Fake audity o původu osobních legálních příjmů na dluhopisy, které Andrej Babiš pokoutně vypustil na veřejnost, mají svým způsobem kouzlo nechtěného. Vypovídají o podstatě jeho bohatnutí víc, než chtěl odhalit.
Ačkoliv druhá vlna EET už začala od prvního března, finanční správa až v pátek zveřejnila sborník příkladů, kdy musí či nemusí neziskové organizace vést elektronickou evidenci tržeb (EET). Správa o tom informovala v tiskové zprávě.
Ministerstvo financí v úterý vydalo metodické zpřesnění k 2. vlně elektronické evidenci tržeb (EET), která byla přitom spuštěna na začátku března. Téměř po týdnu tak upřesnila, že se tato vlna týká i vazby květin. Do té doby se přitom předpokládalo, že květinářky mají začít evidovat až v roce 2018. Nyní se ukazuje, že účtenky s kódem FIK musí vydávat už nyní. Přitom se nezaregistrovaly.
Existují doložitelná podezření, že při emisích dluhopisů o nominální hodnotě jedné koruny v roce 2012 mohli někteří emitenti a jejich vlastníci zneužít daňové zákony. Odhlasoval to rozpočtový výbor sněmovny po středeční debatě nad problematikou zdaňování korunových dluhopisů. Ty se ocitly v centru pozornosti v souvislosti s transakcí ministra financí Andreje Babiše (ANO), který je v minulosti koupil od své společnosti Agrofert.
Poslanci rozpočtového výboru se shodli na tom, že při emisích korunových dluhopisů mohlo dojít ke zneužití a obcházení zákona. Vyzvali proto Generální finanční ředitelství, aby se korunovými dluhopisy zabývalo. Má připravit metodický pokyn a na jeho základě prověřit všechny emise korunových dluhopisů v roce 2012. Jedním z těch, kdo si korunové dluhopisy v roce 2012 nakoupil, byl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Zveřejnění slibovaného auditu osobních financí vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) se komplikuje. Ministr financí opět posunul termín vyhlášení výsledků auditu svých příjmů, ke kterému přistoupil kvůli rozporům ve svých financích, na něž jako první v lednu upozornil Týdeník Echo. Šéf ANO nejdříve řekl, že audit zveřejní do pátku 3. března. Následně uvedl, že v ten den teprve listiny sám dostane do ruky, ale nebude je hned prezentovat. Nyní to vypadá, že audit zveřejní až v pátek 10. března, tedy ve stejný den, kdy prezident Miloš Zeman hodlá oznámit, zda znovu vstoupí do boje o prezidentské křeslo.
Zatímco podnikatelé zmírnění podmínek pro prominutí desetitisícových pokut za kontrolní hlášení k DPH vítají, politici postup ministerstva financí a finanční správy kritizují. Opoziční ODS kvůli tomu označila ministra financí Andreje Babiše (ANO) za hasiče a pyromana v jedné osobě. Podle TOP 09 zase z posledního kroku finanční správy vyplynulo, že není na ministerstvu tak nezávislá, jak Babiš tvrdí.
Finanční správa po kritice couvá. Uznala, že jsou podmínky pro promíjení desetitisícových pokut za kontrolní hlášení příliš přísné a zavádí proto tzv. flexibilnější odpuštění pokut. Dodatečně mohou o prominutí pokuty až do výše 50 tisíc korun požádat všichni plátci DPH, u kterých byla chyba v kontrolním hlášení nebo prodleva při jeho odevzdání výjimečnou záležitostí.
Malou pražskou kavárnu vyšetřuje kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) finanční správa. Ta ji přitom zkontrolovala jen dva dny poté, co o jejím podnikání vyšel článek na serveru iDNES.cz. Café kafíčko totiž EET bojkotuje a veřejně tento nástroj ministerstva financí odmítá. Majitelé kavárny proto před zavedením EET přeměnili své podnikání na spolek a kavárnu začali provozovat jako klub, na který se povinnost EET nevztahuje.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) a autor zákona o evidenci tržeb (EET) v polovině ledna na tiskové konferenci slavnostně prohlašoval, že díky EET se vybralo v prosinci o sto procent víc, než ve stejném měsíci v předchozím roce. Nyní se ukazuje, že pro svá tvrzení nemá žádná „tvrdá“ data. Informace, ze kterých vznikla prezentace o dvojnásobném nárůstu, podle resortu neexistují.
