Evropská unie pracuje na zásadní reformě pravidel pro rozšiřování unie, která by zavedením dvoustupňového modelu mohla výrazně urychlit přijetí Ukrajiny. Podle informací deníku Financial Times (FT) by tento krok mohl být klíčovou součástí budoucí mírové dohody o ukončení války. Kyjev by však musel výměnou za rychlost akceptovat dočasné a výrazné omezení svých rozhodovacích pravomocí.

Podstata návrhu, o kterém informuje list Financial Times, spočívá v odklonu od zavedené praxe platné posledních několik desetiletí. Brusel zvažuje vytvoření modelu, ve kterém by se Ukrajina stala členem bloku, ale bez standardního práva hlasovat na summitech lídrů nebo ministerských radách. Kyjev by tak sice byl součástí unijních struktur, ale nemohl by přímo ovlivňovat strategické směřování unie.

Výměnou za toto politické omezení by Ukrajina získala postupný přístup k vybraným částem jednotného evropského trhu, zemědělským dotacím a unijním fondům určeným pro vnitřní rozvoj. Celý proces by byl navázán na plnění konkrétních milníků až v období po samotném vstupu. To představuje ráznou změnu oproti pravidlům dohodnutým v roce 1993, která striktně vyžadují, aby kandidátské země splnily veškeré unijní požadavky ještě před oficiálním přijetím.

„Toto je moment, který se naskytne jednou za generaci, a musíme ho využít,“ cituje FT vysoce postaveného unijního diplomata. Podle něj je nezbytné, aby se unijní mechanismy staly flexibilnějšími, neboť stávající pravidla jsou po třiceti letech až moc rigidní.

Návrh však v unijních kuloárech naráží na značné znepokojení a se setkává s rozporuplnými reakcemi. Některé členské státy i kandidátské země, které o vstup usilují dlouhodobě, varují před rizikem destabilizace unie a devalvací samotného statusu členství. Panují obavy, že vytvoření takového systému by mohlo vyvolat nevoli u států, které v přístupových rozhovorech dosáhly v posledních letech jen minimálního pokroku. Zůstává rovněž nejasné, zda by byl tento model uplatněn plošně, nebo by šlo o výjimku určenou výhradně pro Ukrajinu.

Podle serveru Politico se k nápadu staví vstřícně například albánský premiér Edi Rama, který jej označil za „dobrý nápad“ a připustil, že by Tirana dočasně oželela i vlastního eurokomisaře. Podobně se vyjádřila i bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, podle níž je pro malé země prioritou být součástí „evropské rodiny“ a programů, nikoliv hned rovnocenně rozhodovat s velmocemi. Naproti tomu Ukrajina na podobné ústupky odmítá přistoupit. „Pokud mluvíme o členství v EU, musí být plnohodnotné,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Marta Kosová, eurokomisařka pro rozšíření, pro Politico uvedla, že konkrétní návrhy budou představeny v únoru nebo březnu. Podle ní je hnacím motorem změn i snaha čelit „vnějším destruktivním silám“, které pracují proti kandidátským zemím.

Aktuální debata o nové formě integrace navazuje na nedávnou diplomatickou iniciativu Kyjeva. Jak připomíná ukrajinské rádio New Voice prezident Volodymyr Zelenskyj koncem roku 2025 představil svůj dvacetibodový „základní dokument o ukončení války“. Jedním z pilířů tohoto plánu je právě požadavek na jasně definovaný časový rámec pro vstup do EU a zajištění privilegovaného přístupu na evropský trh.

Aby se jakákoliv země mohla stát plnohodnotným členem Evropské unie, musí dosud standardně projít náročným víceúrovňovým procesem. Prvním krokem je získání statusu kandidáta, k čemuž je nutná jednomyslná shoda všech členských států EU. Země musí prokázat schopnost plnit takzvaná kodaňská kritéria, která zahrnují například stabilitu demokratických institucí, funkční právní stát a tržní hospodářství. Následuje fáze harmonizace vnitrostátního práva s legislativou EU v desítkách tematických kapitol, kde se klade důraz zejména na nezávislou justici a boj proti korupci. Celý proces musí v závěru potvrdit Evropský parlament a ratifikovat parlamenty všech stávajících členských zemí.

V současnosti má status kandidáta na členství v EU celkem devět zemí. Nejdéle v integračním procesu setrvávají státy západního Balkánu, například Srbsko či Albánie usilují o vstup již více než desetiletí, ale narážejí na pomalé reformy i neochotu stávajících členů k dalšímu rozšiřování. Navrhovaný dvoustupňový model by mohl tento pat odblokovat nejen pro Ukrajinu, ale pro mnohé kandidáty by mohl znamenat trvalé ukotvení na periferii unie. Místo plnohodnotného spolurozhodování by se totiž museli spokojit s rolí ekonomických satelitů, které unijní pravidla přijímají, ale nemají reálnou sílu je zevnitř měnit.