Newyorské architektonické studio oiio si dalo za cíl trhnout rekord ne ve výšce budovy, ale v její „délce“. The Big Bend se projektuje jako stavba ve tvaru oblouku a má o 400 metrů více než dubajská Burdž Chalífa, nejvyšší věž světa.
Renomovaná architektonická kancelář DaM se sice v posledních letech do povědomí veřejnosti dostala především díky bytovému domu s tělocvičnou na Petrském náměstí v Praze, ale její doménou jsou také administrativní budovy.
Bílka je malá obec v Českém středohoří na úpatí Milešovky, kde od dětství trávil prázdniny architekt Ivan Nosek. V Praze vystudoval Fakultu stavební ČVUT a AVU u Jaroslava Fragnera. V roce 1969 odešel do Kolína nad Rýnem a jako architekt a urbanista pracoval pro tamní magistrát.
Někteří ho obdivují, jiní by typický doklad brutalistní architektury sedmdesátých let zdemolovali. Bourání souboru budov Transgas už dalo zelenou ministerstvo kultury, když ho odmítlo prohlásit za kulturní památku, ale proti verdiktu se nedávno postavil Národní památkový ústav. Co dělat s Transgasem se neshodnou ani známí architekti, kteří po desetiletí formují tvář Prahy a které oslovila redakce Echo24.
Poslední realizace architekta Jana Šépky ještě není zkolaudována, a už vzbuzuje patřičný rozruch. Odborná porota ji jako jednu z pěti českých staveb nominovala do prestižní evropské soutěže Mies van der Rohe Award. Hravý dům stojící na jedné noze lze snad považovat za příslib lepších časů, kdy se česká architektura vzpamatovala z finanční krize a přestává uspokojovat pouze základní nároky investorů.
Kontroverzní stavba bytového domu v Praze 1 přezdívaná maršmeloun má platné stavební povolení. České televizi to sdělila mluvčí městské části Praha 1 Veronika Blažková. Po letech tak končí spory, jestli stavba může v historickém centru Prahy vzniknout.
Praha v úterý schválila koncepci na komplexní přestavbu oblasti od Nuselské radnice až po stanici metra Pankrác. S pracemi by se mělo začít v roce 2019 a celkové náklady jsou vyčísleny nejméně na 1, 4 miliardy korun. Ačkoliv magistrát i Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) slibují, že přestavbou vznikne až 50 nových parkovacích míst, místní občané tomu nevěří a zveřejněná čísla jim dávají za pravdu. Kontroverze vzbuzuje i návrh, že magistrálu má nově křižovat tramvajová trať.
Bouřlivé hádky mezi úřady a veřejností mohou opět začít. Stavební úřad Prahy 1 vydal znovu územní rozhodnutí pro dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Dokument, který je zveřejněný na úřední desce městské části, je prvním nutným krokem k zahájení stavby. Do 15 dní je možné se proti němu odvolat. První územní rozhodnutí objekt získal v roce 2013, magistrát jako odvolací orgán ho loni zrušil a vrátil úřadu k opakovanému projednání.
V pondělí 13. února byl vyhlášen vítěz třináctého ročníku Ceny Klubu Za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí. Finále přineslo velmi vyrovnanou kolekci šesti architektonických počinů. Jejich pojetí je však velmi různorodé, od domů, jejichž forma vychází ze starých tradic, až po moderní minimalistické kostky. Pozoruhodné je, že žádná ze staveb není na území hlavního města.
Soubor budov Transgas ze sedmdesátých let, u kterého zatrhlo ministerstvo kultury povýšení na kulturní památku a otevřelo tak cestu k jeho zbourání, má patrně ještě určitou šanci. Proti verdiktu ministerstva se kromě Klubu Za starou Prahu postavilo také generální ředitelství Národního památkového ústavu (NPÚ), které podle informací deníku Echo24 podalo podnět k jeho přezkoumání.
Součástí rafinované francouzské kultury je i potřeba tamních prezidentů zanechat vlastní stopu na povrchu hlavního města. Pomník zakladatele této tradice výstavby architektonických monumentů, Centre Georges Pompidou, letos v únoru slaví své čtyřicáté narozeniny a čeká jej rozsáhlá rekonstrukce. Georges Pompidou se svou ženou byli známí svým zaujetím pro současné umění a jeho propagaci.
Jsou to takové temné budovy na začátku pražské Vinohradské třídy. Zašlé železo, sklo, beton, dokonce dlažební kostky. Nepůsobí dnes právě vábně, spíš připomínají sarkofág nebo kobku. Když si je člověk prohlédne pečlivěji, zjistí, že jsou vlastně velmi zvláštní, až jaksi bizarní a že by se v nich dalo točit retro sci-fi z prostředí technické civilizace.
Řádění komunistických funkcionářů se často fatálně podepsalo na podobě českých a moravských měst, někdy se však nemůžu ubránit dojmu, že nemenší běsy přinesla i raná devadesátá léta, a to nejen v individuální výstavbě, ale i v případě nových veřejných budov.
V kolonii atriových domů ze 70. let byla před dvěma lety dokončena zajímavá rekonstrukce. S minimálními zásahy v exteriéru a totální změnou vnitřních dispozic vznikl velkorysý současný dům, který však příliš nevybočuje z řady. Dobový kabřinec a brizolit byly nahrazeny bílou omítkou s přísavníkem a paneláková okna za současná hliníková – osazená do líce fasády.
