Komisař pro rozpočet Günther Oettinger očekává v příštích dnech či týdnech odpověď na dopis, kterým se kvůli možnému střetu zájmů premiéra Adreje Babiše v pátek obrátil na českou vládu. Oettinger to uvedl v diskusi na výboru pro rozpočtovou kontrolu evropského parlamentu. Evropská komise bude podle něj v této věci postupovat s patřičnou rychlostí.
Premiéra Andreje Babiše čeká vysvětlování možného střetu zájmů. Dnes bude svůj postoj obhajovat na jednání vlády, kde se členové kabinetu seznámí s výsledky právní analýzy, kterou vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Babišovy problémy bude řešit i předseda Pirátů Ivan Bartoš, který dnes hodlá oslovit české úřady, aby se začaly zabývat premiérovým střetem zájmů. Úřady dle Bartoše totiž dosud celou situaci zlehčovaly či ignorovaly.
Městský úřad v Černošicích zahájil správní řízení s premiérem Andrejem Babišem (ANO) kvůli podezření z porušení zákona o střetu zájmů, konkrétně z toho, že stále ovládá mimo jiné vydavatelství Mafra. Úřadu v Černošicích k tomu dala podnět Transparency International. Babiše úřad předvolal k neveřejnému ústnímu jednání. Hrozí mu až čtvrtmilionová sankce.
Zda premiér Andrej Babiš stále ovládá holding Agrofert a vlastní média, a tím porušuje zákon o střetu zájmů, rozhodnou úředníci z malé radnice v Černošicích. Podnět Transparency International (TI) přitom mohli projednat i poslanci z mandátového a imunitního výboru, protože premiéra Babiše chrání poslanecká imunita. Ten se ale rozhodl, že případ zůstane v Černošicích. „Očekáváme, že naše rozhodnutí vyjasní některé známé rozpory v pohledu na ovládání předmětných médií, které chápe jinak TI a jinak Andrej Babiš,“ řekl pro Echo24 černošický starosta Filip Kořínek.
Evropská komise se musí jasně vyjádřit, zda je český premiér a podnikatel Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Rozhodli se tak europoslanci výboru pro rozpočtovou kontrolu, kteří „zvou na kobereček“ komisařku pro regionální politiku Corinu Cretsuovou. Podnět ohledně možného střetu zájmů premiéra Babiše podala nevládní organizace Transparency International (TI).
Otázkou, zda premiér Andrej Babiš stále ovládá holding Agrofert a vlastní média, se budou zabývat úředníci z malé radnice v Černošicích. Právě sem totiž dorazil podnět Transparency International ČR (TI), podle něhož premiér porušuje zákon o střetu zájmů. Těžký úkol úředníkům ale může ulehčit sám Andrej Babiš. Ten totiž má možnost požádat, aby případné porušení zákona, a tedy přestupek řešil sněmovní mandátový a imunitní výbor. Platí to pro všechny senátory a poslance, chrání je totiž imunita.
Kandidatura šéfa brněnského Českého rozhlasu Jaromíra Ostrého do Senátu za vládní hnutí ANO je střet zájmů, shodují se odborníci. Sám rozhlas si nechává zpracovat právní analýzu, aby zjistil, jestli je Ostrého kandidatura v pořádku. Hotová bude do konce srpna. Ředitelem veřejnoprávního rozhlasu nicméně Ostrý zůstává, i když si vzal neplacené volno a nebude v rozhlase vystupovat.
Organizace Transparency International ČR (TI) v pátek odeslala první ze dvou podnětů týkajících se možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Domnívá se, že Babiš nadále ovládá holding Agrofert a vlastnictvím médií porušuje zákon. Oznámením o podezření ze spáchání přestupku se bude kvůli trvalému bydlišti Babiše zabývat Městský úřad v Černošicích. Pokud shledá porušení zákona, hrozí premiérovi až čtvrtmilionová sankce. V tiskové zprávě to v pátek uvedla TI.
Evropský parlament začátkem července v prvním čtení schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací. Nařízení nově zakazuje politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace, nařízení ale ještě musí schválit i Rada EU. Předpis se týká i českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Bude muset doložit, že neovládá svěřenský fond, kam loni kvůli českému zákonu o střetu zájmů, tzv. lex Babiš, převedl holding Agrofert.
