Práce českých vědců zaujala prestižní časopis o světové vědě a historii. Unikátní vědecký projekt archeologů z Moravského zemského muzea v Brně se dostal na stránky světově uznávaného vědeckého časopisu Archaeological and Anthropological Sciences. Studie detailně mapuje život dvou sester z doby kamenné, které pracovaly v drsných podmínkách pravěkého dolu na jižní Moravě. Jejich příběh vědci završili realistickými 3D rekonstrukcemi tváří, píše magazín LiveScience.

Více než 6 000 let staré kosterní pozůstatky dvou žen byly nalezeny už před více než patnácti lety v šachtě bývalého rohovcového dolu v Krumlovském lese. Teprve nyní však čeští archeologové díky pokročilým metodám genetického a antropologického výzkumu dokázali vytvořit detailní představu o životě těchto sester – a díky tomu i jejich podobu.

Rekonstrukce obličejů, vytvořená s pomocí sádrových modelů, silikonových doplňků, realistických očí a implantovaných vlasů, odhalila nejen rysy pravěkých žen, ale i jejich účesy a pravděpodobný oděv, vycházející z tehdejších textilních nálezů. Mladší z žen měla podle genetických analýz tmavé vlasy a zelené či oříškové oči, starší sestra naopak světlé vlasy a modré oči.

Zvláštností nálezu nebyla jen samotná přítomnost dvou žen v dolu, ale i okolnosti jejich pohřbu. Starší žena ležela o metr níže než mladší, přičemž na její hrudi vědci nalezli ostatky novorozeněte, které s nimi ovšem nebylo geneticky příbuzné. Ve stejné šachtě se nacházely i kosti psa, přičemž lebka byla uložena u mladší ženy a ostatní části těla u té starší.

„Důvod společného pohřbu všech tří lidských i zvířecích pozůstatků zůstává záhadou. Nevíme, zda šlo o symbolické uložení, náboženský rituál, nebo o následek krutého osudu,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Martin Oliva.

Na úspěch tuzemských archeologů upozornilo Moravské zemské muzeum na sociálních sítích. "V letošním roce se kolektivu autorů z MZM podařilo publikovat ve vysoce hodnoceném vědeckém časopise Archaeological and Antropological Sciences výsledky antropologického a archeologického výzkumu dvou rituálně pohřbených žen před 6000 lety z pravěké těžební šachty v oblasti Krumlovského lesa," uvedlo muzeum.

Muzeum dále uvedlo, že hyperrealistická rekonstrukce Evy Vaníčkové zaujala redaktory jednoho z nejnavštěvovanějších populárně - vědeckých světových webů LiveScience, který za měsíc navštíví na 1,9 milionu čtenářů. "Publikování antropologického a archeologického výzkumu na této uznávané popularizační platformě je významným vědeckým a mediálním úspěchem odborné práce práce MZM."

Podle archeologů bylo mladší ženě v době smrti asi 30 až 35 let, starší se dožila přibližně 40 let. Obě byly vysoké asi 150 centimetrů, štíhlé, ale schopné zvedat těžká břemena. Příčina smrti je neznámá. Ačkoliv archeologové na kostrách nenašli stopy násilí, neznamená to, že ženy nutně umřely přirozenou smrtí. „Mohli sestry zabít třeba proto, že už neměly sílu pracovat,“ prohlásil Martin Oliva podle Deníku.cz.

Podle výzkumníků byly ženy pohřbeny v místě, kde pravděpodobně pracovaly – v podzemním dole na rohovec, tedy materiál využívaný k výrobě nástrojů a zbraní. Tato forma zaměstnání nebyla obvyklá pro ženy a naznačuje, že v tehdejší společnosti mohlo docházet k využívání fyzicky zranitelnějších členů komunity k nejtěžší práci.

Na základě analýz izotopů, patologických nálezů a zubních vzorků tým rekonstruoval i výživové návyky a fyzické zatížení žen. V dětství sice obě sestry trpěly podvýživou a nemocemi, v dospělosti ale jejich strava obsahovala překvapivě vysoký podíl masa – patrně díky hojnosti zvěře v okolních lesích nebo jako nutnost k podpoře fyzicky náročné práce.

Kostry vykazují známky dlouhodobého zatížení – poškozené obratle, částečně zhojené zlomeniny a deformace typické pro manuální práci. Starší sestra například nesla stopy nedoléčené zlomeniny předloktí, což naznačuje, že musela pokračovat v práci i přes bolestivé zranění.

Čeští vědci se zařadili po bok týmů, které v minulosti rekonstruovaly podobu historických osobností jako byli Ramesse II., svatá Ludmila či Jan Žižka. Dvojice „neznámých sester z Moravy“ se stává nejen svědectvím o dávném každodenním životě, ale i připomínkou, že za kostmi a daty se vždy skrývá lidský příběh – někdy těžký, jindy záhadný, vždy však hodný poznání.

V období 4700 až 3700 před naším letopočtem se na Moravě objevila kultura s moravskou malovanou keramikou. Ačkoliv třeba ženy zmíněné ve studii pracovaly v dolech, obyvatelstvo se tehdy živilo především zemědělstvím, lovem, rybolovem a sběrem plodin. Lidé žili v malých osadách v dlouhých domech.