Vzdělávací instituce zřízená a provozovaná Správou Krkonošského národního parku byla postavena ve Vrchlabí podle projektu architekta Petra Hájka. Jedná se o mediatéku, v níž se nachází knihovna, auditorium, učebna s laboratoří a jednopodlažní garáže. Většina budovy se ukrývá pod zemí, nad povrch vyčnívá právě o tolik, aby dovnitř mohl proudit dostatek světla.
Jak to vypadá, když architekti nejsou omezeni přáním klienta a navrhují sami pro sebe? Polský architekt Robert Konieczny své rodině postavil dům na strmém svahu uprostřed divočiny. Poradil si s nebezpečím sesuvu půdy, obavou manželky o bezpečí rodiny i s nařízeními vyžadujícími sedlovou střechu. Vytřel zrak celému světu a zároveň vlastní rodině vytvořil příjemné zázemí.
Soubor budov známý jako Transgas na pražské Vinohradské třídě budí vášně i rozpaky. Ministerstvo kultury loni na podzim vydalo nad komplexem konečný rozsudek: neprohlásilo ho za kulturní památku, a tím ho odsoudilo k demolici. Sdružení Klub Za starou Prahu proti tomu protestuje, Transgas považuje za unikátní památku a chce podat žádost o přezkoumání ministerského rozhodnutí.
Před deseti lety vznikla dle návrhu architekta Jiřího Špačka roubenka na Českolipsku. Tradiční roubená stavba s moderní přístavbou a interiérem kombinujícím v ideálním poměru modernu s lidovým řemeslem byla časopisem Dolce Vita zařazena mezi „Best of 2007“.
Obec Líbeznice na severním okraji Prahy má neobyčejného starostu s jasnou představou o významu kvalitní architektury, čímž se výrazně odlišuje od ostatních pražských satelitů. Díky ateliéru Projektil získali nejmenší líbezničtí školáci vlastní vesmír.
Klášter Nový Dvůr je zázrakem demonstrujícím moc duchovní síly. Jak prožití duchovní architektury působící doslova na všechny smysly, tak setkání s přívětivými mnichy a skvělými produkty jejich hospodářství a výroby je ideálním zážitkem pro sváteční čas.
Praha zamýšlí na ostrově Štvanice vystavět novou koncertní halu. Mohl by tam stát takzvaný Rejnok od architekta Jana Kaplického. Budova by mohla vzniknout do roku 2022 a výstavba by vyšla do dvou miliard korun, přiznal radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice).
Designérka Anna Kozová má dva syny a žije ve Kbelích. Má také skvělé nápady, potřebnou dávku občanské iniciativy a nakažlivý úsměv. Školní družina ve Kbelích měla naopak nedostatečnou zahradu. Minulý rok proto Anička iniciovala kultivaci nevyužitého školního pozemku a podařilo se jí nadchnout ostatní rodiče.
Výsledky prvního ročníku soutěžní přehlídky České komory architektů byly vyhlášeny 7. listopadu 2016 v rámci slavnostního galavečera v místě pro nové umění – Jatka 78. První ročník byl otevřen architektonickým realizacím za posledních 5 let. V červnu mezinárodní porota nominovala 63 realizací z celkového počtu 475 přihlášených.
V centru Prahy má domorodec stále trochu pocit, že jen překáží možnostem, jak co nejlépe uspokojit zájezdy opilců ze všech koutů světa. Nebytové prostory ve vlastnictví magistrátu často slouží jako problémové herny a noční kluby, nad kterými vlastníci okolních bytových jednotek jen zoufale lomí rukama.
Elegantní, trochu drsný a sexy. Takový je industriálně laděný byt v novostavbě na Hřebenkách i osobní styl jeho autorky architektky Dagmar Štěpánové. Rezidenční byt se rozkládá na ploše 85 m2 a náleží k němu ještě 50metrová terasa s překrásným výhledem.
Na začátku byla představa čtyřletého kluka o domě podobném prehistorickému zvířeti a pozemek s jezírkem a staletým dubem obklopený jednoduchou vesnickou zástavbou. Architektka Gabriela Kaprálová ze zadání vytěžila maximum. Navrhla nízkoenergetický dům s pultovou střechou.
Investor koupil bývalý žulový lom s velkým pozemkem v Posázaví. U ateliéru A69 objednal projekt chaty. Architekti po dlouhém hledání vhodného místa umístili objekt přímo na hranu těžební jámy nad jezero, využili vytěžených kamenů, na ně usadili ocelový rošt a na něm vystavěli sloupkovou dřevěnou konstrukci.
Před čtyřiceti lety začala výstavba nového sídelního útvaru nazvaného Jižní Město. S historií i současností města snů seznamuje aktuální výstava v Chodovské tvrzi autorů Jiřího Sulženka a Pavla Karouse.
V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Václavského náměstí se ozývají hlasy, které varují, že změny historické náměstí znehodnotí a poškodí. Nejvíce kritiky vyvolávají rampy do podzemních garáží, které mají být přes dvacet metrů dlouhé. Diskutovaný návrat tramvají na Václavák se prozatím odkládá.
Architekti z ateliéru Petra Hájka se snažili navrhnout dům, který by byl transparentní, a přesto uzavřený pohledům z vedlejšího patrového domu. Který by se dokázal na své prostředí adaptovat a těžit z proměňující se atmosféry zahrady.
