Plán vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů zmrazit platy politiků na současné úrovni po dobu pěti let se rychle mění v první velký legislativní test nové vlády. Strany chtějí návrh protlačit ve zrychleném řízení už v prvním čtení, aby začal platit nejpozději od ledna 2026. Podpora je však nejistá ve sněmovně i v Senátu.

Koalice argumentuje především časovým tlakem. Podle předsedy sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury je na projednání minimum prostoru. „Z důvodů toho, že je na to v podstatě měsíc a něco, tak jsme se věnovali jenom platům politiků,“ řekl s tím, že návrh se týká výhradně politiků, nikoli soudců či státních zástupců. Vzápětí upozornil, že jakékoli veto proti využití paragrafu 90 – tedy zrychlenému projednání – může celý plán zmařit. „My potřebujeme nutně spolupráci i stran Fialovy vládní koalice,“ dodal.

Koalice ANO, SPD a Motoristů plánuje zmrazit platy od 1. ledna 2026 na dobu pěti let. Návrh podala ve čtvrtek, probrat se má ve zkráceném legislativním čtení. Běžný legislativní proces by zabral příliš mnoho času – pokud by se vše nestihlo do konce roku, zmrazení by vstoupilo v platnost až v roce 2027.

Opozice: kouřová clona, retroaktivita a neochota pomáhat Babišovi

Právě zrychlený postup ale naráží na uzavřené dveře. Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda dává najevo, že sněmovna nemá důvod vstřícně pomáhat nové vládě. „Nejsme připraveni vznikající populisticko-extremistické vládě pomáhat v odvádění pozornosti od nevyřešeného střetu zájmů Andreje Babiše. Až přijde návrh na program jednání, bude již zjevně retroaktivní. A pokud není jasná dohoda s opozicí, nebudeme povolovat projednávání v režimu paragrafu 90,“ řekl.

Odmítavá je také TOP 09. Předseda poslanců Jan Jakob označil představený plán za pouhou politickou zástěrku: „Oznámení o zmrazení platů vnímám jako kouřovou clonu, která odvádí pozornost od toho, že Andrej Babiš stále neřeší svůj střet zájmů. V návrhu chybí dlouhodobé a spravedlivé nastavení platů politiků. Místo systému budoucí koalice předkládá jen improvizaci, která vše jen odkládá.“

Část opozice zároveň začíná koordinovaně připravovat veto proti paragrafu 90. „Budeme jednat s dalšími kluby o tom, abychom získali podporu pro veto paragrafu 90. O návrhu chceme vést debatu,“ uvedla Michaela Šebelová (STAN).

Ani lidovci nejsou ochotni návrh zrychlit. Vicepremiér v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v druhém čtení předložit pozměňovací návrh týkající se kumulace funkcí. „Jestli to chce hnutí ANO udělat, oukej, mají na to většinu. Já je potom vyzývám, ať se podívají na tento problém, který je v neprospěch občanů,“ řekl a označil poslance ANO za „mistra v kumulování funkcí“.

Podobnou cestou se vydávají Piráti. „Chceme k návrhu předložit pozměňovací návrhy, které budou řešit nejpalčivější problémy se systémem odměn politiků. Zejména jde o přestřelené náhrady na dopravu, nebo neadekvátní příplatky za sněmovní funkce, na což jsme upozorňovali už v minulosti,“ avizuje předsedkyně klubu Olga Richterová.

Nejistota i v Senátu: tábory nejsou jednotné

Ani horní komora parlamentu nemá jednoznačný názor. Předseda klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska upozorňuje, že návrh je nesystémový a vyvolává více otázek než odpovědí. „I když je to zmatečné řešení – například co se bude dít po těch pěti letech? –, pokud si zrovna toto nová vláda přeje, nevidím důvod, proč bych jí v tom měl nějak aktivně bránit,“ řekl. Dodal však, že konečné stanovisko bude záviset na postoji jeho klubu.

Totéž říká šéf senátorského klubu ODS Zdeněk Nytra. „Já ten návrh neznám – netuším koho se týká, ale hlavně jak je řešeno rozmrazení. Takže v tuto chvíli vlastně nelze odpovědět,“ upozorňuje. Naopak Jana Mračková Vildumetzová (ANO) stojí pevně za návrhem: „Ano, určitě.“

Senát má do konce roku naplánované dvě schůze – 26. listopadu a 17. prosince. Pokud by návrh dorazil pozdě nebo projednávání zablokovalo opoziční veto ve sněmovně, mohl by se celý harmonogram zhroutit. V takovém případě by se zmrazení zřejmě posunulo o rok. „Pokud ODS, STAN, lidovci a TOP 09 zmrazení platů politiků od příštího roku zablokují, navrhneme to znovu od roku 2027. K tomu už je potřebovat nebudeme,“ avizuje pravděpodobný premiér Andrej Babiš. Šéf Motoristů Petr Macinka zase ve čtvrtek uvedl, že „politici už mají peněz dost“.

Co by zmrazení změnilo

Pokud by se návrh podařilo schválit, platy ústavních činitelů by od roku 2026 nerostly automaticky podle vzorce navázaného na průměrnou mzdu. Přitom právě tento mechanismus letos výrazně zvýší výdělky soudců a státních zástupců, a v menší míře i politiků.

Od ledna by si měl například řadový poslanec polepšit na 115 tisíc korun měsíčně, premiér na necelých 309 tisíc korun. Zamrznutí by růst zastavilo na celé pětileté období – detailní pravidla ale návrh zatím neřeší. Neví se například, co by se stalo po pěti letech, tedy uplynutí lhůty.