Ministerstvo financí navrhlo vládě na příští rok rozpočet s deficitem 286 miliard vyšším než v roce letošním. Dojde tak k zastavení trendu postupného snižování nominálního schodku státního rozpočtu, byť pokračuje snižování strukturálního schodku. V příštím roce však bude muset jakákoliv vláda, která vzejde z podzimních voleb, znovu konsolidovat, aby nedošlo k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle oslovených expertů není možné se vyhnout debatě o zvyšování daní. Nebezpečnou alternativou je podle nich úprava samotných pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmy 2,094 bilionu korun, meziročně vzrostou o 0,4 procenta. Výši příjmů ovlivní změna pravidel pro zacházení s výnosy z prodeje emisních povolenek, které nově všechny připadnou Státnímu fondu životního prostředí. Výdaje se ve srovnání s letošním rokem zvýší o 2,3 procenta a dosáhnou 2,38 bilionu korun. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a mimořádné výdaje, by měl být 1,75 procenta HDP. Národní rozpočtové rada upozornila, že pokud nedojde v příštím roce k dodatečným úsporným opatřením, dojde v roce 2027 k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jakákoliv příští vláda tedy bude mít dvě možnosti – buď představit nový „ozdravný balíček“, nebo upravit pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky tempo růstu zadlužení vůči HDP za současné vlády výrazně kleslo, ač se to na první pohled dle nominálních hodnot schodku nemusí zdát. „HDP pro rok 2026 prognózováno na 8832 miliard pro letošek 8454 miliard. V roce 2020 to bylo 5828 miliard a 2021 pak 6308 miliard,“ poukázal pro Echo24 Peterka s tím, že ale konsolidace měla být tvrdší. Podle něj existuje prostor pro další kroky, které jsou dokonce podle něj nutné.

„Je třeba konečně dotáhnout důchodovou reformu, protože právě výdaje na důchodový systém jsou největší výdajovou položkou státu. Právě sociální dávky, kde drtivou většinu tvoří starobní penze, představují zhruba 40 % výdajů státního rozpočtu. Zběsilé zvyšování důchodů tak jednoduše není možné bez dalšího růstu dluhu,“ uvedl Peterka.

„Zároveň bude potřeba snížit provozní výdaje státu či upravit rozpočtové určení některých daní například ve vztahu s obcemi, kterým na účtech leží stovky miliard korun zatímco stát si relativně draze půjčuje na mandatorní výdaje. V šuplíku jsou připraveny další návrhy NERV, jako je slučování obcí, snížení řady různých dotací a další,“ dodal.

Konsolidace se podle něj zřejmě neobejde bez zvyšování některých daní. „Zdanění práce je už tak nepoměrně vysoké proti dalším daním. Tudy cesta zřejmě nepovede. V rámci úprav daňového mixu se tak další šéf státní kasy bude muset podívat do jiných oblastí. Zvýšení daní ale musí být opatrné, aby příliš nezpomalilo ekonomický růst,“ uvedl ekonom z XTB.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek se vyjádřil podobně. „Čekají nás volby, následně ustavování sněmovny a vlády, takže vláda může vzniknout možná až někdy koncem roku. Vzhledem k délce legislativního procesu se první změny dají čekat nejdřív za rok. Tedy pokud by nenastoupila skutečně akční vláda, která by třeba začala plošně šetřit hned od svého nástupu,“ řekl Echu Dufek.

„Časem nejspíš dojde i na zvyšování daní, ale je třeba mít na paměti, že tu už jedna nová velká daň hrozí. A sice ETS2, které mají platit od roku 2027, budou vlastně novou daní, z níž je ještě navíc bude vybírat i DPH. Nakonec se samozřejmě nabízí cesta nejjednodušší, a sice novelizace zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ řekl Dufek.

Hradil: Většina Evropy považuje vyšší daně za standardní

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil pro Echo24 řekl, že to, kde peníze ušetřit, či získat, je výsostně politická otázka. „Ekonomicky si lze představit oba způsoby řešení, tedy jak zvýšení daní, tak i snížení výdajů. Ve prospěch snížení výdajů hovoří fakt, že celkové příjmy veřejného sektoru jsou v poměru k HDP momentálně zhruba stejné, jako byly v roce 2019 před příchodem pandemie. To znamená, že česká společnost uměla žít levněji, a to bez sociálních katastrof nebo společenských bouří. Teoreticky by tedy nemělo být problémem výdaje taktéž ponížit zpět na úroveň roku 2019 a rozpočet tím vyrovnat,“ řekl Hradil.

Naopak ve prospěch zvýšení příjmů – tedy daní – podle něj hovoří fakt, že na evropské poměry je český veřejný sektor relativně malý. „Většina Evropy tedy považuje za standardní, že na daních platí více, aby si mohla užívat rozsáhlejší veřejné služby. Myslitelná je samozřejmě i střední cesta, tedy snížení výdajů i zvýšení příjmů zároveň, přičemž jako historicky osvědčený se jeví poměr 2 ku 1, tedy ze dvou třetin deficit umazat snížením výdajů a z jedné třetiny zvýšením daní,“ dodal.

Bohužel se podle něj nabízí i čtvrtá cesta, která je zároveň nejhorší i nejvíce pravděpodobná. „Ta spočívá v tom, že příští vláda pod záminkou hrozící katastrofy, pro kterou se nějaký důvod vždycky najde, jednoduše změní legislativu. Tedy že přepíše zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti tak, aby jí umožňoval pokračovat v zadlužování. Pak nebude muset sahat ke zvyšování daní, otevře si prostor k většímu utrácení a účet za toto konání zaplatí až naše děti, které momentálně nemohou volit, ve formě vyššího dluhu,“

Technických nástrojů, které by umožnily pravidla rozpočtové odpovědnosti naplnit, existuje ale podle něj nepřeberně. „S většinou v parlamentu lze přepsat jakýkoliv zákon a peníze ušetřit téměř kdekoliv. Pro takový krok by ovšem budoucí vláda potřebovala mandát od voličů v nadcházejících volbách. Jak ovšem sleduji veřejnou diskuzi, žádná ze stran se voličů na úsporná opatření raději vůbec neptá a všechny se tváří, že nejsou zapotřebí. Tuto variantu bych tedy již nyní téměř vyloučil,“ dodal Hradil.