Od úterní půlnoci musí podnikatelé v maloobchodu a velkoobchodu posílat každou svou tržbu finanční správě on-line. EET, která se zatím týkala pouze lidí podnikajících v pohostinství, tak tvrdě dopadne na další téměř čtvrt milion podnikatelů. Ačkoliv si pro evidenci nezbytné autentizační údaje nevyzvedla ještě ani polovina z nich, finanční správa tvrdí, že podnikatelé jsou připraveni.
Zatímco pro nás platí nesmyslné šibeniční lhůty v řádu dnů, úředníci na to mají měsíce, klidně i roky. Taková kritika se ozývá na adresu finanční správy z řad živnostníků, pro které platí od loňského ledna povinnost odevzdávat kontrolní hlášení k DPH. Podnikatelé jsou naštvaní, že jim úřad vyměří za několikadenní zpoždění nebo chybu v kontrolním hlášení hned desetitisícovou pokutu.
Finanční správa uklidňovala podnikatele, že při startu kontrolního hlášení k DPH nebude případné chyby či zpoždění pokutovat. Teď však obrátila a začala jim v souvislosti s novým nástrojem proti daňovým únikům, který platí od ledna 2016, zpětně vyměřovat desetitisícové pokuty. Generální finanční ředitelství to ale označuje za nedorozumění.
Zemětřesení o síle minimálně čtyř stupňů Richterovy škály, vichřice přinejmenším o 75 kilometrové rychlosti nebo lavina. To jsou podle finanční správy ospravedlnitelné důvody, které mohou vést k prominutí pokuty za včasné nepodání kontrolního hlášení DPH. Podle dostupných informací ale Generální finanční ředitelství z 89 milionů korun na pokutách za rok 2016 prominulo jedinou sankci ve výši 25 tisíc korun.
Finanční úřady nebudou plošně provádět daňové kontroly kvůli nezdanění výnosů z korunových dluhopisů. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) to podle úterního vydání Deníku napsal v odpovědi na dopis premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Premiér Babiše minulý týden vyzval, aby uvedl, zda dluhopisy prověřila Finanční správa. Babiš odepsal, že podle správy není nezdanění výnosů nezákonné.
Bývalý detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek, který patřil s šéfem útvaru Robertem Šlachtou k hlavním kritikům reorganizace policie, nastoupí podle Práva na finanční správu spadající pod ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO).
Drobní živnostníci se bouří proti nesmyslně vysokým pokutám, které finanční správa ukládá za drobné prohřešky v kontrolním hlášení DPH. Kvůli hlášení, které má podle ministerstva financí zabránit daňovým únikům, padají nejčastěji sankce ve výši 50 tisíc korun. Echo24 přináší případy některých z pokutovaných živnostníků. Finanční správa během prvního roku rozdala pokuty za 89 milionů korun.
Finanční správa v prvním roce fungování kontrolního hlášení DPH udělila podnikatelům pokuty za 89 milionů korun. Nejčastěji plátci DPH, kteří pomocí hlášení pravidelně oznamují úřadům údaje o svém podnikání, zaplatili rovnou nejvyšší možnou pokutu – 50 tisíc korun.
Je to z hlediska výběru daní a plnění státního rozpočtu klíčový úřad státní správy. Nyní jím ale otřásají personální problémy. Úřadující šéf Generálního finančního ředitelství (GFŘ) porušuje organizační řád vlastní instituce. A bez jakéhokoli zdůvodnění mění vedoucí zaměstnance, aniž by k tomu měl mandát. Aspoň tak vidí práci Jiřího Žežulky (na snímku) jeden z jeho podřízených.
