Zatímco se poslední roky se značnými obtížemi a kompromisy rodila vládní důchodová reforma, s blížícími se volbami se zdá, že jich bude najednou na stole hned několik. Vládní změny parametrů současného systému chce rušit opozice a přichází se zatím nepříliš konkrétními návrhy či přáními, jak se má situace vyřešit. U opozice ale situace nekončí, nedávno oznámili práci na vlastní důchodové „reformě“ i odboráři. Co se týče konkrétních návrhů, zůstává však spíše u toho, co se za cenu vysokého navýšení výdajů státního rozpočtu zruší.

Vládní reforma, či přesněji úpravy parametrů v rámci současného systému, má v podstatě tři zásadní prvky, které mají výrazně snížit výdaje systému v příštích desítkách let. Jde zároveň o opatření politicky nejkontroverznější, tedy zvýšení věku pro odchod do důchodu postupně až na 67 let, snížení budoucích pravidelných valorizací důchodů a postupné snižování výpočtu zásluhové části penzí v příštích deseti letech.

Zatímco u vládního tábora lze očekávat určité pokračování v nastaveném směru, opozice tvrdí, že v případě úspěchu ve volbách otočí směr zcela zpět. Hnutí ANO chce penzijní úpravy de facto vynulovat, protože chce zrušit právě trojici nejzásadnějších opatření. Řešení vidí hnutí ANO jinde, tedy zejména ve víře, že dojde k vyššímu výběru daní díky nastartování ekonomického růstu a větší podpoře porodnosti. „Řešení porodnosti jde jedině přes prorodinnou politiku. Velký problém jsou ceny bydlení, dostupné služby pro rodiče a také jakási devalvace smyslu rodiny. Vidíme, že spousta lidí rodičovství odkládá a myslí si třeba, že dítě je drahé,“ uvedl dříve pro deník Echo24 stínový ministr práce Aleš Juchelka (ANO).

Ve hře je pak podle představ hnutí ANO také návrat druhého pilíře penzijního připojištění, ovšem poněkud v jiné podobě, než fungoval dříve. Měl by zůstat dobrovolný, přispívat by však do něj podle dřívějších vyjádření měli i podnikatelé. „Zásadní je první pilíř a jeho naplnění skrze ekonomický růst a růst mezd. Další pilíře jsou důležité taky, ale vidíme, že celá řada lidí si není schopna při takových životních nákladech odkládat ještě na stáří,“ dodal Aleš Juchelka. Nejstarším důchodcům chce hnutí ANO ještě přidat navíc.

S vlastní verzí však chtějí nyní přijít dokonce i odbory. Konkrétnější obrysy má návrh získat po volbách, odbory však shodně s opozicí volají po zrušení nejsilnějšího z opatření reformy, tedy navýšení penzijního věku nad 65 let. „Reforma sice prošla ústavním přezkumem, ale neprošla ,testem spravedlnosti‘ ani široké společenské shody. ČMKOS proto po volbách představí konkrétní návrhy, které: zajistí dlouhodobou finanční udržitelnost důchodového systému, umožní zaměstnancům v namáhavých profesích odejít do penze dříve, a to v čase odpovídajícím reálné zátěži jejich práce, posílí solidaritu mezi generacemi i napříč pracovním trhem. Naším cílem je důchodový systém, který bude udržitelný, spravedlivý a respektovaný napříč politickým spektrem i veřejností,“ uvedli odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů.

V případě opětovného zastropování penzijního věku na 65 letech bude potřebovat zajistit poměrně značné množství dalších výdajů. Zvyšování důchodového věku je totiž z vládních opatření zdaleka nejsilnější. V době největší zátěže systému má po roce 2050 navýšení penzijního věku šetřit až až 1,2 % HDP, což je zhruba polovina z toho, co má reforma šetřit, jak ukazuje nedávná studie Národní rozpočtové rady. V dnešních číslech jde zhruba o 100 miliard korun.

Zastavit věk odchodu do důchodu na 65 letech chtějí také hnutí SPD či kandidující uskupení Stačilo! spolu se sociálními demokraty. Ti dokonce navrhují zavedení 13. důchodu ve výši 10 tisíc korun, který by lidem odcházel vždy před Vánoci. Jen toto opatření by znamenalo v současných číslech téměř 30 miliard ročně navíc. Za každé dítě by pak ženy měly podle sociálních demokratů odcházet do důchodu o rok dříve.

Výdaje letos do konce června činily 361,4 miliardy korun. Do penzí putovalo 357,9 miliardy korun a zbytek se využil na správu. Za toto volební období ve srovnání s rokem 2021 je tak pololetní částka na výplatu důchodů asi o 90 miliard korun vyšší. Ve srovnání s prvním pololetím 2013 je téměř dvakrát větší.

Výdaje v minulých letech výrazně rostly po zavedení bonusu za dítě a po mimořádných valorizacích, které dorovnávaly inflaci. Podle návrhu státního závěrečného účtu za rok 2024 tempo prohlubování deficitu systému důchodového pojištění loni zpomalilo. Přispěl k tomu i návrat k původní mírnější valorizaci penzí a zpřísnění podmínek pro předčasný důchod. Podle vlády by růst vydané sumy měla dál brzdit důchodová reforma, která platí od letoška. Výpočet nových důchodů se začíná postupně snižovat. Výplaty zas ale zvyšuje třeba zavedení minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívější penze za práci v riziku.