Kvůli zákonu o střetu zájmů hrozí, že na podzim nebude kandidovat řada komunálních politiků. Vadí jim, že musí na internetu zveřejňovat prohlášení o svém majetku, ke kterému má přístup každý. Zmírnění zákona už odsouhlasili poslanci, ještě větší zmírnění ale doporučili senátoři. Do majetkových přiznání by dle nich měli lidé nahlížet pouze na základě individuální žádosti. O dalším zmírnění zákona dnes rozhodne horní komora.
Zákonodárci, kteří mají krajskou či obecní funkci, by podle návrhu Pirátů měli pobírat jen jeden plat. Naplno lze podle nich vykonávat jen jednu funkci. Úpravu zákona o střetu zájmů chtějí Piráti předložit poté, co se k nim případně připojí zástupci dalších stran. Lídr pražské pirátské kandidátky do komunálních voleb Zdeněk Hřib v rozhovoru pro Echo24 vysvětluje, proč zákaz kumulace odměn navrhují.
Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (ANO) je ve střetu zájmů už tím, že se jako majitel zemědělského koncernu Úsovsko stal ministrem zemědělství. Teď se navíc dostává do střetu zájmů kvůli odchodu ředitelky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové. Její úřad totiž provádí úpravy zemědělských polností, na kterých ministrova firma hospodaří a na které pobírá dotace. Během úprav se řeší i „půda bez vlastníka“, na kterou jdou ročně na dotacích dvě miliardy.
Kvůli kritizovanému zákonu o střetu zájmů musely tisíce veřejných funkcionářů vyplnit na internetu prohlášení o svém majetku, ke kterému má přístup úplně každý. Jenže více než osm desítek komunálních politiků tak buď vůbec neučinilo, nebo to udělalo špatně. Ministerstvo spravedlnosti už poslalo přestupkovým orgánům 242 případů, z toho 88 právě kvůli starostům, radním či zastupitelům. Vedle toho musí řešit úředníci ministerstva podněty od lidí, kteří na politiky „bonzují“.
Informace z registru si lidé promítali v hospodách. Lex Babiš se nepovedl, říká starosta obce Dolní Čermná Petr Helekal, který prosazoval změnu zákona o střetu zájmů. Poslanci nakonec našli kompromis, který ale podle Helekala nebude stačit. „Měl by se připravit zcela nový zákon,“ říká v rozhovoru pro Echo24.
Poslanci se snaží, aby při podzimních komunálních volbách bylo koho volit. Hrozí nezájem kandidátů zaviněný povinností zveřejňovat veškerý majetek a příjmy na internetu, kde se k nim může dostat úplně každý. Nařizuje to zákon o střetu zájmů, který by ale nyní mohl být novelizovaný. Ve sněmovně do druhé čtení prošel návrh, který by přístup k informacím o majetku omezil.
Předsedkyní správní rady největší české zdravotní pojišťovny VZP se stala poslankyně vládního hnutí ANO Věra Adámková. Ve třicetičlenné správní radě je nyní osm nominantů hnutí ANO a deset jmenovaných vládou v demisi vedenou Andrejem Babišem. ODS má tři zástupce, Piráti a SPD po dvou a po jednom ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Piráti upozorňují na střet zájmů.
Někteří z nově zvolených poslanců už chystají stížnost k Ústavnímu soudu. Nelíbí se jim novela zákona o střetu zájmů, která nutí představitele obcí k „majetkovému striptýzu“. Údaje o jejich majetkových poměrech si totiž podle novely může prohlédnout na internetu úplně kdokoliv. Desítky starostů, místostarostů nebo radních proto raději na svoje funkce rezignovaly.
Ne všichni komunální politici ví o povinnosti zveřejňovat od září veškerý svůj majetek na internetu. Nařizuje jim to novela zákona o střetu zájmů, která byla ve Sbírce zákonů vyhlášená už v lednu. Starostům měst a vesnic se novinka nelíbí a navíc se bojí, že to odradí lidi od vstupu do komunální politiky.
Andrej Babiš si v sobotu, po více než 20 letech vztahu, vezme svou partnerku Moniku, se kterou má dvě děti. Svatba proběhne na farmě Čapí hnízdo, kterou kvůli možnému dotačnímu podvodu vyšetřuje policie i evropské úřady. Nastávající manželé údajně rozeslali na 200 pozvánek, už teď je ale jasné, že nedorazí třeba prezident Miloš Zeman ani Karel Gott.
