Současné provokace Ruska a jeho opakované narušování vzdušného prostoru NATO je podle českého prezidenta Petra Pavla ze strany Ruska mimořádně nezodpovědné a může to vést až k sestřelu ruských letadel. Na porušování pravidel podle něj musíme adekvátně reagovat, a to i vojensky. Pavel připustil, že je to balancování na hraně konfliktu, ustupovat zlu vak podle něj není možné. Prezident to uvedl v České televizi na Dnech NATO v Ostravě.

Petr Pavel se vyjadřoval k současnému napětí mezi Ruskem a NATO, kdy ruské drony narušily nejdříve polský vzdušný prostor a následně ruské stíhačky operovaly více jak deset minut ve vzdušném prostoru Estonska. Jak Polsko, tak Estonsko v reakci na ruské provokace aktivovaly článek čtyři Severoatlantické smlouvy o konzultacích mezi členy.

„Musím to označit za mimořádně nezodpovědné chování, protože narušení vzdušného prostoru je důvodem k aktivaci obranných mechanismů a tedy sestřelení takového letounu. A to by určitě nechtěl nikdo na naší straně, ani na té ruské,“ řekl Pavel.

Rusko narušování estonského vzdušného prostoru odmítlo. Uvedlo, že tři stíhačky letěly na letiště v ruské exklávě Kaliningrad a estonský vzdušný prostor během letu nenarušily. K narušení polského vzdušného prostoru drony Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku a vyjádřilo ochotu s Varšavou na toto téma jednat.

Pavel připomněl, že podobnou zkušenost s Ruskem má z minulosti Turecko. Kdy během operací v Sýrii ruské letectvo létalo i do tureckého vzdušného prostoru. Opakované narušování tureckého vzdušného prostoru nakonec vedlo v listopadu 2015 k sestřelu ruského bombardéru Su-24 tureckou stíhačkou F-16.

V České televizi později Pavel uvedl, že v případě ruského porušení pravidel musí NATO reagovat adekvátně. "A to včetně vojenské reakce. Rusko si totiž velice rychle uvědomí, že udělalo chybu a překročilo přijatelné hranice. Bohužel je to balancování na hraně konfliktu, ale ustupovat zlu prostě není možné," řekl Pavel.

Ten v rozhovoru také popsal své zkušenosti z jednání s ruskou stranou, například z pozice šéfa vojenského výboru NATO, ohledně těchto dlouhodobých provokací. Podle Pavla Rusové při dotazech, proč k těmto narušením dochází odpovídali: "Protože můžeme," uvedl Pavel.

„Testují naši odolnost, naše odhodlání se bránit. Myslím, že musíme být mimořádně pevní v tom, že pokud dojde k porušení pravidel, musíme na ně adekvátně reagovat, a to včetně toho vojenského. Rusko si totiž velmi rychle uvědomí, že udělalo chybu, že překročilo hranice, které jsou přijatelné. Ale bohužel je to opravdu balancování na hraně konfliktu, ale ustupovat zlu prostě není možné," uvedl Pavel.

Pavel není jediný, kdo v reakci na opakované narušování vzdušného prostoru NATO mluví o možnosti ruské stíhačky sestřelovat. Podobně se vyjádřil i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. "Moc bych si přál, aby konzultace podle článku 4 vyústily v jasné sdělení NATO vůči Kremlu: 'Příště ve vzdušném prostoru kterékoliv naší země střílíme hned a bez varování.' Nevěřím, že Rusáci dokáží porozumět jinému stanovisku," uvedl Kalousek na sociální síti X.

Ten na Dnech NATO ocenil naše členství v NATO a varoval, že hlasy, které toto členství zpochybňují, jsou velmi nebezpečné, protože vystoupení z NATO by výrazně zhoršilo bezpečnost celé země.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Ukázky na nich předvádějí armádní, bezpečnostní i záchranářské jednotky, letos z 16 zemí. Vstup na akci je zdarma a navštěvuje ji i více než 200 000 lidí.