Studoval češtinu na FF UK, lužickou srbštinu na Lipské univerzitě a práva na Policejní akademii. Byl šéfredaktorem měsíčníku pro světovou literaturu Plav, organizoval festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka, pracoval jako vychovatel ve výchovném ústavu Klíčov, koordinátor volnočasových aktivit pro osoby s Aspergerovým syndromem v APLA Praha, redaktor Činohry Národního divadla a redaktor Týdeníku Echo. Z lužické srbštiny přeložil reportážní povídky Jurije Kocha Modrá vrána (2009), z němčiny pohádku Udo Weigelta Mája a ohnivý lišáček (2022). Předsedá Společnosti přátel Lužice, kromě Echa24 spolupracuje s revue pro literaturu a kulturu Souvislosti.
Dnešní tipy jsou různorodý tyglík – pamatují hodně na děti a dějiny. Kromě doporučení některých, tentokrát pražských výstav, dojde na tři dětské knížky, na dudy anebo dokumentární film o srpnové okupaci v roce 1968.
Ke svým letošním pětaosmdesátinám nadělil Milan Kundera českému publiku nový svazeček esejů. Od doby před deseti lety, kdy s nimi začal, je to pátý v pořadí. Jmenuje se Slova, pojmy, situace a autor do něj zahrnul tři stati ze tří svých esejistických knih včetně nejnovější.
V uplynulém týdnu zemřeli ve dvou dnech po sobě dva slavní hollywoodští herci – Robin Williams a Lauren Bacallová. Nepřehlédnutelného mysticismu tohoto dějinného zvratu se chopil kdekterý jasnovidec, takže ti nejlepší (například server Csfd.cz) ihned prorokovali, že „smutnější týden letos filmový svět ještě nezažil a snad už ani nezažije“.
Reflexe filmové pohádky Tři bratři stojí teprve na začátku, ale už v ní lze zahlédnout obvyklý jev hodnocení tvorby Zdeňka Svěráka: neprobíhá v jejím celku, nýbrž po oddělených částech. Píše se o jeho scénářích a dramatech, méně už o jeho literární, herecké a textařské tvorbě.
V polovině srpna je konec prázdnin na dohled, a tak se letní festivalová sezona sbírá ke svému poslednímu velkému nádechu. Tentokrát tedy přinášíme přehled některých hudebních a divadelních přehlídek, doplněný pozvánkami na čerstvé a přitom vbrzku končící výstavy, jež byste si neměli nechat ujít.
Viktor Janiš dlouhodobě patří k nejlepším českým překladatelům z angličtiny i redaktorům anglických překladů svých kolegů. Je znám svou pečlivostí i náročností výběru překládaných autorů – jak sám říká, texty k překladu si vybírá podle autora, texty k redigování podle překladatele, neboť to šetří čas i nervy. A je také vyhledávaným popularizátorem umění překladu. Čerstvě má za sebou překlad díla, o němž tvrdí, že je nejkrásnější, na jakém kdy pracoval.
Umělecké stálice jsou základem tipů na tento týden: kdo neviděl návrat Monty Pythonů naživo či zprostředkovaně v kině, má nyní možnost zhlédnout je ze záznamu. Woody Allen zase přichází s novým filmem. A o Jiřím Brdečkovi vyšla rozsáhlá publikace...
Prázdniny jsou sezonou festivalů, dovolených a výletů, s tím se nedá nic dělat. A tak se přizpůsobujeme a v jejich půlce nabízíme cesty do různých stran za vyžitím divadelním, výtvarným a hudebním. S přehlédnutím k filmovým rozkoším.
Týdeník ECHO přináší průřez kulturními tipy. Od divadla přes filmy po knihy...
Filmový debut divadelního režiséra Miroslava Krobota Díra u Hanušovic vstupuje do kin s patřičně velkou produkční podporou, aby snímek nezůstal přehlédnut a už dopředu s ním diváci počítali jako s hitem. K použité reklamní výbavě patří rovněž ubezpečení tvůrců, že snímek z dějiště šumperské vesnice je „autentický“, protože oba scenáristé – vyjma Krobota ještě jeho gymnaziální spolužák, filmařský nováček psychoterapeut Lubomír Smékal – z podobné dědiny pocházejí a zachycené „příběhy“ většinou mají reálný základ.
Zpráva o úmrtí překladatele Františka Fröhlicha (bylo mu 80 let) mě zasáhla nepřipraveného – stejně jako jí podobné, které mi před lety oznamovaly, že zemřeli Rudolf Pellar a Alexandr Stich. Ačkoli student češtiny, životní cesta mě přivedla k zájmu o literatury cizí a především k překladatelskému řemeslu. Učil jsem se mu jako redaktor a pak i šéfredaktor měsíčníku pro světovou literaturu Plav a naučil se mu praxí víc než ve škole.
Týdeník ECHO přináší průřez kulturními tipy. Od hudby přes film po knihy...
Lužickosrbská literatura v českých převodech zažívá podobnou revitalizaci jako celý lužickosrbský národ. Po porevolučním tápání a hledání, jak se s někdejšími desetiletími plánované kulturní výměny vyrovnat jinak než nabídkou laciných, narychlo spíchnutých sešitků, edičně zpracovaných halabala, se v posledních letech objevují vydání, jež konečně mají ambice rovnocenné s překlady z tzv. velkých literatur a na něž má smysl stejně seriózně reagovat.
Týdeník ECHO přináší průřez kulturními tipy. Od hudby přes film po knihy...
Drobný, do bledě modra zbarvený svazek esejů Josepha Conrada, nazvaný prostě Poznámky o životě a literatuře, vyšel teprve nedávno, ale už se lze slavnostně pýřit, že v něm česká překladová literatura získala cenný kus, aspirující – pokud na ně někdo dá – na různá letošní literární ocenění.
Nová sbírka Víta Slívy Návrší vychází tři roky po předešlé knížce Račí mor a celkově jde o autorovu sbírku jedenáctou. Jistotou předložených veršů je u tohoto autora již tradičně srozumitelnost a ochota podělit se o své vidění světa a předat ho dál – ostatně u kantora je to pochopitelný tvůrčí rys.
