Tag: ESA

Články k tagu

Družice bude hledat planety podobné Zemi. Podílejí se na ní i Češi

Na přípravě evropské družice Plato, která má za cíl hledat planetu podobnou Zemi, se významně podílejí i čeští inženýři a firmy. Start mise je naplánován na první čtvrtletí 2027. Novinářům to v Evropském středisku pro výzkum a technologie vesmíru (ESTEC) řekl systémový inženýr se zaměřením na kvalitu Matěj Koubek. Středisko je největším zařízením Evropské kosmické agentury (ESA). Mise družice Plato vychází ze stejných metod, které se osvědčily při objevování planet při misích družic Kepler a TESS.

Budoucí český astronaut Svoboda zahajuje poslední fázi výcviku. Čeká ho potápění i simulace práce na ISS

Budoucí český astronaut Aleš Svoboda zahajuje poslední fázi výcviku pro misi na mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Bude cvičit třeba ve virtuální realitě nebo potápěním v bazénu s modelem jednoho z modulů ISS. Oznámilo to dnes ministerstvo obrany, které nasazení českého astronauta financuje. Svoboda od podzimu 2024 postupně absolvuje tři bloky základního astronautského výcviku Evropské kosmické agentury (ESA).

Evropa reaguje na velmoci. Její družice budou poprvé v historii sloužit vojákům

Evropská vesmírná agentura bude poprvé ve své historii financovat i vojenské projekty ve vesmíru. Evropa tak reaguje a zapojuje se do nových zbrojních vesmírných závodů, kdy svou přítomnost ve vesmíru posilují jak USA, tak Čína a Rusko. Rekordní rozpočet, který byl navýšen o třetinu, má pokrývat i satelity, které budou využívat evropské armády, a to poprvé v historii. V minulých dnech proběhlo zasedání členů ESA, na kterém 23 členů schválilo rozpočet 21 miliard eur na tři roky.

Prvním Evropanem na Měsíci bude Němec. Lidé tam zamíří po 55 letech

Evropská kosmonautika míří k historickému milníku. Prvním Evropanem, který se v rámci programu Artemis podívá na Měsíc, má být německý astronaut. Oznámil to šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher na zasedání agentury v Brémách. Informuje například The Telegraph. Program Artemis, vedený NASA, má vrátit člověka na lunární povrch poprvé od roku 1972. Tehdy na Měsíci přistálo Apollo 17, kterému velel Eugene Cernan, který měl předky z Československa.

Nová vláda míří hodně vysoko. Merz chce dostat Němce na Měsíc

Německo se rozhodlo, že se vypraví do vesmíru. Kancléřský kandidát Friedrich Merz (CDU) v rámci nové koaliční dohody stanovil ambiciózní cíl, Německo by se mělo v budoucnu vydat na Měsíc. Tento výjimečný plán je součástí širšího záměru, který vytyčila koalice (CDU, CSU a SPD) a má se stát hnacím motorem pro rozvoj vesmírného výzkumu a technologických inovací v Německu. V rámci výzkumu by mělo vzniknout současně nové ministerstvo.

Evropa chce nastartovat vesmírný průmysl a konkurovat Muskovi. Už si chystá miliardy

Evropská komise se obává rostoucí dominance amerického vesmírného průmyslu v čele se společností SpaceX miliardáře Elona Muska, ale i vzestupu konkurence z Číny a Ruska. Aby Evropa nezaostávala, rozhodla se masivními investicemi podpořit svůj vlastní vesmírný sektor. Tento krok přichází v době, kdy se evropská kosmická strategie potýká se zpožděními a problémy s financováním, zatímco SpaceX a další hráči expandují na globální trhy.

Evropa chce konkurovat Starlinku. Do sítě Iris² hodlá investovat přes 10 miliard eur

Evropská unie zahájila svůj největší vesmírný projekt za poslední desetiletí – výstavbu satelitní sítě Iris² za 10,6 miliardy eur. Projekt má konkurovat Starlinku Elona Muska a nabídnout rychlé a zabezpečené připojení k internetu pro evropské vlády i občany. Okolo 60 % financí půjde z veřejných rozpočtů, zbytek financí zajistí konsorcium firem SpaceRise společně s například Airbusem či Deutsche Telekom. Část projektu zafinancuje i Evropská vesmírná agentura (ESA).

