Jakési myšlenkové ztopořenosti této vlády a jejího předsedy si už povšiml leckdo. Teď jsme dostali perfektní studijní materiál v osudu plánu na gigafactory na místě letiště Plzeň-Líně. Jak známo, tento týden Petr Fiala přiměl šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho, aby se konečně vyjádřil, jestli VW v Líních chce investovat. Odpověď Němce byla, že zatím ne. Pokud Fiala předtím neblufoval, je po plánu. Areál letiště si bude hledat jiné uplatnění a jiného investora.

Oba dva Blumem uváděné důvody by si Fiala měl zapamatovat a přizpůsobovat jim svou budoucí politiku.

Slovo „další“ v Blumeho ústech znamená, že Líně by byly čtvrté v pořadí, VW má totiž pro továrnu na baterie do aut, po nichž i tak slábne poptávka, už vybraná tři místa jinde: v Německu, ve Španělsku, v Kanadě. Moment, nebyli jsme i pro německé průmyslníky při rozhodování o umístění nějaké nové továrny dlouho atraktivní, protože u nás obnáší výroba nižší náklady?

Jak upozorňuje energetický publicista a bývalý mluvčí Škody Mladá Boleslav Milan Smutný, dnes ve spolku Realistická energetika a ekologie, mzdové náklady sice pořád máme (ke smutku milionů lidí) výrazně nižší, zato je u nás (k radosti několika výrobců energie) mnohem dražší elektřina, protože v Německu na ni dostává průmysl od vlády subvenci. A to u energeticky tak intenzivních výrobků, jako jsou lithiové baterie, rozhoduje. Ministerstvo průmyslu údajně Volkswagenu slibovalo smlouvu o levnější elektřině, ani to nestačilo. Malátnost Fialovy vlády za energetické krize před rokem tak premiéra dostihla zrovna u jednoho ze strategických objektů, jimiž chtěl republiku dostat o stupeň výš. Tohoto druhu vizionářství není škoda.

Ztopořenost se v tomto příběhu projevuje ve Fialově „strategickém“ rozhodnutí přejít na stranu zelených dogmatiků někdy před dvěma lety. To rozhodnutí musel jistě dlouho zvažovat a dnes se mu nechce přeběhnout zase zpátky. Je to až neuvěřitelné. Ještě v kampani před volbami 2021 si Fiala zachovával zbytky skeptického přístupu ke klimatismu, dnes se do té ideologie vtělil. Líně měly být článkem ve výrobním řetězu, na jehož počátku stojí těžba lithia v Krušných horách. Náš premiér ještě před dvěma měsíci před Hospodářskou komorou vážně tvrdil, že takové projekty z nás udělají špičku Evropy.

Gigafactory v Líních by nijak neřešila problém nezaměstnanosti, který Plzeňsko nemá. Byla by to montovna, jíž vláda za naše peníze ještě umete cestu. Projekt by v místě, které měl postihnout, neoblíbený, podobně jako se nelíbí těžba lithia na Teplicku.

Když se během loňského roku tvořila k líňské gigafactory politická vůle, ani v plzeňské ODS z tohoto premiérova snu neplesali. Západočeští senátoři Lumír Aschenbrenner, Vladislav Vilímec nebo Pavel Karpíšek byli proti, tehdejší primátor hledal důvody, proč nebýt pro, za byl jen jeho předchůdce, ministr kultury Martin Baxa. Tento místopředseda je s předsedou svázaný tak, že s Fialou i skončí. Naposledy mu pomáhal v předsednictvu prosadit společnou kandidátku s lidovci a topkou do Evropského parlamentu, což je pozice ve straně neoblíbená.

Gigafactory v Líních a pro ni nutný technický park z Plzeňska iniciovaly takové místní veličiny, jako je Josef Bernard (STAN) a posléze ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN). Příběh gigafactory je tedy i jednou z dílčích odpovědí na zásadní otázku, jestli Petr Fiala stanul v čele té správné strany.