Vláda Andreje Babiše včera schválila novou digitální daň. Měly by jí podléhat technologické firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun) ročně, které zároveň od českých zákazníků inkasují za rok alespoň 100 milionů korun. Nejspíš už od příštího roku budou muset zaplatit státu daň na úrovni 7 procent svých tržeb od českých zákazníků. Nová daň dopadne na velké technologické firmy od Googlu přes Facebook po Amazon a Apple. Praha následuje Paříž, Řím nebo Vídeň, které už digitální daně schválily.

Jestli něco opravdu nepotřebujeme, jsou to vyšší daně. Jestli jsme ale něco skutečně potřebovali, byla to digitální daň, která by konečně srovnala obrovskou nespravedlivost, kdy jsou tady dvě kasty firem. Jedny jsou nuceny platit daně až 19 procent svých zisků. Jiné platí desetiny a setiny procenta. Je to výsledek toho, jak politici nezvládli včas reagovat na technologickou revoluci. Technologičtí dominátoři jako Google, Facebook a spol. se jim smějí do očí a především v Evropě neplatí skoro žádné daně.

Jejich argument je jednoduchý. Jsou přece virtuální. Sídlí v Irsku, kde mají dojednané velkorysé daňové prázdniny. Jinde v Evropě, kde kasírují desítky miliard dolarů za internetovou reklamu od tamních zákazníků, nejsou podle vlastních vysvětlení „fyzicky přítomni“. Zákazníkům rozešlou faktury Google Ireland a je vymalováno. Proti uvaleným daním se velmi aktivně brání a všemožně dokazují, jak v zemi fyzicky přítomni nejsou. Jak to v nejostřejší formě Google předváděl u francouzských soudů.

Evropa dlouho ví o tom, jak si z ní technologičtí dominátoři udělali daňový ráj. Má k tomu i pěkné detailní analýzy. Poprvé se tomu vážně věnoval už koncem září 2017 speciální technologický summitu v estonském Tallinnu. Už tehdy tam evropští politici řešili, jak dosáhnout toho, aby technologické firmy platily v Evropě srovnatelné daně jako byznysmeni z jiných branží. Evropská komise na setkání připravila analýzu, jak na tom technologičtí dominátoři s placením daní jsou. „Facebook platí ze svého obratu mimo Evropskou unii mezi 28 a 34 procenty, zatímco nesrovnatelně menší sazby v Unii se pohybují mezi 0,03 a 0,10 procenta. Google platí mimo Evropu 9 procent. V EU je to 0,82 procenta.“

Začalo se hledat společné evropské řešení. Od začátku bylo velmi nerealistické. U daní má podle evropského práva každá země právo veta. A toho přirozeně využili Irové a Lucemburčané, kteří jsou těmi daňovými ráji pro technologické firmy. Společnou digitální daň zablokovali. Je dobré si na to vzpomenout, až speciálně Lucemburk zas bude někoho peskovat, jak není dost proevropský.

A protože daňové úniky Googlu, Facebooku a spol. se počítají v miliardách eur, začaly vlády jednat na vlastní pěst. Jde to. A ukazuje se na tom, že i v tak globálním byznysu, jako jsou velcí technologičtí dominátoři, si je každý stát může zdanit po svém. Pokud se ta daň dobře nastaví, stejně jí neuniknou. Pokud chtějí prodávat digitální inzerci českým nebo francouzským zákazníkům.

Velmi naivně se tady chovají především opoziční Piráti, kteří stále volají po celoevropském řešení. Při své digitální gramotnosti jistě vědí, že je nemožné.