Karlovy Vary netvoří jen Thermal, Pupp a kolonáda. Pod nánosem suvenýrů a karlovarských oplatek město skrývá řadu pozoruhodných míst. Během minulých ročníků festivalu se s některými z nich diváci seznámili díky projektu společnosti Aerofilms. Budova bývalé spořitelny na Divadelním náměstí, Goethova vyhlídka a bývalá stáčírna minerálních vod se staly sídly multifunkčního festivalového prostoru s názvem Aeroport.
Na karlovarském festivalu bude mít premiéru nejnovější film Jana Němce Vlk z Královských Vinohrad. Jeho premiéra bude asi vnímaná pikantně, neboť autor snímku zemřel před dokončením. To tak padlo na asistenta snímku, režiséra Tomáše Kleina.
Na festival jsem letos dorazil až v půlce. V den příjezdu si člověk nemůže zas až tak moc vybírat, takže novinářská projekce maďarského postapokalyptického (alespoň dle anonce) filmu Zero o včelách a naštvaném včelaři nebo tak něco. Přesně něco pro mě, kde líp chytit ten správný festivalový bzukot. Včely! Sem s nimi!
V závěru karlovarského festivalu se městem potuloval americký herec Harvey Keitel, nijak jsem se nesnažil dostat se mu do cesty, poslechnout si jeho reakce na prefabrikované otázky na tiskové konferenci a podobně.
Na karlovarský festival jsem začal jezdit relativně pozdě, shodu okolností jsem se časem snažil prezentovat jako postoj – Karlovy Vary? Tam nejezdím! Člověk udělá hodně, aby se odlišil…
Nejprestižnější domácí filmová akce vstupuje do letošního ročníku v duchu oslav významného jubilea. V západočeském regionu se koná už po padesáté. Letitý boj festivalu o vlastní tvář zahrnuje ideologické manipulace z let komunismu i porevoluční půtky s tržními mechanismy.
Následující větu by měl v Karlových Varech nahlas vyslovit jen ten, kdo se nebojí, a navrch má rychlé nohy, kdyby bylo potřeba utíkat: hotel Thermal je výborná stavba!
Režisérka Helena Třeštíková bude se svým nejnovějším filmem – celovečerním dokumentem Mallory – na MFF Karlovy Vary soutěžit v sekci dokumentárních filmů.
Grafický styl padesátého ročníku filmového festivalu v Karlových Varech působí oproti předcházejícím letům až protikladně, Aleš Najbrt se od ironického minimalismu „přešaltoval“ k záměrně přeplácanému stylu mysliveckého bálu. Jinak se ale začátkem července dá v nejznámějších českých lázních čekat to co vždycky – naštěstí.
