Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se ze zdravotních důvodů už nebude soudit o parlamentní kancelář, o kterou přišel v roce 2022 v kontextu svých kontroverzních vazeb na Rusko a ruského prezidenta Vladimira Putina. Právní zástupce 81letého Schrödera dnes podle agentury DPA oznámil, že bývalý šéf německé vlády se nakonec neobrátí na ústavní soud. Schröder opakovaně neuspěl u nižších soudů, u kterých se navrácení úřadu domáhal.

Poslanci z rozpočtového výboru se před třemi lety rozhodli odebrat Schröderovi část jeho výsad, které mu jako někdejšímu šéfovi německé vlády náležely. Konkrétně přišel o kancelář v sídle Spolkového sněmu placenou z veřejných peněz a také o financování personálu, který chod jeho úřadu zajišťoval. Důchod pro bývalé kancléře a nárok na státem placenou ochranku mu ale zůstaly.

Poslanci své rozhodnutí oficiálně nezdůvodnili vazbami na Putina a Ruska, ale tím, že exkancléř již neplní žádné povinnosti vyplývající z jeho funkce. Schröder takový postup považoval za protiprávní a napadl ho u soudu. Argumentoval tím, že jeho předchůdci měli doživotní nárok na kancelář, aniž by se zkoumalo, zda nějaké povinnosti vyplývající z funkce plní. Soud mu ale za pravdu nedal, proto se Schröder odvolal k vyšší instanci. Ani u té ovšem opakovaně neuspěl. Spolkový správní soud ve čtvrtek konstatoval, že Schröderovy nároky může rozhodnout jedině ústavní soud v Karlsruhe.

Právní zástupce někdejšího kancléře Michael Nagel ale nyní oznámil, že ze zdravotních důvodů se tak nestane. Nagel zdůraznil, že otázka nároku na parlamentní kancelář zůstává otevřená a sporná.

Schröder se potýká se syndromem vyhoření, který doprovázejí typické příznaky, jako jsou hluboké vyčerpání, nedostatek energie, poruchy spánku či potíže se soustředěním a pamětí. Deník Bild napsal, že tento stav exkancléři neumožňuje zvládat fyzickou a psychickou zátěž.

Schröder, který vedl německou vládu v letech 1998 až 2005, v minulosti opakovaně označil Putina za svého přítele a skutečného demokrata a i po zahájení ruské invaze na Ukrajinu odmítal opustit dozorčí rady ruských státních podniků. Mimo jiné působil ve společnostech Nord Stream 2 a Rosněfť a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu. Dostatečně také neodsoudil ruskou agresi a vymezil se proti sankcím vůči Rusku, za což rovněž čelil tvrdé kritice.

Schröderovi hrozilo dokonce vyloučení z jeho domovské sociální demokracie (SPD). Stranickému postihu se sice nakonec vyhnul, ostatní politici se k němu ale chovají zdrženlivě. Někdejší spolkový prezident Joachim Gauck před dvěma lety v rozhovoru s deníkem Tagesspiegel prohlásil, že kdykoli si na Schrödera vzpomene, je mu smutno.