Desítky mrtvých si vyžádal útok teroristické organizace Islámský stát na uprchlíky ve východní Sýrii. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na syrské ochránce lidských práv.
V Evropě získávají stále větší vliv politická uskupení, která odmítají přistěhovalectví. V hodnocení posledního vývoje, který završily české parlamentní volby, to dnes napsal portál Politico. Ten Andreje Babiše, šéfa vítězného hnutí ANO, označil jako budoucího premiéra, který o Evropské unii hovoří s pohrdáním a který tvrdí, že Česká republika by neměla přijímat ani jednoho uprchlíka.
Cesta připomíná spíš vyjížďku rozjařené mládeže než útěk z domova. Dobrý tucet mladých mužů se uvelebil na dřevěném člunu, zpívá si a povídá, zatímco člun pod zářícím sluncem brázdí vlny Středozemního moře. „Bye, Bye Tunis,“ volá jeden z mladíků do kamery v mobilu a směje se. V pozadí proplouvá druhá loď. Na sociálních sítích se v posledních týdnech takových videí z Tuniska objevilo více. Na středomořské trase do Evropy se něco změnilo, píše agentura DPA.
Primas polské katolické církve a arcibiskup hnězdenský Wojciech Polak pohrozil všem kněžím ve své diecézi suspendováním, pokud se zúčastní akcí namířených proti přijímání uprchlíků. Uvedl to v rozhovoru, který ve středu zveřejnil katolický časopis Tygodnik Powszechny.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyzval Austrálii, aby odvrátila humanitární krizi, která hrozí při uzavření australského internačního zařízení pro běžence na ostrově Manus v Papui-Nové Guinei. Canberra plánuje středisko uzavřít 31. října, nejasný však zatím zůstává osud 900 běženců, kteří zde přebývají. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
V Rakousku se dnes konají předčasné parlamentní volby. V některých obcích se volební místnosti otevřely už v 6:00 SELČ, ale na většině míst Rakouska se volí od 7:00 nebo 8:00 SELČ. Hlasování musí být ze zákona uzavřeno nejpozději v 17:00 SELČ. Brzy poté by měly být zveřejněny první odhady výsledků a předpokládá se, že budou ukazovat na vítězství lidové strany (ÖVP) nynějšího rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze.
Migranti nesměřují do Itálie přes Středozemní moře už jen od severoafrických břehů. Za lepším životem se do Evropy stále častěji dostávají i z Turecka. Dnes na jeden z jihoitalských ostrovů na plachetnici připluly téměř dvě stovky Syřanů a Iráčanů, kteří se na dlouhou cestu vydali z tureckého Istanbulu, informovala agentura APA. Z Turecka se do Itálie ale dostávají migranti častěji ještě jiným způsobem, a sice na jachtách.
Od začátku letošního roku požádalo o azyl v Německu 139 635 lidí. Většina žadatelů pochází ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu, oznámilo dnes německé ministerstvo vnitra. Podle agentury Reuters je velmi nepravděpodobné, že počet azylantů do konce roku přesáhne 200 tisíc, což je horní mez pro příjem uprchlíků, na které se dohodla Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové s bavorskou sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU).
Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU) se na dnešním jednání údajně dohodly na kompromisu ohledně přijímání uprchlíků. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na zdroje z jednání obou stran. Německo tak na základě údajně uzavřené dohody ročně přijme nejvýš 200 tisíc uprchlíků a žadatelů o azyl. Pokud se informace potvrdí, podařilo se tak urovnat jablko sváru mezi šéfy obou stran Angelou Merkelovou a Horstem Seehoferem.
Papež František na Svatopetrském náměstí vyhlásil dvouletou kampaň Sdílejme cestu, jejímž cílem je ulehčit úděl imigrantů, napsala agentura Reuters. Vatikán tím reaguje na protiimigrační nálady, jež ve Spojených státech i v Evropě nabývají na síle. Kampaň vybízí k tomu, aby se lidé s migranty osobně setkávali, vyslechli je a oprostili se od statistiky zastřené negativními stereotypy, uvedla agentura AP.
Americký prezident Donald Trump přijímá nová protiimigrační opatření. Zákaz cestovat do Spojených států se podle tiskových agentur bude týkat občanů osmi státům, a to KLDR, Čadu, Íránu, Jemeni, Libye, Somálska, Sýrie a Venezuely.
Protesty, s nimiž se během předvolební kampaně často setkává německá kancléřka Angela Merkelová (CDU), ji vedou k otázkám, zda její rozhodnutí v uplynulých čtyřech letech byla správná. Je ale přesvědčena, že v zásadních otázkách chybu neučinila. Řekla to v úterý v předvolebním rozhovoru s televizí RTL.
Do Španělska přišlo od začátku roku nelegálně o 88 procent více migrantů než za stejné období loni. Celkem jich k 11. září dorazilo 15 473. Informoval tom španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido. Španělsko je po Itálii a Řecku letos třetím nejvyhledávanějším cílem běženců: 11.162 jich tam směřovalo po moři a 4311 po souši.
Americký nejvyšší soud umožnil vládě amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračovat v restriktivní uprchlické politice. Na její žádost zablokoval rozhodnutí federálního odvolacího soudu, podle jehož výkladu by do země mohl být do konce října umožněn vstup až 24 tisíc dalších uprchlíků. Uvedla to agentura AP.
Britská obchodní komora v ČR ve spolupráci s Americkou obchodní komorou, Francouzsko-českou obchodní komorou a Severskou obchodní komorou uspořádali první předvolební debatu lídrů většiny parlamentních stran. Emotivním tématem se stala otázka příchodu zahraničních pracovníků. Většina lídrů to považuje za nezbytnost, podle Zaorálka však narušují trh.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) trvá na tom, že Německo by nemělo mít horní hranici pro příjem uprchlíků. Prohlásila to v takzvané volební aréně v Lübecku, kde v přímém televizním přenosu odpovídala na otázky německé veřejnosti.
