Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek vystoupil na Žofínském fóru, kde se mělo debatovat o českém národním zájmu. Na závěr hodinové přednášky Zeman prohlásil, že cesta k tomu, jak dosáhnout suverenity státu, je mít kuráž, koule a kabelku. Zároveň řekl, že se po volbách obává toho, že politici, kteří nyní „napínají síly“ proti přijímání uprchlíků, se poté shrbí a přijetí umožní.
Šest zemí Středoevropské obranné spolupráce (CEDC) připraví společné cvičení na ochranu hranic. Po jednání zástupců ministerstev obrany zemí CEDC to v pondělí řekl rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil. Podle českého ministra obrany Martina Stropnického (ANO) by se mělo cvičení uskutečnit v řádu několika měsíců. Měla by se podle něj procvičit součinnost armád v případě simulované krizové situace.
V řadě evropských zemí nejsou migranti vítáni s otevřenou náručí. V Katalánsku je tomu ale jinak, protože jejich hlasy by v říjnovém referendu mohly rozhodnout o odtržení od Španělska. Katalánští separatisté španělskou vládu vnímají jako represivní a kladou důraz na svoji historii a kulturu. Migranti si ale od nezávislosti slibují, že se stanou „občany první kategorie“, píše server Politico.
Německá kancléřka Angela Merkelová nemá problém s řízením Evropské komise vůči Česku, Polsku a Maďarsku kvůli nenaplňování kvót pro uprchlíky. Komise podle ní dělá, co musí. Premiérka to ve čtvrtek řekla v Berlíně po setkání se svým estonským protějškem Jürim Ratasem. Byla to právě kancléřka, která protiprávně otevřela hranice a pozvala do Německa bez kontrol statisíce migrantů.
V mnohých Češích je asi dnes malá dušička – Evropská komise se rozhodla zahájit proti České republice řízení pro porušení unijní legislativy, jmenovitě kvůli kvótám na přerozdělování uprchlíků.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si chce promluvit s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou (ANO) kvůli jejímu výroku, ve kterém kritizuje zahájení řízení Evropské komise proti Česku, Polsku a Maďarsku. Na twitteru to uvedl zpravodaj České televize Bohumil Vostal.
Australská vláda nabídla 1905 migrantům, které zadržovala v detenčním centru na ostrově Papua-Nová Guinea, odškodné 53 milionů dolarů, v přepočtu více než 1,2 miliardy korun. Každý migrant by tak měl dostat v přepočtu 200 000 korun. Má jít o kompenzaci za újmu, kterou migranti utrpěli. Informovala o tom BBC.
Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót, oznámil v úterý ve Štrasburku komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.
Finský premiér Juha Sipilä v pondělí oznámil, že jeho strana a koaliční konzervativci chtějí ukončit spolupráci s vládní Stranou Finů. Důvodem je, že byl o víkendu do čela této národní euroskeptické strany zvolen stoupenec tvrdé linie Jussi Halla-aho. Halla-aho byl v minulosti kritizován za rasistické výroky, připomněla agentura Reuters. Již po jeho zvolení analytici předpovídali, že tato volba může ohrozit stávající finskou vládní koalici.
Trumpův protiimigrační dekret byl podle soudu diskriminační. Již druhý odvolací soud ve Spojených státech potvrdil pozastavení platnosti dekretu, jímž prezident Donald Trump dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům šesti muslimských zemí. Kalifornský soud dnes rozhodl podobně jako koncem května soudci ve státě Virginie a ponechal v platnosti opatření nižších soudů blokující uvedení dekretu do praxe. Právníci Trumpovy vlády se již po prvním verdiktu obrátili na nejvyšší soud.
Zelení v Berlíně usilují o přejmenování ulic a náměstí, které dlouhodobě nesou jména německých kolonizátorů, naopak po Afričanech. Má se tak stát v tzv. africké čtvrti, kde žije velké množství imigrantů, kterým se prý jména ulic nezamlouvají. O přejmenování se aktivisté snaží už dlouho, ale nyní se věc posunula více k svému uskutečnění. Místa tak mají připomínat osoby Matamba, Yaa Asantewaa a Dibobe, které se kolonizátorům postavily nebo kolonizací trpěly. Přival kritiky si za to berlínští politici vysloužili například od Alternativy pro Německo, podle které má metropole mnohem závažnější problémy k řešení.
Předsedou euroskeptické Strany Finů byl v sobotu zvolen stoupenec tvrdé protibruselské a protiimigrační linie Jussi Halla-aho. Podle agentury Reuters to může ohrozit současnou vládní koalici, v níž má strana i post ministra zahraničí.
Česká republika přijímá pomoc od Evropské unie, a měla by proto prokázat solidaritu při společném řešení migrační krize, řekl ve čtvrtek v projevu o budoucnosti EU v pražském Karolinu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Reagoval na oznámení české vlády, že už nepřijme žádné další migranty podle kvót, které členské země schválily předloni. Juncker také prohlásil, že všechny země EU chtějí demokratickou, prosperující a bezpečnou Evropu.
