„Nevidíme, co vidíme, ale co předpokládáme, že budeme vidět“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Jak se obnovit uprostřed života? Buďte radikální, ne konzistentní

Vykročit z komfortní zóny je jedno z těch nejotravnějších klišé – ne proto, že by na tom něco nebylo, ale proto, že na tom dost je. Opakováním se fráze vyprazdňuje a my můžeme spolu s tím ztrácet smysl pro něco, co je podstatné. O tom, že se musíme obnovovat uprostřed života, hovořila v klasické podobě Hannah Arendtová. Proti Heideggerově důrazu na smrtelnost formulovala pojem natality, vyzdvihla tedy existenciální smysl zrození: to, že s každým člověkem do světa náhle vstupuje jedinečná perspektiva, která zcela mění situaci, přinejmenším rodičů.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Poselství Vánoc: Vykročit z vlastních měřítek

„Narodilo se nám dítě“, takto shrnula Hannah Arendtová poselství Vánoc, k němuž podle německé filozofky netřeba nic přidávat. Každé narození značí důvěru ve svět a naději. Autorka se v podcastu zabývá nejprve kritikou konzumu spjatého s Vánoci. Představa, že duchovnost musí být oproštěna od konzumu, od materiality, přízemnosti, není samozřejmá.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Co jsou humanitní vědy? A mají smysl nebo (společensky) dosloužily?

Humanitní vědy dosloužily, jsou neužitečné, navíc škodlivé, protože jsou ideologicky homogenní a vychýlené jedním ideologickým směrem. To jsou základní námitky, které jim – a v přeneseném smyslu i humanitním vědcům – adresují někteří politici, novináři, část veřejnosti. Humanitní vědy se skutečně v krizi zdají být, třeba již proto, že přinejmenším v západním světě klesají dramaticky počty studentů. Stále častěji se navíc ozývají i výrazní a světově uznávaní akademici, ať už americký psycholog Jonathan Haidt, kanadských psycholog a filozof Steven Pinker nebo francouzský politolog Olivier Roy a německý filozof Ingolf Dalferth, kteří potvrzují, že humanitní vědy nejsou v dobré kondici.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

„Průměrnost je větší nebezpečí než barbarství.“ Byl Heidegger antisemita?

Byl Martin Heidegger, jeden z největších myslitelů nejen dvacátého století, antisemita? To, že německý myslitel vstoupil do NSDAP, že se roku 1933 stal rektorem freiburské univerzity a že filozofa chápal jako proroka nového vztahu k (německému) bytí, bylo dlouho známé. Přesto se téma Heideggerova zapojení do nacistické ideologie v roce 2014 znovu rozvířilo. Někteří badatelé a filozofové hovoří o šoku. Tehdy byly vydány tzv. Černé sešity, deníky myšlení, anebo jak říká sám Heidegger: deníky z jedné filozofické dílny. Na pozadí svého díla v nich formuluje to, co označuje jako duchovní nacionální socialismus. Právě jeho filozofie má dopomoci k novému ustavení světa. Svět se ocitá uprostřed přestavby a německý filozof má být jeho architektem. Excesů spjatých s touto „přestavbou“ se Heidegger neobává: Průměrnost je větší nebezpečí než barbarství.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Pravda neexistuje? Normální je nemyslet

V dalším díle podcastu "Pravda neexistuje?" se Tereza Matějčková věnuje jednomu z nejslavnějších pojednání dějin filosofie. Esej Co je Osvícenství od Immanuela Kanta sice vyšla roku 1784, ale zůstává aktuální i v 21. století.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Proč žijeme v narcistní společnosti

V druhém dílu filosofického podcastu "Pravda neexistuje?" se Tereza Matějčková zaměřila na současnou filosofii, konkrétně na knihu Isolde Charim Muka narcismu, která odpovídá na otázky: Proč žijeme v narcistní společnosti? Jaké jsou současné autority? Proč se z politiky vytrácí obsah a třeba taky jakou roli má ve společnosti náboženství?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Pravda je vždy krajně nejistá. První díl filozofického podcastu Terezy Matějčkové

V úvodním díle unikátní podcastové série Pravda neexistuje TM nejde autorce o předestření toho, co je tedy pravda, ale o poukaz na to, že pravda je ze své podstaty problém a že současné řeči o post-pravdě jsou matoucí. Naznačují, že existovala doba, kdy bylo jasné, co je pravda. Pravda však byla vždy v krizi. Je životně důležitým orientačním bodem, a zároveň je bodem vždy krajně nejistým. Právě v této situaci – to, co je nejdůležitější, je zároveň kriticky ohrožené – tkví drama lidského života.

Zpět na hlavní stranu