Předsednictví EU na půl roku si většinou všimne veřejnost jen v předsedající zemi, a to ještě kdoví jestli. Tentokrát by to mohlo být jinak. Od 1. července předsedá Unii Dánsko, které se s pozoruhodnou vervou ujímá starších plánů Evropské komise na prohlížení textových zpráv, tedy chatování, jehož se dopouštějí uživatelé internetu na WhatsAppu, Signalu, Facebooku a podobných platformách. To vše pod ušlechtilým praporem boje proti dětské pornografii.

Představa Komise narážela na odpor jednotlivých členských států –jako třeba Rakouska (ano, vlast Josefa Fritzla, ale taky klasiků liberalismu Friedricha Hayeka a Karla Poppera) – a ovšem Evropského parlamentu. Europarlament se výjimečně zachoval, jak se má chovat parlament, tedy jako bič na exekutivu a ochránce občanů. S varováním, že navrhovaná kontrola chatování by se rovnala masovému dohledu nad stovkami milionů Evropanů, navrhl dohled omezit na podezřelé osoby a i u těch jen na nezašifrované zprávy. To jsou dodnes dvě základní protilehlé pozice.

Dánsko nové vydání chatové kontroly má jako „vysokou prioritu“, po předsednictví svobodomyslnějšího Polska se vrací na výchozí, šmírovací pozici Komise. Soudní služba EU, poradní orgán Evropské rady, lakonicky poznamenává, že v dánském návrhu není „nic nového“ oproti původnímu návrhu Komise. A ten tato soudní služba před dvěma roky označila za hrozbu pro lidská práva.

Tvrdší dánskou pozici zastává dnes 20 ze 27 členských států, jmenujme tu jen ty, které ten záměr iniciativně a dlouhodobě prosazují: Španělsko, Maďarsko, Itálie. V blokovací menšině (aspoň čtyři členské země zastupující aspoň 35 procent obyvatelstva EU) byly dosud Německo a Francie, Emmanuel Macron se ale zřejmě přesouvá na stanovisko většiny. Bude záležet na Německu a jeho nové vládě.

Česká republika ještě dánský postoj nepodpořila, oficiálně zatím není rozhodnuta. Existuje podezření, že Praha se nechce exponovat (skutečně principiálně proti většině se v Bruselu exponuje jen za právo Izraele „na sebeobranu“), a pokud by Německo přešlo do tábora dohlížitelů, nebude se vysilovat principiálností. Rozhodovat se má před půlkou září na ministerské radě a definitivně v půli října na unijním summitu.

Americká filozofka Shoshana Zuboffová napsala důležitou knihu Věk kapitalismu dohledu (česky 2022), v níž popisuje těžbu osobních dat uživatelů internetu, která IT firmy pak prodávají na cílenou reklamu. Protože téměř všechny IT giganty sídlí v Kalifornii, šlo tento „surveillance capitalism“ označovat za americký vynález. Dnes v Evropě sledujeme pokus o vznik státního kapitalismu dohledu. Zní to strašidelně a také to strašidelné je.