Z Francouzské Guyany poprvé odstartovala evropská raketa nové generace Ariane 6

Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně dnes poprvé odstartovala nová evropská raketa Ariane 6. Nosič nové generace má po téměř desetiletí vývoje nahradit předchozí model Ariane 5, který se do vesmíru poprvé vydal v roce 1996 a naposledy loni v červenci. Ariane 6 má na nízkou oběžnou dráhu Země vynést devět miniaturních satelitů CubeSat a řadu experimentálních prvků, které na orbitě nezůstanou. Jsou mezi nimi například dva návratové moduly, které si vyzkouší cestu z vesmíru zpět na Zemi.

„Planetární zabiják“. Rekordně blízko Zemi prolétne jeden z největších asteroidů za 100 let

Ve čtvrtek večer proletí nebývale blízko Země jeden z největších asteroidů za posledních více jak 100 let. Asteroid 2011 UL21 má průměr 2 310m a v případě, že by dopadl na Zemi, mohl by to mít významný vliv na podnebí či život. Svou velikostí se tak řadí mezi tzv. "Planetární zabijáky." Evropská vesmírná agentura (ESA) ho, vzhledem k blízkosti průletu, označuje za potencionálně nebezpečný. Asteroid by při průletu 6,6 milionu kilometrů od Země měl být jasně ozářený a měl by být jasně vidět dalekohledem.

Záhada. Webbův teleskop našel „něco jako planety“, které neobíhají kolem žádné hvězdy

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet - neobíhají kolem žádné hvězdy, píše list The Guardian. Jde o tělesa pojmenovaná JuMBO podle anglického "Jupiter-mass binary objects" neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru.

Evropská raketa Ariane 6 musela přerušit testy, na první let se vydá až za rok

První start nové rakety Ariane 6 se uskuteční nejdříve v roce 2024. Agentuře Reuters to po nedávných testech nosného systému řekl šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher. Nasazení Ariane 6 do provozu je pro Evropu zásadní poté, co přerušila vesmírnou spolupráci s Ruskem po ruské invazi na Ukrajinu a odstavila desítky let používané rakety předchozí generace Ariane 5.

Vědci objevili planetu, která by ani neměla existovat

Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.

Kosmický úspěch. Sonda poslala nejdetailnější fotografii Slunce

Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila ke Slunci na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů a poslala odtamtud na Zemi detailní snímky povrchu hvězdy. Informovala o tom Evropská vesmírná agentura (ESA), která společně s americkou vesmírnou agenturou NASA sondu před dvěma lety na misi vyslala. Tak blízko centru Sluneční soustavy jako Solar Orbiter se nikdy předtím žádná jiná sonda nedostala. Nové snímky Slunce zveřejnila ESA na twitteru.

Čeští vědci budou zkoumat existenci blesků na Marsu. Zájemci se mohou do projektu zapojit

Vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) budou měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Modul, který pro tento výzkum navrhli, je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která příští rok v červenci poletí na rudou planetu. Paměť modulu bude sloužit k ukládání naměřených dat, které budou přijímány na Zemi. K testování zasílání dat poslouží projekt Telefonát z Marsu, do kterého zájemci z celého světa mohou mezi 20. březnem a 20. dubnem posílat návrhy na první hlasový vzkaz z Marsu. V tiskové zprávě o tom informovala AV ČR.

Velvyslanci potvrdili nový vesmírný program EU. Týká se i rozšíření pražské agentury GSA

Velvyslanci členských zemí EU ve středu potvrdili plán podoby budoucího evropského kosmického programu, který předpokládá přejmenování a rozšíření působnosti i personálu pražské unijní agentury GSA. Nová podoba kosmického programu unie souvisí s přípravou příštího víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027.

Teleskopy zřejmě zachtily dlouho hledanou kilonovu – splynutí neutronových hvězd

Teleskopy Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile detekovaly první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování přitom naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd, což je dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Observatoř o tom v pondělí informovala na tiskové konferenci ve svém sídle v Garchingu u Mnichova.

Přesnější, detailnější. Nový teleskop bude hledat život na objevených planetách

Astrofyzici se těší lepším zítřkům. Nedávný objev sedmi planet podobných Zemi vyvolal v jejich řadách diskuzi, jak budou dále zkoumat vesmírná tělesa v soustavě TRAPPIST-1. Díky nové generaci přístrojů, jako jsou například dalekohled E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled) či především kosmický teleskop JWST (Vesmírný dalekohled Jamese Webba), bude podle astronomů možné pátrat nejen po vodě, ale i po důkazech existence života na těchto planetách.