SUPERHRUBÁ MZDA

Zvednout lidem znovu daně z příjmu? Ekonomičtí poradci Petra Fialy se neshodnou

Ilustrační snímek - Shutterstock
SUPERHRUBÁ MZDA
Zvednout lidem znovu daně z příjmu? Ekonomičtí poradci Petra Fialy se neshodnou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vláda Petra Fialy si zatím neví rady, jak ušetřit. Pravicová ODS se totiž v minulosti postavila pro zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení daně z příjmu. To se dotklo téměř 4 milionů zaměstnanců, kterým tak po výplatě zůstaly peníze navíc. To však stále rozděluje ekonomy. Jedni souhlasí s tím, aby lidé měli nižší daně a zbylo jim tím pádem více peněz v peněženkách. Druzí však varují před tím, že na snižovaní daně z příjmu nebyla během koronaviru vhodná doba a vybrané peníze jednak chybí v rozpočtu a na druhé straně se podílí na vysoké inflaci. Protichůdné názory zaznívají také od ekonomů, kteří jsou poradci premiéra Petra Fialy (ODS).

Ke zrušení superhrubé mzdy se vláda Andreje Babiše odhodlala až v druhé polovině svého vládnutí. Zákon, který podpořila kromě hnutí ANO i tehdy opoziční ODS, vyšel ve sbírce zákonů poslední den v roce 2020. Od nového roku se tak zaměstnancům snížilo zdanění příjmů, které mají sazby 15 a 23 procent. To na jednu stranu přineslo zaměstnancům více peněz, na druhé straně to znamenalo díru do příjmů státního rozpočtu.

Zákon totiž počítal s tím, že hned v roce 2021 přijdou veřejné rozpočty o 87,5 miliardy korun. Kvůli pozdnímu snížení daní se také musel novelizovat státní rozpočet, který s výpadkem příjmů nepočítal.

Horská: Inflaci jsme si z velké části upekli sami

Nová koalice pod vedením Petra Fialy nyní hledá úspory, kterými chce docílit nižšího schodku státního rozpočtu. V pořadu Otázky Václava Moravce zkritizovala nová poradkyně předsedy vlády ekonomka a členka dozorčí rady Raiffeisenbank Helena Horská. „Musím říci, že já jsme byla a budu a zůstanu kritikem zrušení superhrubé mzdy. Ač ji mimochodem prosadila ODS, protože za mě zrušení superhrubé mzdy přišlo v opravdu nejméně vhodnou dobu. A právě to umožnilo zvýšit příjmy lidem s vyššími příjmy, což se projevilo v nadvkladech, k výraznému zvýšení dovozu, ale také k výraznému zvýšení inflace, které bude českou ekonomiku trápit,“ řekla Horská.

Ta také uvedla, že je dobře, že současná situace nahrává ke krocení vysoké inflace, která může být dle prognózy ministerstva financí letos v průměru 8,5 procenta. Navíc podle Horské je vysoká inflace z větší míry domácí, a ne dovozená ze zahraničí. „Znovu tady jako makroekonom musím připomenout, že ta naše inflace v České republice opravdu není jenom dovezená. My jsme si tu českou inflaci z velké části upekli sami doma,“ uvedla Horská.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy také Mezinárodní měnový fond vyzývá k obnovení superhrubé mzdy. V pravidelné zprávě totiž MMF uvedl, že tento krok pomůže k ozdravení veřejných financí. Toho by stát dosáhl nejenom obnovením superhrubé mzdy, ale také i zrušením daně z nabytí nemovitostí. Vzhledem k vnitropolitickému rozložení sil je ale nepravděpodobné, že Fialova vláda doporučení MMF vyslyší. Na schválení zrušení superhrubé mzdy se totiž v roce 2020 podílela ODS, tedy strana současného premiéra i ministra financí a klíčová politická síla vládní koalice,“ řekl Lukáš Kovanda.

Další z ekonomů Štěpán Křeček z BHS, který je stejně jako Horská poradce premiéra Petra Fialy, však s názorem ekonomky polemizuje. Podle něj jsme si inflaci doma upekli zhruba z poloviny. Zároveň se ale nesmí zapomínat na silné inflační tlaky, které jsou dováženy ze zahraničí. To je příklad i vysokých cen energií nebo vyšších cen pohonných hmot. „Koneckonců Česká republika není osamělý ostrov. S vysokou inflací se potýká většina států Evropské unie a všechny země v našem okolí,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Zároveň také nesouhlasí, že bylo chybou rušit superhrubou mzdu a nahrazovat ji snížením daní z příjmu. „Vzhledem k velikosti daňového a odvodového zatížení práce v naší zemi bylo správné, že došlo k úpravám v této oblasti. Do budoucna bychom se však měli zaměřit spíše na velikost odvodů než daní,“ řekl dále Křeček s tím, že snížení daní podpořilo kvalifikované pracovní pozice, cože je klíčové k posunu ekonomiky k vyšší přidané hodnotě. „Nastavení daní by nemělo vést k tomu, že rozdílné hrubé mzdy povedou k podobně vysokým čistým mzdám. To by totiž vedlo ke ztrátě motivace zaměstnanců, aby zvyšovali svou kvalifikaci,“ dodal.