Humanitární organizace tento rok zachránily již 6000 imigrantů před možným utopením ve Středozemním moři. To však leží v žaludku evropské pravici. Ta začala na internetu vybírat peníze na nákup vlastních plavidel, kterými chtějí humanitárním organizacím zabránit v záchraně migrantů z moře, píše britský deník The Guardian.
Česká republika na základě unijních přerozdělovacích kvót nepřijme už žádné migranty z Itálie a Řecka. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Vláda systém kvót označila za dysfunkční a ke svému kroku se rozhodla i na základě zhoršené bezpečnostní situace, dodal.
Více než 40 migrantů ze západní Afriky přišlo tento týden o život poté, co se v Saharské poušti porouchal nákladní vůz, v němž cestovali. Zřejmě zemřeli žízní. Do nejbližší vesnice se podařilo dostat šesti přeživším. Informoval o tom zpravodajský web BBC.
Část cizinců v záchytném zařízení v Balkové na Plzeňsku zahájila vzpouru a zabarikádovala se. Po zásahu policie vyvedla policie všechny osoby a vzpouru tak ukončila.
Litvu už opustilo více než 70 procent běženců z Blízkého východu, které země přijala na základě uprchlických kvót. Informoval o tom v pátek litevský list Lietuvos žinios. Podle deníku ze země odjelo 230 z 309 uprchlíků, kteří do Litvy přijeli na konci roku 2015. Do konce letošního roku má přitom do země přijet dalších 796 běženců.
Pašeráci lidí do Evropy nabízejí svoje služby na sociálních sítích. Dělají si díky nim i reklamu. Hlavně na Facebooku umisťují videa a fotografie migračních tras a transportních prostředků. Pašeráctví lidí se díky sociální médiím zefektivňuje a nabývá většího rozsahu. A jak pro migranty, tak pašeráky zlevňuje. Nejen organizace Evropské unie tyto aktivity na sítích sledují. Zdá se nicméně, že v boji proti nelegální přepravě lidí do Evropy se to nijak výrazněji neprojevuje.
Americký odvolací soud ve čtvrtek potvrdil pozastavení platnosti dekretu, jímž prezident Donald Trump dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům šesti většinově muslimských zemí. Soud není přesvědčen, že by Trumpův výnos měl význam pro zvýšení bezpečnosti Američanů, čímž jej zdůvodňoval Bílý dům. Podle soudců je zřejmé, že zákaz je neústavní, uvedla agentura Reuters.
McDonald‘s v německém Manheimu vyvěsil do výlohy německo-turecké nápisy. Ten německý ukazoval do lepší čtvrti města, zatímco turecký naopak do té chudší. Na sociálních sítích se kvůli tomu zvedla vlna kritiky a obvinění z rasismu. Informuje o tom zpravodajský web německého rozhlasu Deutsche Welle.
Více než 300 migrantů bylo na jihu Švédska evakuováno kvůli třem předpokládaným žhářským útokům, které byly podle švédských úřadů patrně namířeny proti uprchlíkům. Informovala o tom agentura AP.
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos včera poslal ostrý vzkaz zemím, které zatím nepřijaly žádného nebo skoro žádného ze sto šedesáti tisíc migrantů určených dle kvót k přerozdělení do členských států.
Evropská komise v úterý pohrozila právními kroky zemím, jež odmítají přijímat migranty v rámci programu přerozdělování podle kvót. Při prezentaci pravidelné zprávy o pokroku programu přerozdělování žadatelů o azyl zdůraznil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu.
V Německu se vedou ostré debaty o většinové kultuře a o tom, jestli je nutné ji definovat či aktivně prosazovat. Zatímco konzervativní unie CDU/CSU i Alternativa pro Německo (AfD) většinovou kulturu prosazují, ostatní strany jsou k tomuto konceptu spíše skeptické.
Pokud britská Konzervativní strana zvítězí v červnových parlamentních volbách, dodrží svůj slib a sníží počet přistěhovalců na „desetitisíce ročně“. V projevu ke svým příznivcům to v pondělí v Londýně prohlásila premiérka Theresa Mayová. Předčasné volby se ve Spojeném království z jejího rozhodnutí uskuteční 8. června.
Evropská komise v úterý doporučila pěti zemím, aby nejpozději do šesti měsíců ukončily kontroly na hranicích uvnitř schengenského prostoru volného pohybu zavedené v souvislosti s migrační krizí v roce 2015. Doporučení se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska. Komise zároveň vyzvala k zavedení „alternativních opatření“, která by zajistila zachování úrovně bezpečnosti v EU.
Druhá řada plotu na maďarské hranici se Srbskem, která má přispět k zabránění ilegálnímu pronikání migrantů, je hotová. Oznámil to v pátek maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda je Evropskou komisí kritizována za přísnou protimigrační politiku.
Švýcarští voliči pravděpodobně budou znovu hlasovat o tom, zda má země stanovit kvóty na přistěhovalce ze zemí Evropské unie. Vláda ve středu navrhla uspořádat referendum, v němž by voliči hlasovali buď pro, nebo proti takovému opatření. Švýcaři už v roce 2014 těsnou většinou 50,3 procenta podpořili omezení imigrace z EU.
