Něco podobného se dělo na počátku loňského roku, teď se to podle všeho vrací. Přibližně čtyři a půl měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny, které proběhnou 3. a 4. října, se znovu projevuje trend oslabujícího zájmu o volby. Aktuální průzkumy ukazují, že počet nevoličů stoupá a celková ochota volit klesá. Data od agentur Median, NMS Market Research i STEM/MARK potvrzují, že čím dál více lidí zvažuje, že k urnám nepřijde – a nejčastěji proto, že zkrátka nevědí, koho podpořit, nebo politikům vůbec nevěří.

Zarážející je především dubnové šetření agentury Median. Podle něj je k volbám aktuálně pevně rozhodnuto jít jen 49 procent respondentů. To je o tři procentní body méně než v předchozím měsíci. Vyloženě k urnám nechce 39 procent, dalších 5 procent účast zvažuje. Celkem tak až 44 procent oprávněných voličů deklaruje, že k volbám spíše nepřijde – což je dramatický pokles oproti sněmovním volbám v roce 2021, kdy účast dosáhla 65,4 procent.

Podle agentury NMS Market Research je aktuální odhad volební účasti 56,8 procenta, což je také znatelný rozdíl. Dlouhodobé šetření potvrzuje, že se ve srovnání s rokem 2021 jedná o pokles o téměř 10 procentních bodů. „Volební účast v posledních měsících osciluje přibližně o devět procentních bodů níže, než byla reálná účast v roce 2021. Děje se tak především kvůli vysokému podílu váhajících voličů,“ uvádí NMS.

Tři miliony nevoličů

Hlubší pohled na zklamané a nevoliče nabízí výzkum agentury STEM/MARK ve spolupráci s Českou televizí. Ten zjistil, že se letos k volbám nechystají více než tři miliony lidí. Nejde přitom pouze o tzv. chronické nevoliče, kteří nechodí volit nikdy – těch je asi 1,4 milionu, tedy 17 procent populace. Zbytek tvoří lidé, kteří se jiných voleb účastnili, ale tentokrát volit nechtějí nebo váhají.

„Tím, že nemají koho volit, vysvětluje svou neúčast 43 procent dotázaných. Mezi frustrovanými nevoliči je to dokonce 56 procent. Dalšími důvody jsou nezájem o politiku, pocit, že volby nic nezmění, a až potom praktické překážky jako čas nebo zdraví,“ přibližuje analytik Radek Pileček.

Z výzkumu vyplývá i zajímavé rozvrstvení nevoličů:

• Chroničtí nevoliči (1,4 mil.) – většinou lidé se základním vzděláním, horší finanční situací, ve věku 30–55 let. Z osmi posledních voleb se zúčastnili maximálně jedné.
• Vlažní nevoliči (1,5 mil.) – chodí volit jen občas, často váhají. Tvoří je převážně ženy, u nichž hraje roli momentální nálada, počasí nebo složitost situace.
• Frustrovaní nevoliči (cca 300–400 tisíc) – v roce 2021 volili, letos nechtějí. Často jde o voliče dřívějších vládních stran (Spolu, Piráti+STAN), ale i opozice.

„Klíčovým faktorem neochoty podstatné části populace účastnit se voleb je celkový negativní obraz české politické scény a také absence politického subjektu, se kterým by se lidé ztotožnili,“ sdělil analytik Radek Pileček. Současné Poslanecké sněmovně důvěřuje pouze osm procent dotázaných, podobně jako vládě.

Kdo věří volbám? Jen menšina. Politické strany důvěru nemají

Politické strany jsou podle průzkumu pro mnoho lidí nedostatečně srozumitelné, kandidáti jim připadají neautentičtí nebo nekompetentní. Mnozí respondenti by si přáli nové politické subjekty nebo výrazné osobnosti, které by je oslovily. Část veřejnosti přitom říká, že by se k volbám vrátila jen v případě výrazně negativního vývoje – jako je hrozba války nebo ekonomické krize.

Podle průzkumu by mohla pomoci internetová volba. Hlasování poštou (korespondenčně) ale jako motivační faktor pro domácí voliče nevychází příliš silně. Letos poprvé budou mít Češi v zahraničí možnost hlasovat korespondenčně.

Ministerstvo zahraničních věcí očekává účast desítek tisíc voličů, dlouhodobě v zahraničí pobývá přes 600 tisíc Čechů. Aby mohli z ciziny volit, musejí být zapsaní ve zvláštních volebních seznamech u zastupitelských úřadů. Podle odborníků na politickou komunikaci budou oslovovat politické strany voliče především prostřednictvím sociálních sítí.

Kdo své voliče drží? ANO, Stačilo! a částečně SPD

Zatímco celková ochota volit klesá, některé strany mají stabilní a rozhodnuté voliče. Podle Medianu má hnutí ANO i uskupení Stačilo! zhruba 80 procent rozhodnutých podporovatelů, kteří chtějí volit a zároveň vědí, komu dají hlas. Spolu má pevné jádro 71 procent, u SPD a Motoristů přes 50 procent. Znamená to, že nižší volební účast by ve výsledku mohla nahrávat stranám s disciplinovanými voličskými základnami – právě jako je ANO, SPD nebo Stačilo!.