Česká vláda vezme zpět únorovou žalobu, kterou podala k evropskému soudnímu dvoru kvůli pozastaveným dotacím pro Agrofert Holding. Evropská komise totiž své rozhodnutí zrušila, podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého tak žaloba pozbyla smyslu.
Policie se začala zabývat tím, že premiér Andrej Babiš (ANO) používá při komunikaci s vládními činiteli privátní e-mail, který funguje na nedostatečně zabezpečeném serveru. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to v pátek uvedl zakladatel portálu Hlídač státu Michal Bláha. Podle Bláhy je Babiš bezpečnostním rizikem pro stát.
Zatímco lihovarníkovi Martinu Žufánkovi byla před nedávnem odepřena výroba alkoholové dezinfekce, kterou chtěl zdarma distribuovat potřebným, chopil se podnikatelské příležitosti někdo jiný. Teď už v Česku vyrábí a prodává dezinfekci firma Preol, která patří do svěřenského fondu premiéra Babiše (ANO). „Teď už mi ty obstrukce dávají smysl,“ napsal starosta Plané Tomáš Pintér, který na skutečnost upozornil.
Veřejně prezentované názory předsedy vlády a hnutí ANO Andreje Babiše jsou v rozporu s tím, jak se projevují někteří jeho poslanci. Ti totiž v zemědělském výboru nepodpořili konec tzv. obohacených klecí pro slepice v zemědělských chovech. Podle Babiše byli proti zrušení klecových chovů čtyři poslanci jeho hnutí a on s jejich pozicí „zásadně nesouhlasí“. Premiérův názor je tak v rozporu s tím, co prosazuje poslanecký klub jeho hnutí či holding Agrofert, který Babišovi patřil a po jeho odchodu z politiky mu znovu patřit bude.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) chce jednat s organizací VOBRAZ – Obránci zvířat, která ve čtvrtek zveřejnila výzvu občanům a právě ministerskému předsedovi. Aktivisté požadují, aby Babišovi poslanci zvedli ruku pro konec klecových chovů slepic v České republice. Ti však tento týden ve výborech konec klecového chovu odmítli. Holding Agrofert, který patří mezi největší tuzemské producenty vajec, tvrdí, že přechod na podestýlkové chovy ještě před rokem 2030 může způsobit výrazné zdražení a nedostatek vajec.
Diplomatická ofenziva českého státu ve věci evropských dotací pro Agrofert slavila takové úspěchy, že si vysloužila hlasitou pochvalu premiéra Andreje Babiše, který Agrofert ovládá. Občan a daňový poplatník však může snadno a rychle propadnout depresi.
Firma Výkrm Tagrea, spadající do holdingu Agrofert, měla dle dohody se zemědělským fondem SZIF na konci ledna předložit žádost o platbu dotace ve výši dvou milionů.
České opozici, která je frustrovaná dlouhodobě neúspěšnou snahou oslabit Andreje Babiše, se nabízí příběh, jímž by mohla premiéra a hnutí ANO vážně oslabit.
Vláda zaměňuje zájmy Agrofertu za zájmy České republiky. Tvrdí to alespoň opoziční politici kvůli tomu, že se Česko chystá u Soudního dvora EU zažalovat Evropskou komisi kvůli pozastavení dotačních plateb pro holding ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Žalobu jednomyslně schválila vláda na návrh ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD). Opozice se proto příští týden bude na zasedání sněmovny snažit dosáhnout toho, aby se horní komora od kroku vlády distancovala.
Poslanci Evropského parlamentu z výboru pro kontrolu rozpočtu se chtěli podle Agrofertu sejít při své cestě do Česka na konci února s vedením firmy, následně setkání odvolali, sdělil ve čtvrtek mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Podle něj jde o absurdní jednání a zpolitizovanou výpravu, misi do ČR považuje společnost za skandální zásah do aktuálního auditního řízení. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) řekl, že o politizaci se snaží spíš Agrofert. Různí lobbisté se podle něj snaží vyřadit z mise některé poslance. Další europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) napsal, že je mu líto, pokud představitelé firmy ignorují možnost vyjádřit svůj pohled na věc.
Česko u Soudního dvora EU zažaluje Evropskou komisi kvůli pozastavení dotačních plateb pro Agrofert Holding. Žalobu v pondělí schválila vláda na návrh ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD).
Jen blbec nemění názory, říká prezident republiky.
Obnovené trestní stíhání z možného podvodu v kauze Čapí hnízdo ale také střet zájmů předsedy vlády Andreje Babiše. Tato témata proberou europoslanci na pravidelném plenárním zasedání ve Štrasburku 15. ledna. V minulosti se Babišovy kauzy na půdě europarlamentu několikrát probíraly, nebyl však na ně svolán samostatný bod jednání.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) má na stole trestní oznámení opozičních Pirátů, podané kvůli tomu, že české úřady dál vyplácejí dotace holdingu Agrofert.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zopakoval, že se na něj nevztahují rozpočtová pravidla, tím pádem ani paragraf o střetu zájmů, nemůže tedy holdingu Agrofert dál zadržovat dotace od února 2017 do loňského srpna.
Andrej Babiš má radost. Během týdne, kdy nejvyšší státní zástupce obnovil jeho stíhání a Evropská komise zakázala dotace pro Agrofert, přijal Jobovy zvěsti se stejnou odevzdaností jako sám biblický Job. „Opravdu jsem teď šťastný, že aspoň moje rodina to má za sebou,“ hodnotil fakt, že vůči jeho příbuzným nebylo trestní řízení v kauze Čapí hnízdo obnoveno.
