Německý průmysl zažívá hluboký propad především kvůli rostoucí ceně emisních povolenek EU. Podle čerstvých údajů z tamního statistického úřadu klesla průmyslová výroba v srpnu o 4,3 procenta oproti předchozímu měsíci – téměř pětkrát více, než čekali ekonomové. Zvlášť citelný je pád v automobilovém sektoru, kde se produkce propadla o 18,5 procenta. Výsledkem je, že průmyslová výroba největší ekonomiky eurozóny se vrátila na úroveň roku 2005, píše deník The Financial Times.

Tento pokles je znatelně cítit i v Česku, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank. Ten se domnívá, že pokles německého průmyslu, rostoucí ceny emisních povolenek a zelená ideologie povede k úpadku i tuzemského průmyslu.

Analytici upozorňují, že mimo globální finanční krizi v roce 2008 a pandemii covidu-19 se německý průmysl ještě nikdy nepropadl tak hluboko. Podle ekonomů z ING produkce „padá jako kámen“ a riziko, že země opět sklouzne do "technické recese", výrazně vzrostlo. „Tato čísla jsou ošklivá,“ uvedl Claus Vistesen, hlavní ekonom pro eurozónu z Pantheon Macroeconomics. Dodal však, že část propadu mohla způsobit pozdější načasování pravidelných letních odstávek v automobilkách a přechod na nové modelové řady.

Propad automobilového průmyslu, klíčového pilíře německé ekonomiky, přichází v době, kdy se sektor potýká se strukturálními problémy. Přechod na elektromobilitu se ukazuje být nákladnější a pomalejší, než automobilky čekaly, zatímco prodeje v Číně – dosud nejdůležitějším trhu – klesají. K tomu se přidávají nová dovozní cla v USA, upozorňuje agentura Bloomberg.

V úterý večer na situaci reagoval i koncern BMW, který vydal varování před poklesem zisku. Šéfové automobilek se ve čtvrtek setkají s kancléřem Friedrichem Merzem, aby projednali budoucnost celého odvětví. Podle dostupných informací německá vláda obrací a chce se vymezit proti Green Dealu a plánované stopce spalovacích motorů v EU. Mluví se o větší flexibilitě a návratu k fosilním palivům oproti elektromobilům, píše Bloomberg.

S tím by měl souviset i plánovaný "ocelový summit" v Německu. Tam se bude jednat o hutnickém, ocelářském a automobilovém průmyslu. Politici tím chtějí vyslat jasný signál do Bruselu, že obavy průmyslu z Green Dealu berou vážně a že kabinet má plán, jak udržet pracovní místa v době recese a rostoucí nezaměstnanosti, píše německý deník Bild.

Podle předsedy SPD Larse Klingbeila je tento summit důležitým signálem pro Brusel. „Evropský plán transformace automobilového průmyslu musí přestat být idealistický a uznat současné průmyslové a geopolitické problémy,“ prohlásil prezident Evropského sdružení výrobců automobilů Ola Källenius a šéf Evropského sdružení dodavatelů automobilového průmyslu Matthias Zink podle agentury Bloomberg.

„Splnit cíle v oblasti emisí oxidu uhličitého do roku 2035 je prostě už nereálné,“ pokračují oba v otevřeném dopise z konce srpna. Prohlášení poukazuje na rostoucí napětí mezi ekonomickými tlaky a klimatickými ambicemi. Na trhu už jsou sice desítky modelů elektromobilů, ale ty stále tvoří pouze 15 % prodejů. Většinu zisků stále generují vozy se spalovacími motory (hlavně drahá SUV a prémiové modely).

Kancléř Merz nastoupil do úřadu s ambicí „nastartovat“ ekonomiku po letech stagnace, zatím však bez viditelných výsledků. Hrubý domácí produkt Německa se ve druhém čtvrtletí meziročně snížil o 0,3 procenta a exportně orientovaný průmysl zůstává pod tlakem ochabujícího světového obchodu.

Vláda proto spustila rozsáhlý program veřejných investic financovaný dluhem. Podle ministryně hospodářství Katheriny Reiche má právě tato vládní stimulace tvořit podstatnou část růstu v příštích letech. „Pozitivní výhled by však neměl zakrývat fakt, že efekt se dostaví jen tehdy, pokud se investice opravdu rychle uskuteční,“ varovala.

Kabinet očekává, že se ekonomika začne zvedat až příští rok. Odhady nyní počítají s růstem HDP o 0,2 procenta v roce 2025, 1,3 procenta v roce 2026 a 1,4 procenta v roce 2027. Do té doby však zůstává průmysl v nejhorší kondici za posledních dvacet let. A s ním i Německo – motor evropské ekonomiky – jede jen na volnoběh.

Německá krize se podepisuje i na Česku. Může za to i Green Deal, tvrdí ekonom

Propad německého průmyslu se podepisuje i v tuzemském průmyslu. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda tvrdí, že klíčovou roli v propadu hrají i emisní povolenky a zelená ideologie. "Německá průmyslová výroba dále ochabuje. Letos se pohybuje na úrovni 91 až 93 procent úrovně roku 2021. Reálně tak odpovídá hodnotám roku 2006. Vskutku, s výjimkou let globální finanční krize a později krátce doby pandemie covidu je letos německá průmyslová výroba nejslabší za posledních takřka dvacet let," uvedl ekonom Kovanda.

Podle Kovandy za poklesem stojí mimo jiné i vysoké ceny povolenek EU. "Od konce roku 2017 cena povolenek narůstala, zatímco výkon německého průmyslu postupně pohasíná. Od konce roku 2017, kdy výkon německého průmyslu vrcholil, stoupla do dnešních dní cena povolenek EU o 916 procent, což odpovídá každoročnímu nárůstu jejich cen průměrně čítajícímu zhruba 35 procent," píše ekonom.

Kovanda doplnil, že Německo je průmyslovým "motorem EU". Problémem ale je, že se Berlín "rozhodl z ideologických důvodů povypínat všechny své jaderné elektrárny, a navíc se ještě odpojil od dodávek levných ruských energií. Zejména zemní plyn z Ruska měl přitom pohánět německý průmysl namísto uhlí a jádra po celou tu dobu, což mohou být dlouhá desetiletí, kdy ještě obnovitelné zdroje nebudou moci takovou úlohu plně zastat."

Upozornil i na trvalý pokles a stagnaci českého průmyslu. "Zásadním důvodem je právě chřadnutí průmyslu německého. A Česko již podobně jako Německo začíná pociťovat růst míry nezaměstnanosti, která je nejvyšší za 8,5 roku. Od roku 2019 přibylo v ČR bezmála 140 000 nezaměstnaných. Z velké části jde o „oběti“ chřadnutí českého, potažmo německého průmyslu, a tedy zelené ideologie," uzavírá ekonom Kovanda.