výborný na síti X.

Trump místo účinného tlaku a elementární dohody "pustil zločince Putina zpět na světové hřiště a nedostal nic", reagovala na síti X předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. "To není diplomacie, to je nebezpečný dar agresorovi - a rána Ukrajině, která dál bojuje o přežití," napsala. Summit podle ní opět ukázal, že Putin mír nechce a válka mu slouží k propagandě. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se obává, aby se prezident Trump nenechal odradit od nezbytného společného tlaku na Putina a na Rusko.

Místopředseda ANO Havlíček považuje summit za první krok bitvy velmocí. Nebylo podle něj reálné očekávat, že se na prvním setkání domluví ukončení války. Může to být ale začátek jejího konce, napsal ČTK. Šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vnímá výsledek schůzky spíše jako politický signál ochoty komunikovat. Západ podle něj bude muset přijmout kompromisy, které dříve odmítal, uvedl na sociální síti X. Pro stabilitu ve světě je podle něj dobré, že se schůzka uskutečnila. "Je evidentní, že setkání probíhalo v partnerské atmosféře a neskončilo konfliktem," napsal ČTK.

Experti míní, že další krok ve vyjednávání o příměří je nyní na prezidentovi Ukrajiny, Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že se s Trumpem setká v pondělí ve Washingtonu. "Myslím si, že Trump bude tlumočit Zelenskému obsah diskuse s Putinem. A bude od něj chtít slyšet, podle jakých parametrů by Zelenský byl ochotný postupovat dál, aby se směřovalo k ukončení konfliktu. Myslím si, že to bude hlavně sdílení informací a zjišťování, jaká je vize Zelenského," řekla dnes ČTK vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální a politická ředitelka ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková. Doplnila, že při středeční sérii telefonátů evropských a amerických lídrů byla znát mnohem větší míra porozumění evropskému postoji k ruské roli ve válce, než diplomaté dosud zažívali. "Byla tam zjevná vůle postupovat společně s Evropou a rozhodně jsme neslyšeli nic, co by nám mělo připadat nepřijatelné. Myslím si, že Putin pochopil, že USA jsou v plné koordinaci s Evropou a Ukrajinou," uvedla Stromšíková.

Vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný uvedl, že vystoupení Trumpa na něho nepůsobilo tak, že by předložil Ukrajině a Evropě nějaké ultimátum. "Řekl, že má nějaký návrh k diskusi. Stát se může cokoliv, ale nevnímal bych to tak, jako se o té schůzce dopředu hovořilo, že to bude nový Mnichov nebo nová Jalta," řekl ČTK Kopečný. Narážel tím na setkání představitelů USA, Británie a Sovětského svazu v roce 1945, kde si rozdělili sféry vlivu v Evropě, a na konferenci v Mnichově v roce 1938, jež skončila odstoupením českého pohraničí nacistickému Německu.

Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi čtvrtým rokem, Kyjev už dříve opakovaně souhlasil s americkým návrhem na příměří, Rusko nikoliv. Prezident Zelenskyj opakovaně vyloučil možnost odevzdání ukrajinského území Rusku.