Minulý týden vrcholila kampaň za tzv. klimatickou politiku. Šestnáctiletá Švédka Greta Thunbergová promluvila na klimatickém summitu OSN v New Yorku. Už druhý víkend v říjnu nás ale čeká pokračování, a možná ostřejší. Skupiny Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion, XR) chystají ve velkých světových městech od USA po Indii protesty, blokády a jiné projevy občanské neposlušnosti.
Dvoje parlamentní volby za pět měsíců jsou i na poměry izraelské politiky výjimečné. Navíc když za rohem možná čekají třetí. Krátká rekapitulace: na jaře zvítězila konzervativní strana Likud dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua před novým centristickým hnutím Modrá a bílá generála Bennyho Gance. Pravice měla hladkou většinu, ale co zpočátku vypadalo jednoduše, skončilo po sedmi týdnech překvapivým neúspěchem. Nejen o těchto volbách jsme si povídali s britsko-izraelským expertem Jonathanem Spyerem.
V Americe se politická řež odehrává mezi dědici klasických liberálů, kteří se dnes většinou označují za konzervativce a dominují Republikánské straně, a tzv. progresivními liberály ovládajícími Demokratickou stranu. Politická korektnost, genderová ideologie, útoky na různé historické velikány, kteří u dnešních zkoušek z politické korektnosti propadají – všechno to, co s úžasem sledujeme nejdřív ve zprávách zpoza oceánu, pak v Británii a časem i v kontinentální Evropě, přichází od progresivních liberálů.
Demonstrace v Hongkongu proti přílišnému vlivu Číny na život bývalé britské kolonie se odehrávají na pozadí velkého geopolitického střetu mezi Čínou a USA. Americký prezident Donald Trump otevřel vůči Pekingu politickou a obchodní válku odvetou za machinace s měnovým kurzem nebo krádeže autorských práv. Za jednoho z exponentů této války můžeme označit brigádního generála v. v. Roberta Spaldinga. Generál pracoval jako vojenský přidělenec na velvyslanectví USA v Pekingu, poté byl hlavním stratégem americké armády pro Čínu. Podílel se na přípravě nové bezpečnostní strategie Bílého domu. S Týdeníkem Echo si povídal v polské Krynici, kde patřil k hvězdám letošního ročníku Ekonomického fóra.
Jihočeský kraj odstartoval kampaň proti vyschnutí pramene Vltavy a za záchranu Šumavy. Důvodem je návrh vedení národního parku, které chce za podpory ministerstva životního prostředí převést dalších deset tisíc hektarů do tzv. bezzásahových zón. Vzrušení je velké, obce na Šumavě i kraj se obávají dalšího rojení kůrovce a dalšího usychání lesů. A nejen obce, nejen kraj. Vědeckou tváří kampaně kraje je docent biologie z Jindřichova Hradce Jan Pokorný.
Kobza je hudební nástroj, jehož drnčivý zvuk, jak píší byzantští kronikáři, povzbuzoval divoké kmeny Bulharů do bitev. Ondřej Kobza je pražský kavárník a asi nejznámější český oživovač veřejného prostoru. To díky němu se objevila v ulicích piana, z trouby zněly verše, otevíraly se malostranské dvorky, konaly se různé happeningy. Několik let se teď především zaměřuje na fantaskní plán zazelenění pražských střech. Plán začal uskutečňovat na kaskádovitém terénu Lucerny, čímž Praha získala nový horizont. Zároveň je to muž nekonformních názorů, kterými jde občas proti směru i pověstné sociální bubliny.
Když se termín tohoto interview u ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka domlouval, vypadalo to, že zůstane sedět ve vládě odkázané na komunisty a nově i na SPD. Ale souboj o jméno nového ministra kultury dopadl ústupem ČSSD a stejná sestava řídí republiku dál. Kam? Nevadí dlouholetému řediteli Asociace malých a středních podniků sedět v jasně levicové vládě? Proč se neobává reputačního problému?
