V platnost vstoupí už za několik dní reforma sociálních dávek, která si klade za cíl přitvrdit a více zacílit státní sociální podporu. Přiškrtit tak má například i značně populární příspěvek na bydlení a sjednotit žádost o čtyři dávky do jedné. Lepší zacílení dávek znamená také tvrdší podmínky, s novou „superdávkou“ vstoupí v platnost kontrola majetku žadatelů, banky budou také přímo úřadům sdělovat údaje o účtech žadatelů či jejich blízkých osob. Ačkoliv reforma začíná platit od 1. října, následovat bude na několik měsíců přechodné období se zvláštními pravidly. Další změny se přitom dají čekat i po volbách.

Nová dávka státní sociální pomoci, pro níž se vžilo označení „superdávka“, se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí a na bydlení a z bonusu na děti a za práci či její hledání. Nahrazuje tak dosavadní příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Nový systém sociální pomoci však bude nabíhat zhruba půl roku, tedy asi do března 2026. To pro stávající uživatele dávek znamená, že mají garantované pokračování výplaty dávek i v dalších měsících. Ti, kteří pobírají příspěvek na bydlení a přídavek na dítě, pak minimálně do konce roku nemusí ani nic dokládat.

Pokud si do konce roku příjemci dávek požádají o novou superdávku, výplata se jim prodlouží až do dubna. „Aby stávajícím klientům, kteří pobírají některou ze současných dávek (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení) pokračoval nárok na původní státní podporu i v roce 2026, je třeba, aby od 1. října do 31. prosince podali v průběhu tohoto celého období žádost o superdávku. Rozhodnutí o přiznání nároku na tuto dávku pak obdrží v průběhu přechodného období, nejpozději do konce dubna 2026,“ uvádí ministerstvo práce. Poprvé by tak stávající uživatelé dávek měli novou „superdávku“ obdržet v květnu. Úřad práce pak ve zprávě zaslané současným uživatelům dávek varuje, že se během přechodného období očekává přetížení poboček i telefonních linek úřadů.

Žádost o superdávku by už měla být zjednodušená, úřad práce uvádí, že k podání žádosti je třeba čestné prohlášení o orientační výši průměrného měsíčního příjmu celé domácnosti, počtu vlastněných nemovitostí k bydlení, osobních automobilů a přibližné výši úspor všech členů domácnosti jak na bankovních účtech, tak v hotovosti. „K prohlášením nebude aktuálně nutné nic dokládat, údaje by později měly být automaticky sehrány z dostupných registrů,“ dodává Úřad práce.

Lidé budou k nové superdávce podávat jednu žádost. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora se bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj.

V majetkovém testu platí, že domácnost může mít dvě nemovitosti, druhou ale musí do tří let prodat. Vozidlo může mít v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovat má i výše úspor. Ty mohou být podle členů domácnosti od 200 000 do 400 000 korun. Platí ale výjimky. Domácnost či i jedinec tak může mít své úspory nad tyto částky uložené například v penzijním připojištění či na stavebním spoření.

Část podpory na živobytí připadne jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení bude dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka bude vycházet z normativních nákladů a z energetického paušálu.

Podmínkou pro získání peněz na dítě bude práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku zvýší pracovní bonus, který budou moci mít také lidé na rodičovské. Úřad práce bude moci žádat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav.

Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent lidí. Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení o zhruba 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery.

Rozličných změn se však superdávka může dočkat po volbách, nejen opoziční strany mluví o tom, že mohou v systému udělat některé změny, ale i strany vládní koalice hovoří o tom, že může dojít po vyhodnocení dopadů v praxi k některým úpravám. Objevila se totiž také kritika, že nynější pravidla jsou až příliš striktní a mohou dopadnout negativně například na některé samoživitelky či další ohrožené skupiny.