Evropa se posunula doprava, my musíme také, vyzývá šéf mateřské strany von der Leyenové
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber vyzval středové politické síly v Evropské unii, aby se posunuly více doprava a přizpůsobily se nové politické realitě. Podle něj výsledky voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 zásadně změnily rozložení sil ve prospěch pravicových a krajně pravicových stran a tento posun se musí promítnout do konkrétní politiky. Podle něj je třeba brát vážně otázky migrace či obavy ze ztráty pracovních míst. Partneři EPP, tedy liberálové a socialisté, se podle Webera soustředí více na ideologické debaty než na politickou realitu v Evropě.
Weber to uvedl v rozhovoru, v němž se ohlížel za rokem 2025 a hovořil o výhledu na rok 2026. Přestože zdůraznil, že chce nadále spolupracovat s tradičními spojenci, tedy se socialisty a liberály, dal jasně najevo, že podle něj musejí být ochotni změnit svůj přístup. Evropská lidová strana loni vyvolala v Bruselu silnou kritiku poté, co v několika hlasováních podpořila návrhy společně s pravicovými frakcemi Patriotů pro Evropu a Evropských konzervativců a reformistů (ECR) místo dosavadních partnerů ze skupin socialistů a liberálů.
Zástupci frakcí S&D a Renew Europe tehdy označili postup EPP za zradu a tvrdili, že tím došlo k prolomení takzvaného „cordon sanitaire“, který měl zabránit vlivu „krajní pravice“ na rozhodování v Evropském parlamentu. Weber však odmítl, že by EPP udělala chybu. Uvedl, že jeho cílem je zastavit populismus a protievropské síly, a zdůraznil, že středové strany musejí více naslouchat voličům.
Podle Webera je třeba výsledek voleb z roku 2024 nejen vzít na vědomí, ale také jej přetavit do politických kroků, aby bylo zřejmé, že Brusel reaguje na obavy občanů. Zmínil mimo jiné připravovaný deregulující balíček zaměřený na environmentální pravidla, debatu o zrušení zákazu spalovacích motorů či návrhy na posílení deportací migrantů.
Weber uvedl, že otázky migrace, strachu ze ztráty pracovních míst a ekonomické nejistoty musejí být brány vážně. Podle něj lze populistickým a euroskeptickým stranám čelit tím, že se budou řešit témata, na nichž staví svou kampaň. V této souvislosti řekl, že pokud mají lidé obavy z migrace, měla by EU více deportovat osoby, které se na jejím území nacházejí nelegálně. Pokud je zelená politika vnímána jako překážka hospodářského růstu, měla by Unie omezit některé povinnosti v oblasti environmentálního reportingu. A pokud automobilový průmysl přichází o tisíce pracovních míst, měl by Brusel dát průmyslu větší volnost při přechodu na výrobu elektromobilů.
Weber zdůraznil, že tyto postoje nepovažuje za radikální. Připomněl, že v případech, kdy EPP hlasovala společně s krajní pravicí, například při oslabování návrhu zákona proti odlesňování, při schvalování pravidel pro zelený reporting firem nebo při zmírnění pravidel pro deportace migrantů do třetích zemí, šlo podle něj o postoje sdílené národními vládami i Evropskou komisí. Zároveň uvedl, že polovina poslanců liberální skupiny Renew Europe podpořila omezení povinností v oblasti zeleného reportingu a že EPP hlasovala se socialisty ve více než 85 procentech všech hlasování v Evropském parlamentu.
Weber také připomněl, že EPP podpořila cíl snížit emise do roku 2040, a to i přes odpor části vlastní frakce. Uvedl, že prosazování tohoto cíle nebylo uvnitř strany snadné, přesto se k němu EPP přihlásila.
Od začátku kampaně před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 Weber rovněž prosazuje spolupráci středových sil s italskou stranou Bratři Itálie, jejíž předsedkyní je premiérka Giorgia Meloniová. Strana patří do frakce ECR.Tento přístup vyvolal kritiku ze strany socialistů a liberálů, kteří Meloniovou označují za krajně pravicovou populistku a odmítají její zapojení do rozhodovacích procesů EU.
Napětí zesílilo poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém druhém mandátu přidělila Itálii post výkonného místopředsedy Komise. Meloniová na tuto pozici nominovala Raffaela Fitta. Socialisté a liberálové následně neúspěšně usilovali o zablokování jeho jmenování, zatímco EPP Fittoovu kandidaturu obhajovala s poukazem na pragmatický a spolehlivý přístup italské vlády na úrovni EU. Fitto nyní zastává funkci výkonného místopředsedy pro soudržnost a reformy.
Weber uvedl, že vývoj podle něj potvrdil správnost jeho postoje. Přibližně rok a půl po volbách podle něj nelze tvrdit, že by Raffaele Fitto byl „krajně pravicový populista“, a označil jej za seriózního kolegu. Zároveň kritizoval své středové spojence za to, že se podle něj soustředí více na rétoriku a ideologické debaty než na politickou realitu v Evropě. O Meloniové řekl, že je připravena hledat kompromisy a že se v rámci EU chová konstruktivně.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.