Od jara otřásají Hongkongem nevídané protesty. Lidé demonstrují proti návrhu zákona, jenž by hongkongské správě usnadnil vzájemné vydávání hledaných osob s Macaem, Tchaj-wanem a ovšem pevninskou Čínou. Opozice má obavy, že tato norma by byla zneužívána k trestání osob kritických vůči komunistickému režimu v Pekingu, ať už jsou to uprchlíci, nebo samotní obyvatelé Hongkongu.
Postupně se vytrácejícího Karla Schwarzenberga chce v české politice zastoupit další aristokrat, Tomáš Czernin. Nedávno se přihlásil jako vyzyvatel dosavadního předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila, o novém předsedovi se rozhodne na podzim. Kam chce Czernin topku posunout? Představuje tento katolík, lesník a zámecký pán návrat k tradicím, na něž současné vedení jakoby zapomíná? Myslí si, že urozený původ dělá z člověka něco víc?
V dubnu se Vít Rakušan stal předsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a o dva měsíce později svým vyjádřením o nutnosti postavit vůči Andreji Babišovi jakési „Občanské fórum 2.0“ prozradil, že na pravici a ve středu se intenzivně jedná o předvolební koalici. Na rozdíl od roku 2016, kdy se stejnou myšlenkou přišel Miroslav Kalousek, tentokrát šéfové stran dávají najevo ochotu se dohodnout.
Ve své době se spisovatel Egon Hostovský (1908–1973) těšil přízni čtenářů i kritiky. Za první republiky dostal státní cenu, před holocaustem se zachránil odchodem do exilu. Po únoru 1948 odešel před další totalitou – komunistickou. Ve svobodných poměrech se vrátil do učebnic a veřejných knihoven. O jeho dílo se po léta v Čechách svědomitě stará jeho dcera Olga Castiellová, která dokázala po revoluci vydat takřka celé otcovo dílo. V dospělém životě se s ním přitom setkala jen několikrát.
Brání populisty, identitáře, brání právo domorodých Evropanů zachovat si svou Evropu, brání sebe před výtkami z xenofobie a rasismu. Zakladatel tzv. nové pravice, filozof Alain de Benoist, dnes vidí hlavního protivníka v alianci moderních kapitalistů a progresivní levice. Obě síly k tomu mají jiné pohnutky, ale sledují prý stejný cíl.
Vláda Andreje Babiše se dostala do stadia, že zdroje na další transfery svým voličům na penzích, dávkách atd. už tu nejsou. A se slábnoucí ekonomikou jich bude čím dál méně. Babiš ale transfery peněz v žádném případě nezastaví. Proto hledá zdroje, kde se dá. Jedním z nejbrutálnějších zásahů je vyrabování technických rezerv, které mají na horší časy nastřádané pojišťovny. Stát si z nich chce stáhnout daň ve výši 19 procent a v příštích dvou letech tak získat do rozpočtu 8,7 miliardy korun. Je to částečná náhrada za bankovní daň. Tu Andrej Babiš nikdy nedovolí, protože ho banky drží pod krkem.
Bulharsko je podle Eurostatu nejchudší členskou zemí EU a současně oblíbenou prázdninovou destinací Čechů. V Sofii, kam drtivá většina z nich nezajede, žije a působí ředitel hlavní PR agentury v zemi, bulharská celebrita Maxim Behar, který má s Českou republikou společného víc než jen výbornou znalost češtiny.
Čínskému komunistickému režimu se povedlo uvěznit jedno celé etnikum bez většího povšimnutí světa. V autonomní oblasti Sin-ťiang žije zhruba deset milionů Ujgurů, jejichž většinovým náboženstvím je islám. Někdy v roce 2014 čínská vláda začala přesouvat Ujgury do „přeškolovacích“ táborů. Podle americké vlády jsou v nich umístěny až tři miliony lidí. Ti Ujguři, kteří zůstávají na svobodě, jsou podrobeni neustálému sledování a omezování práv.
