Rozhovory

Vasil Mohorita vulgo Ben Vasco Meier

Babiš – všechno je podle plánu

Životní osudy, postoje a názory mnoha klíčových postav listopadu 1989 se za uplynulých téměř třicet let dramaticky proměnily. Z některých stávkujících studentů či disidentů se stali zklamaní a zahořklí kritici polistopadových poměrů, z mnoha předních kádrů minulého režimu, bývalých aktivních členů KSČ a SSM se naopak stali úspěšní byznysmeni, kterým demokracie přinesla bohatství a často i nezanedbatelný politický vliv. Dokázali využít své znalosti, kontakty, v mnoha případech ale i kapitál z pochybných zdrojů. Vasil Mohorita měl veškeré předpoklady být jedním z nich.

 

Chceme být rozdílovými hráči

Jeden z nejoceňovanějších domácích, ale i světových violoncellistů pochází z Bratislavy. Studoval na konzervatoři v Bratislavě, posléze na pražské AMU. V roce 1999 vstoupil do Škampova kvarteta, od roku 2002 je členem tělesa Pavel Haas Quartet, s nímž nahrál sedm alb. Soubor je držitelem šesti prestižních cen Gramophone Award. Naposledy ji obdržel letos za album se skladbami Antonína Dvořáka. S manželkou Veronikou, zakladatelkou Pavel Haas Quartet, mají dceru.

Mária Schmidtová

Trump změnil všechno

Evropský parlament před měsícem vyzval Evropskou radu, aby zahájila řízení proti Maďarsku kvůli porušování evropských hodnot. Ačkoliv deklarace europarlamentu nemá žádné bezprostřední politické následky, je to veřejný pohlavek maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.

Stanislav Komárek

Směřujeme k vyvanutí, přiznejme si to

Německo, které téměř rezignovalo na individuální mateřství, leží jako obrovská bezmocná kojící samice, k níž se může kdokoli přisát. To – mimo jiné zajímavé věci – říká s typickou dikcí biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek, jedna z mála skutečně originálních postav pražského akademického světa. Lze si jej představit jako reinkarnaci buddhistického mnicha nebo čínského mudrce, který se shodou okolností vyskytuje na Vinohradech a na Přírodovědecké fakultě UK, ale jednou se vrátí na kosmické pláně Orientu.

Jindřich Forejt

Gottwald si nechával hrát fanfáry, i když šel do kina

Sto let, jedenáct prezidentů. Všichni českoslovenští a čeští prezidenti vykonávali funkci po svém, ale společné mají, že šlo o mimořádně silné a zároveň provokující osobnosti. V rozhovoru pro Týdeník Echo to říká někdejší dlouholetý šéf odboru protokolu prezidentské kanceláře Jindřich Forejt, kterému na počátku příštího roku vyjde kniha o prezidentských tradicích.

Ivo Kahánek

Tréma mi dává křídla

Klavír je pro něj vším. O tom, že ho mistrovsky ovládá, se kromě českého publika přesvědčili i lidé v Dánsku, Německu, Tunisku, Itálii, Japonsku, Číně... Tam všude Ivo Kahánek představuje vrcholná díla českých skladatelů.

Jan Gebert

Zlo lidské i nadlidské

Dokumentární film Jana Geberta pozorovatelským způsobem zachycuje aktivity Slovenských branců, neoficiální organizace mladých mužů, kteří o víkendech trénují vojenské dovednosti, aby se připravili na přicházející konflikt civilizací. Naoko apolitická organizace vyznává autoritářství a jakýsi slovanský nacionalismus. Gebertův film se promítal na mnoha festivalech včetně Berlinale, teď je možné ho vidět i v českých kinech.

Martin Pechlát

Rozhovor s nečekanou pointou

Vysoký blondýn se schopností zahrát přesvědčivě cokoli. Řeklo by se zajímavý herecký typ netyp. Fyzicky výrazný a přitom jaksi nenápadný, nezařaditelný do škatulky. Může hrát dobráky i démony, prosťáčky i intelektuály, hrál v Komedii Goebbelse a v Národním Havlova Huga Pludka, ve filmu policisty, tatínky i Fausta.

Jan Čapek

Slovo design dnes nikoho neohromí

S Janem Čapkem, držitelem titulu designér roku ze soutěže Czech Grand Design, o postavení designéra i o jeho environmentální zodpovědnosti. Designblok letos slaví 20. výročí. Co jste dělal v době jeho vzniku? V roce 1998 jsem byl v prvním ročníku v Ústí nad Labem na porcelánu. Vytvářel jsem tehdy takové UFO talíře, které měly dno do špičky a stály na kovových nožičkách na imbusové šrouby. Talíř tak bylo možné různě naklánět, aby se vám do něj nikdo nedíval. Zkoumal jsem hranice možností kombinování porcelánu s dalšími materiály a jednou z krásných variant je právě porcelán s leštěným hliníkem.

Robert Fico

Zneužili vraždu

Po vraždě novináře Jána Kuciaka zažilo Slovensko největší demonstrace od pádu Vladimíra Mečiara. Terčem nespokojenosti byla vláda premiéra Roberta Fica. Ten pod tlakem odstoupil.

Petr Kolečko

Jak si užít kult režiséra

Pro práci scenáristy Petra Kolečka je typická pořádná dávka humoru, leckdy mnohdy nevybíravého a nekorektního. Má cit pro jadrné komediální dialogy a libuje si v nadsazených zápletkách a situacích. Jeho film Přes prsty, kde si poprvé vyzkoušel i režii, ale prý žádná typická řachanda nebude.

 

Češi jsou historicky úspěšní

S Robertem Kvačkem mluvíme o tom, jak se po roce 1989 vyvíjela česká diskuse o nových dějinách, co si o tom nestor českého dějepisectví v té době myslel a z čeho pramení pocit méněcennosti mezi tolika českými intelektuály.

 

Nejlepší na Británii je její flegmatičnost

Cyklus fantasy detektivek Řeky Londýna si našel své věrné čtenáře i v České republice. Série vypráví o dvou posledních kouzelnících v Británii, kteří jsou zároveň členy londýnské Metropolitní policie. Peter Grant a Thomas Nightingale jsou povoláváni v momentě, kdy má Scotland Yard podezření, že zločin způsobily nadpřirozené síly. Autor série Ben Aaronovitch navštívil na konci září Prahu.

Petr Bystroň

Začíná konzervativní revoluce

Petr Bystroň je výrazný poslanec německé opoziční strany AfD. Na konci září provázel do Lán bývalého Trumpova stratéga Steva Bannona. Bannon si před pár měsíci v Bruselu najal kancelář, z níž se snaží pomáhat před evropskými volbami stranám, které oponují masovému přistěhovalectví z třetího světa. Proč si americký republikán chtěl o svých představách konzervativní revoluce v Evropě povídat se starosocialistou Milošem Zemanem? A proč utečenec z komunismu Bystroň dnes v Německu zažívá déjà vu?

Anna Pravdová

Kreslil by Kupka pro Charlie Hebdo?

Ve Valdštejnské jízdárně byla v minulých dnech otevřena retrospektivní výstava František Kupka 1871–1957. V pařížském Grand Palais na ni před půl rokem přišlo skoro čtvrt milionu návštěvníků.

Zpět na hlavní stranu