Miroslav Bambušek je úkaz, který sleduji už patnáct let. Je to divadelní režisér a vizionář, motor rozsáhlých projektů, člověk přesvědčený, že umění má zneklidňovat, vyrušovat a rozhodně nemá být pohodlné. Nic nemá jít po srsti a nic se nemá podávat naservírované. Vystudoval filozofii a klasickou filologii, a když zrovna nerežíruje, buší kladivem ve skutečné kovárně.
Architekt Miroslav Šik, syn autora komunistické ekonomické reformy Oty Šika, učil třicet let ve švýcarském Curychu na ETH, jedné z nejlepších škol architektury. Věnoval se architektuře bydlení. V rozhovoru popisuje, proč je krize bydlení, která nyní patří v Praze k nejhorším v Evropě, fenoménem všech velkých prosperujících metropolí a jak se jí dá čelit. Vysvětluje na vlastních zkušenostech, jak město ničí stěhování bank, firem a úřadů na periferii.
Soudě podle zpráv posledních měsíců a týdnů se nad klasickým automobilem stahují mraky. Švédská vláda zvažuje zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2030. Zákazy vjezdu pro „špinavé“ diesely avizovaly radnice v Paříži, Madridu, Kodani. První celoplošný zákaz pro „starší“ diesely platí od 1. ledna ve Stuttgartu. Souběžně s tím EU zásadně zpřísňuje limity pro emise CO2 u aut.
V Polsku těžko hledat někoho, kdo by nebyl proevropský, jde jen o to, co to znamená. Také představa, že Právo a spravedlnost je stranou bigotních katolíků, je velmi zavádějící. Konzervativní křídlo měla a má i Občanská platforma. Je to mnohem složitější. A s Orbánovým Maďarskem si v něčem rozumíme, ale mnoho věcí nás dělí, říká Łukasz Kamiński, jenž se v Praze zúčastnil konference o Janu Palachovi.
Milan Sedláček, který na začátku 90. let přešel z brněnských divadel do diplomacie, byl v březnu 2011 obviněn, že připravil český stát o víc než milion korun. Vrátil se z Thajska, kde byl pár měsíců velvyslancem, a začal mu nový život. Kariérní degradace, několik desítek soudních stání, během nichž byl šestkrát prohlášen za nevinného, načež následovalo pět odvolání státního zástupce. Jedenáct let nekonečné kauzy, která byla nejspíš úplně o ničem.
Pavla Horáková je originálním zjevem současné české literatury: vzdělaná, vtipná, sofistikovaná… a přitom jaksi tajemná. Přesně jako její román Teorie podivnosti, který v minulém Echu byl nazván nejchytřejší českou prózou desetiletí.
Matthias Matussek je autorem bestsellerů, které se v Německu přestaly recenzovat. Bývalý hvězdný novinář byl před třemi roky – přesněji řečeno od útoků v Paříži v listopadu 2015, které dal do souvislosti s politikou otevřených hranic Angely Merkelové – odložen na pomyslný pravý okraj společenského spektra.
Nejznámější antikomunista světa Vladimír Bukovskij (78) žije dnes na okraji anglické Cambridge v půldomku se zarostlou zahrádkou. Několik posledních let pro něho bylo těžkých osobně – nemoci, operace srdce, před níž mu chirurg řekl, že se na 60 procent po operaci už neprobudí, vyšetřování pro údajné stahování „neslušných obrázků“ dětí v domácím počítači – i politicky. Západní svět, do něhož byl před čtyřiceti lety vyměněn za chilského komunistu Luise Corvalána, se podle Bukovského mění k horšímu a rychle v něm ubývá svobody. Náladu mu paradoxně zlepšuje to, co je mainstreamem označováno za nárůst populismu.