Státy Evropské unie by v budoucnu mohly dostávat 60 000 eur (1,57 milionu korun) za každého migranta přijatého podle kvót, uvedl dnes německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na vyjednávání v rámci osmadvacítky. Zemím, které by uprchlíků přijímaly velmi málo, by se peníze naopak odečítaly.
Německý ministr vnitra Thomas de Maziere (CDU) v sobotním rozhovoru pro deník Rheinische Post uvedl, že příspěvky pro uprchlíky jsou v Německu „docela vysoké“ a je pro, aby se ve všech státech Evropské unie (EU) sjednotily. Jedním z důvodů, proč chce tolik uprchlíků do Německa je podle něj totiž to, že má Německo tyto příspěvky poměrně vysoké.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora, kterým zamítl stížnost Polska a Maďarska na relokační kvóty pro uprchlíky, je dalším příspěvkem k současné ponuré atmosféře Evropské unie, která dvakrát unijně nevypadá.
Britské ministerstvo vnitra už vypracovalo návrh plánu, jak v zemi co nejvíce omezit pobyt přistěhovalců ze zemí Evropské unie. Podle uniklého dokumentu, na které odkazuje deník The Guardian, mají například méně kvalifikovaní lidé mít možnost kratšího pobytu. Na větší omezení mají také migranti narážet v případě, že si chtějí do Británie přivést rodinu. Zastavit volný pohyb pracovních sil chce Londýn ihned po odchodu z unie v roce 2019.
Připomínkou veškeré pomoci, kterou Evropská unie nabídla Maďarsku v migrační krizi, reagoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na nedávnou maďarskou žádost o uhrazení části nákladů na plot na jižních hranicích země. Šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi ale také napsal, že solidarita platí oběma směry a není možné si vybírat jen příspěvky na ochranu hranice a odmítat se řídit společným rozhodnutím o přerozdělování žadatelů o azyl.
Evropský soudní dvůr ve středu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že verdikt soudu respektuje, i když se systémem přerozdělování nadále nesouhlasí. Ostřejší reakce přišla z Budapešti, která rozhodnutí soudu označila za nepřijatelné, otřesné a nezodpovědné.
Cizinci, kteří chtějí žít v Česku, budou muset od roku 2019 absolvovat adaptačně-integrační kurz. Podle analytika pracovního trhu je tento návrh ministerstva vnitra nesmysl. V době, kdy na tuzemském pracovním trhu chybí na 200 tisíc zaměstnanců, by se naopak podmínky pro cizince, kteří chtějí v Česku pracovat, měly zjednodušovat.
Bez přehánění je dnes možné mluvit o válce v Evropě, je přesvědčen bývalý český prezident Václav Klaus, podle něhož na jedné straně konfliktu stojí svoboda, demokracie nebo tradiční rodina, a na té druhé politická korektnost, multikulturalismus nebo šéfka německé vlády Angela Merkelová (CDU). Klaus to ve středu řekl na předvolební akci Alternativy pro Německo (AfD) v Hofheimu, který leží nedaleko Frankfurtu nad Mohanem.
Výrazná většina Němců zastává názor, že muslimští imigranti se ve Spolkové republice špatně integrovali. Jen příznivci jedné politické strany to vidí jinak. O tématu integrace vyznavačů islámské víry se začalo koncem srpna opět intenzivněji hovořit poté, co Bertelsmannova nadace (Bertelsmann-Stiftung) zveřejnila svou studii "Religionsmonitor". Podle ní se velká většina muslimů cítí spjatá se zemí, v níž v západní Evropě žije.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí v Paříži vyzvali k přísnějším a jasnějším opatřením proti nelegální migraci z Afriky do Evropy. Merkelová na minisummitu ve francouzské metropoli uvedla, že Evropa má "humanitární odpovědnost" bojovat proti tomuto jevu a proti pašerákům, kteří zneužívají lidského neštěstí. Lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska pak ve společném prohlášení podle agentury AP uvedli, že azylovou proceduru "se zvlášť zranitelnými migranty" je podle nich potřeba zahájit už v Africe.
Polskou ženu v italském Rimini v sobotu znásilnila čtveřice mužů. Jejího partnera útočníci zmlátili do bezvědomí. Po útoku na Poláky útočníci znásilnili ještě transsexuálního muže. Napadení vypověděli, že útočníci byli tmavší pleti. Podle informací polského deníku Gazeta Wyborcza stopy vedou do táborů pro nelegální migranty.
Facebook vyrazil do boje proti převaděčům migrantů. Populární sociální síť začala mazat příspěvky, které dělaly reklamu převaděčským službám. Pašeráci lidí propagovali své služby jako bezpečné a úspěšné. Také nabízeli systém pojištění pro případ, že by loď byla zadržena pobřežní stráží a vrácena zpět, píše deník The Guardian.
Německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag hájila své rozhodnutí přijmout v roce 2015 do Německa více než milion migrantů. Prohlásila, že svého postupu nelituje a že by všechna důležitá rozhodnutí z roku 2015 učinila znovu stejným způsobem.
Kanadský premiér Justin Trudeau se snaží mírnit představy o Kanadě jako zemi, která přijímá všechny migranty. Trudeau se předtím několikrát vyjádřil, že všichni uprchlíci jsou v zemi vítání. Od začátku roku však hranice se Spojenými státy přešlo nelegálně přes 11 jedenáct tisíc lidí. Trudeau změnil rétoriku a nyní trvá na dodržování zákonů a naznačil, že uprchlíci budou vraceni do USA. Informaci přinesl deník The Guardian.