Téměř bez povšimnutí odhlasovali europoslanci jednotné tresty za dotační podvody. Na tom, že směrnice tak rychle Evropským parlamentem prošla, má „zásluhu“ i Česká republika. Můžou za to časté chyby při čerpání eurodotací, ale dost možná i podezření z dotačního podvodu u farmy Čapí hnízdo Andreje Babiše (ANO).
Andrej Babiš už není členem vlády, tedy se na něj nevztahuje zákon o střetu zájmů. Klidně by mohl Agrofert vyvést ze dvou svěřenských fondů a znovu nad ním mít přímý vliv. Sám Babiš tuto možnost vyvrací, protože se svým hnutím ANO směřuje k podzimním parlamentním volbám. Kdyby se ale ze dne na den rozhodl, že chce dosáhnout toho, aby Agrofert již ve fondech nebyl, může ho mít zpátky klidně téměř okamžitě.
Je to velmi nebezpečný rys, který provází českou politiku přinejmenším od roku 2011, ale pravděpodobně ještě déle. Kulminoval v roce 2013 při razii na Úřadu vlády. Státní zástupci z nejvyšších pater se stali aktivními hráči.
Neziskové organizace, které mají ve svém popisu práce boj s korupcí a prosazování transparentnější politiky, se k poslednímu politickému dění příliš nevyjadřují. Přestože kauzy ministra financí Andreje Babiše (ANO) hýbou médii i společností a vyvolaly hlubokou vládní krizi, organizace jako Transparency International (TI) a Rekonstrukce státu, jim věnují mnohem menší pozornost než jiným případům.
Už čtyři roky existuje jasný doklad o tom, že Andrej Babiš si média pořídil proto, aby sloužila jeho politickým a mocenským zájmům.
Plánovaný sňatek Andreje Babiše s jeho dlouholetou partnerkou Monikou vyvolává otázky, jestli šéf hnutí ANO nebude znovu ve střetu zájmů. Monika Babišová je totiž členkou kontrolních orgánů, které dohlíží na činnost fondů, do nichž Babiš vložil akcie Agrofertu a SynBiolu. Právníci pochybnosti ani nevyvrací, ani nepotvrzují. Upozorňují totiž, že Andrej Babiš nezveřejnil podrobnosti o tom, za jakých podmínek své firmy do svěřenských fondů vložil. Neví se proto, jakou správu nad nimi má.
Na žádost, ať zaplatí pokutu 22 milionů za svůj střet zájmů, o které jako první informoval deník Echo24.cz, reagoval Jaroslav Faltýnek slovy: „Ale já se zeptám, kdo zaplatil korekci 2,5 miliardy, když ROP Severozápad machinoval s projekty? Kdo zaplatil 235 milionů korun Severovýchodu? Kdo zaplatil tyto peníze?“
Proti pokutě 22 milionů korun, kterou Evropská komise uložila Česku kvůli střetu zájmů Babišova muže číslo jedna, by měl protestovat ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). S touto tezí přišel před středečním jednáním vlády ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Po prezidentu Zemanovi podávají ústavní stížnost na zákon o střetu zájmů i poslanci z hnutí ANO s podporou Úsvitu. Požadují, aby soud zrušil paragrafy, jež omezují právo firem vlastněných členy vlády žádat o státní dotace a zakazují veřejným funkcionářům vlastnit média. Odborníci na ústavní právo ale v těchto aspektech zákona problém nevidí a upozorňují, že s omezování ministrů počítá i Ústava.
To, jak se Andrej Babiš (ANO) vypořádal se zákonem o střetu zájmů, se dopředu očekávalo, přiznávají poslanci. Babiš sice kvůli zákonu přezdívanému lex Babiš, který ve čtvrtek nabývá účinnosti, převedl své firmy do svěřenských fondů, reálný vliv nad nimi ale neztratil, varují někteří z nich. Tento krok navíc podle nich vypovídá o tom, že státní dotace nejsou pro Babiše tak bezvýznamné, jak tvrdil.
Pokud chce Andrej Babiš dále pobírat dotace a veřejné zakázky, bude muset předat Agrofert a fond Hartenberg do svěřeneckého fondu a formálně se tak od svého majetku odstřihnout. Souběh podnikání a politiky řešil před třemi lety i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ten rodinnou farmu Jurenka přepsal na svoji manželku. Dotaci z EU na zemědělskou půdu rodinná firma pobírá dál. Informaci přinesly Novinky.cz.
