V pondělí 15. prosince odpoledne se centrum Drážďan, od hlavní nákupní třídy, Prager Strasse, přes slavné vánoční trhy na Altmarktu až k obnovené barokní dominantě města, Frauenkirche, hemží stovkami Čechů. O pár hodin později tamtéž probíhá masová, údajně xenofobní demonstrace. Nejde při ní ale o Čechy, nýbrž o přistěhovalce z muslimského světa, ještě přesněji o „islamisty“.
Kancléřka Merkelová vybrala evropského prezidenta (Donald Tusk), kancelářka Merkelová vybrala nového generálního tajemníka NATO (Jens Stoltenberg). Kancléřka Merkelová je jediná mezi západními politiky, komu ruský prezident ještě bere telefony. (Od začátku konfliktu na Krymu a východní Ukrajině jich bylo přinejmenším čtyřicet, domnělé německé know-how, jak zacházet s Rusy a jak v Rusku vyprovokovat změnu k lepšímu „skrze přiblížení“, celkem k ničemu nevedlo).
Evropa si připomíná sto let od začátku první světové války. Dnešní vzpomínání se zajímavě promítá do současných siločar a vztahů uvnitř EU. V příštích letech bude k nejpalčivějším dramatům Evropy dost možná patřit vyjednávání s Británií o rozvolnění jejího členství. Pokud Londýnu nebude nabídnut pořádný kompromis, hrozí odchod Británie z EU.
Chyběla jim motivace učit se česky, neměli velký zájem o českou kulturu, neporozuměli místnímu způsobu života a práce, říká jeden z pražských Němců o svých krajanech, kteří se do Česka stěhovali v 90. letech. Ti noví jsou prý jiní. Němců žijících v Praze a celém tuzemsku přibylo za dvacet let pětinásobně. Co je sem přivádí?
Famózní tažení německých fotbalistů do finále mistrovství světa není jen věcí náhody a štěstí. Síla spolkové jedenáctky evidentně souvisí s celkovou nadupaností Německa, o niž po pěti letech krize eurozóny, kde Německo zářilo jako kus zlata v blátě, asi není pochyb.
Bez povšimnutí v českém veřejném prostoru (čest jediné výjimce, Zbyňku Petráčkovi z LN) zemřel 12. června Frank Schirrmacher, jeden z nejvlivnějších intelektuálů dnešního Německa. Schirrmacher patřil mezi čtveřici vydavatelů listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), v jehož historii byl držitelem malého rekordu: do funkce přišel jako nejmladší vydavatel v historii, tehdy před dvaceti lety mu bylo 34 let. Z toho plyne, že smrt ho zastihla v 54 letech. Jak se na proslulého redaktora frankfurtských novin patří, zemřel ve Frankfurtu a na srdeční infarkt.