TOP 09 dnes podala podnět Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, aby prošetřilo, zda při poskytování dotací firmě Agrofert není páchán trestný čin. Opoziční strana to uvedla v tiskové zprávě. Ve svém podání kritizuje oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), že začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Trestní oznámení kvůli vyplácení dotací podali už před týdnem opoziční Piráti.
Obsahem auditní zprávy k dotacím Agrofertu je především vrcholná trapnost.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí důvod, aby kvůli auditu o jeho střetu zájmů měl na svou funkci rezignovat.
Sociální demokracie, která je koaličním partnerem hnutí ANO v menšinové vládě, je pod tlakem kvůli zveřejnění auditů o střetu zájmů Andreje Babiše. V minulosti totiž přední představitelé strany mluvili o tom, že potvrzení střetu zájmů premiéra je nepřekročitelnou hranicí. ČSSD však na zveřejnění auditů netlačí a požaduje, aby se zveřejnily až po jednání vlády, které se však odehraje až příští pondělí. Odchodu z vlády se také zdráhá.
Ze všeho nejvíc to vzbuzuje pocit neskonalé trapnosti. Premiér České republiky už týden před veřejností tají, co říká audit Evropské komise o jeho střetu zájmů, a připomíná tak nezvedeného žáka, který skrývá před otcem poznámku v žákovské knize. Nutno ocenit, že přinejmenším do pondělí, kdy je uzávěrka Týdeníku Echo, tajil on i jeho lidé úspěšně.
Evropská komise zaslala českým úřadům konečnou auditní zprávu týkající se dotací z unijních strukturálních fondů vyplácených skupině Agrofert.
Německá společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz (dále jen SKW) ze svěřenských fondů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) se v roce 2018 propadla do ztráty. Největší firma z holdingu Agrofert, která má na tržbách celé skupiny skoro desetiprocentní podíl, vykázala v roce 2018 ztrátu 900 milionů korun. Informoval o tom server Seznam Zprávy.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem.
Finální auditní zpráva Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), týkající se regionálních fondů, by měla na začátku prosince dorazit do Čech. Delší čas si ale vyžádá konečný verdikt komise v druhém auditu, který se týká zemědělských dotací. Zástupci českého ministerstva zemědělství, respektive platební agentury SZIF, mají v lednu s komisí o auditu jednat. SZIF ale nevylučuje, že následovat budou další jednání.
V několika úterních a čtvrtečních denících vyšla speciální reklamní příloha „Pravda o Agrofertu“, kde se firma, již premiér Andrej Babiš dočasně zaparkoval ve svěřenských fondech, chlubí svými úspěchy a obviňuje část médií z toho, že o ní šíří negativní a nepravdivé informace. Z faktického hlediska je zajímavý už začátek několikastránkového letáku, kde Agrofert uvádí, že holding byl vybudován na zelené louce a obešel se bez „tunelování prostřednictvím kupónové privatizace“. Toto tvrzení je však zavádějící. Vlastník a zakladatel Agrofertu Andrej Babiš předsedal v letech 1995 a 1996 dozorčí radě privatizační společnosti Zemap-Invest. Ve stejné době získal od Zemapu pod cenou akcie firem, jež vytvořily základ budoucího impéria Agrofert.
Piráti nepřestávají svými návrhy provokovat předsedu vlády Andreje Babiše. Chtějí totiž podat další novelu zákona, která by zakázala přimíchávání biopaliv do nafty. Pokud by předloha uspěla, citelně by dopadla zejména na společnosti Preol a Primagra z holdingu Agrofert, který má nyní premiér ve svěřenském fondu. Babiš dříve za byznys s biopalivy tvrdě lobboval a v roce 2010 obvolával poslance, aby pro zákonné navýšení složek bionafty hlasovali.
Stát vyměřil doplatek ve výši 2 637 korun dvěma firmám z holdingu Agrofert za to, že hospodařily na pozemcích, které jim nepatřily. Neměly pozemky ani v nájmu. O tom, že holding hospodaří neoprávněně na více než 1 700 hektarech půdy, psal už před časem server iROZHLAS. O doplatku nyní informoval Seznam Zprávy. Podle Agrofertu nejde o postih, ale o postupné narovnání užívacích práv.
Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) se obrátil na civilní soudy s žádostí o posouzení neplatnosti založení svěřenských fondů premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Vychází z toho, že podle občanského zákoníku je svěřenský fond nástrojem pro správu cizího majetku, nikoli vlastního majetku. Podle něho je Babiš prostřednictvím svěřenských fondů s vlastním majetkem úzce spojen. Mluvčí Pirátů Karolína Sadílková ve čtvrtek řekla, že se Wagenknecht obrátil na obvodní soud pro Prahu 8 a okresní soud v Rožnově pod Radhoštěm podle místa bydliště správců fondu.
Senátní komise, která chce objasnit otázku střetu zájmů a českého premiéra Andreje Babiše (ANO), požádá Senát o prodloužení mandátu. Deníku Echo24 to řekl předseda senátní komise Zdeněk Nytra (ODS). Mandát má senátní komisi vypršet v lednu, v té době ale ještě nemusí být definitivní audit Evropské komise. Senátní komise také v horní komoře předloží na konci října průběžnou zprávu o své činnosti. Kritická bude především k členům vlády za to, jak s komisí nespolupracovali.