I když si jej mnozí spojují především s „pokleslou“ televizní zábavou, duší je to pořád tak trochu punker, a to nejen co se hudebního vkusu týče. Rád hraje nejen na plátně nebo v televizi, ale i v soukromí. Když cítí, že situace kolem něho hrozí přílišným patosem, neváhá ji shodit absurdním vtipem proneseným s kamennou tváří.
Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.
Ještě ani neskončil poslední díl seriálu ČT Rédl, a už se neslo prostorem, že jde snad o nejlepší politickou krimi, která v Česku vznikla. Režisér Jan Hřebejk vytvořil sugestivní obraz začátku 90. let, kdy se se svobodou také vyvalil kal a hnus. Proti němu se snaží postavit osamělý a smutný prokurátor Rédl, který přitom není černobílý hrdina. Tak jak to má rád jeho tvůrce, mladý scenárista Miro Šifra.
Veřejný prostor zamořují drby bez důkazů ve stylu, kdo co ukradl a kdo koho podplatil. Znějí z úst lidí, kteří reprezentují klíčové instituce v zemi. I od premiéra, a dokonce i od soudců, kteří by se měli přísně řídit důkazy a nepodléhat polopravdám a žvástům. Soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka roznášel nepotvrzené drby novinářům, když tvrdil, že někdo konkrétní (miliardář Pavel Tykač) za amnestii prezidenta Václava Klause z roku 2013 zaplatil 300 milionů korun. Důkazy nepředložil. Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra to považoval za nepřípustné chování soudce a podal na kolegu Kydalku kárnou žalobu. Nejvyšší správní soud mu dal minulý týden za pravdu a potrestal ho důtkou. Libor Vávra v rozhovoru vysvětluje, proč je potřeba trestat nepodložené drby a křivé obvinění a zároveň ustoupit od trestání jiných verbálních činů, jako jsou projevy nenávisti na internetu. Policie právě minulý týden na sociálních sítích oznámila, že se právě na verbální kriminalitu chystá zaměřit.
Theresa Mayová dospěla na konec vyjednávacího maratonu, který měl dát odpověď na otázku, jak se budou odvíjet vztahy Velké Británie s Evropskou unií po březnu 2019. Dohoda, kterou v nedělil schválilo i 27 lídrů na evropském summitu, ale ještě musí projít britskou Dolní sněmovnou. A protože je to vlastně jen provizorní dohoda, která pokrývá čas, po který se má jednat o obchodní dohodě a po který Británie dál zůstane v celní unii a nebude mít dovoleno provádět doma deregulace, může britský parlament dohodu odmítnout. Zatímco Margaret Thatcherová se stala symbolem tvrdé ženy ve vysoké politice, její nástupkyně Theresa Mayová po dvou letech v úřadu doslova taje před očima.
Giuseppe Maiello je na první pohled barvitou figurou české politické scény. Vystřídal již několik stran, v nichž byl schopen vytvořit docela slušný rozruch. Je to rtuťovitý, neposedný a od pohledu temperamentní člověk, jak se na Itala z jihu sluší a patří. Méně se ví, že je docentem antropologie, znalcem českého raného středověku a pohanství a že napsal odbornou knihu o vampýrech. Já ho znám od studentských let, kdy se v druhé polovině 80. let na pražské vysokoškolské koleji Větrník objevoval menší chlapík ve skvělých úzkých zelených džínách, oranžové bundě a černých brýlích a všichni na něj volali Džusepe…
Nový vývoj v případu Čapí hnízdo, kdy (údajně psychicky nemocný) syn Andreje Babiše mluví o cestě na Ukrajinu a Krym, protože „táta mě tu nechtěl“, vrhá podezření z pasivity i na policii a státní zástupce. Martin Červíček byl do roku 2014 policejním prezidentem, posléze ještě dva roky krajským ředitelem policie v Královéhradeckém kraji. Od minulého měsíce sedí v Senátu za ODS. Jednou nohou je v politice za ODS, a tedy v opozici, mentálně, druhou, ještě u policie.
