Po měsících zdražování přišla úleva, na kterou nejsou zákazníci poslední dobou zvyklí. Ceny potravin v září podle údajů Českého statistického úřadu skutečně klesly – spolu s nimi i celková inflace, která se dostala na 2,3 procenta meziročně, tedy pod odhady České národní banky i trhu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny snížily o 0,6 procenta, což je nejvýraznější pokles za poslední rok. Odborníci ale upozorňují, že jde spíše o krátkodobý výkyv než o trvalý trend.

Co zlevnilo nejvíce

Podle předběžných čísel ČSÚ byly hlavním důvodem poklesu inflace levnější potraviny, pohonné hmoty a energie. Právě potraviny, které byly po dva roky tahounem růstu cen, se poprvé od loňského roku výrazně zklidnily.

„Zásadním příspěvkem k poklesu inflace byly minulý měsíc nižší ceny potravin,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Tentokrát za tím stojí pokles ceny másla a sezónní zlevnění ovoce, například jablek. Po několika měsících zvýšené inflace v cenách potravin se i tato část spotřebního koše vrací k nízkým hodnotám inflace,“ dodal.

Podle odhadů ekonomů klesla v září cena másla zhruba o šest procent, levnější jsou i vejce, zelenina či pečivo. Ovoce zlevnilo vlivem silné domácí sklizně i levnějších dovozů ze zahraničí. Ceny potravin, alkoholu a tabáku jako celek podle ČSÚ meziměsíčně klesly o 0,6 procenta, meziročně se jejich růst zpomalil z 4,0 na 2,9 procenta.

K nižší inflaci přispěly i pohonné hmoty. Benzín Natural 95 zlevnil v září o půl procenta, motorová nafta dokonce o více než jedno procento. „Pomohla nižší cena ropy na komoditních trzích i posílení kurzu koruny vůči dolaru,“ vysvětlil Marek. Meziroční inflace v energetických položkách, kam spadají i pohonné hmoty, zůstala záporná – minus 3,3 procenta.

Potraviny pomohou jen krátce

Podle analytika Patria Finance Jana Bureše je zářijové zlevnění potravin sice pozitivní, ale zřejmě dočasné. „Zvolnila inflace na 2,3 procenta, což je pod naším odhadem i prognózou ČNB. Oproti očekávání zlevnily výrazněji energie i potraviny,“ uvedl. „Vzhledem ke svižnému růstu cen v zemědělské produkci, zejména živočišné výroby, a vysoké rozkolísanosti cen potravin ale rozhodně nesázíme na dlouhodobý desinflační efekt. Čistě opticky nám však potraviny s inflací v nejbližších měsících mohou pomoci, protože narážíme na vysoké srovnávací základny z minulého roku,“ doplnil Bureš.

Ekonomové upozorňují, že právě vysoká srovnávací základna – tedy loňské extrémní ceny – nyní přispívá ke zpomalení meziroční inflace. Tento efekt může podle nich pokračovat i v říjnu a listopadu, kdy se meziroční inflace může krátkodobě dostat blízko dvouprocentnímu cíli ČNB.

Inflace je nízká, ale služby dál zdražují

Kroky centrální banky však nižší inflace pravděpodobně nezmění. „Přestože inflace klesla na bezpečnou úroveň, ochota ČNB dále snižovat úrokové sazby bude minimální,“ uvedl Marek. „Důvodem jsou nejen zmíněné ceny služeb a nemovitostí, ale také rychlý růst mezd a nejistota ohledně fiskální politiky po parlamentních volbách.“

Na stejné riziko upozorňuje i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Zářijová inflace sice vyšla pod očekáváním trhu i centrální banky, nečekáme ale, že by měla změnit postoj bankovní rady. Ta velmi pravděpodobně bude držet úrokové sazby delší dobu na současných úrovních,“ řekl.

Inflace u služeb zůstává výrazně nad průměrem – 4,7 procenta meziročně, stejně jako v srpnu. Tato oblast se podle expertů stává hlavním „ohniskem“ cenových tlaků. „V případě služeb zůstal v září meziroční růst cen na srpnové úrovni, což z pohledu ČNB znamená, že tempo růstu cen ve službách zůstává poměrně vysoké,“ upozornil Jáč.

Podle Víta Hradila z Investiky sehrály v září roli i sezónní faktory, především konec letní sezóny. „Meziměsíční pokles cenové hladiny je v září standardním jevem, který souvisí hlavně se zlevňováním dovolených po skončení prázdnin. Letos se ovšem přidaly i další faktory – potraviny a energie. Nyní bude klíčové, zda pokles cen služeb byl jen sezónní, nebo půjde o hlubší obrat,“ uvedl.

Trh zaskočila i nízká inflace vůči odhadům

Zářijová inflace byla podle ekonomů největším překvapením letošního podzimu. „Inflace v Česku je nečekaně nízká, tak nízkou ji nikdo z expertů nečekal,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda. „Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší. Inflace citelně zaostala také za odhadem České národní banky, která stejně jako analytický konsensus předpokládala ve své aktuální prognóze inflaci 2,6 procenta.“

Podle Kovandy přitom výrazné zmírnění inflace zatím neovlivnilo kurz koruny. „Vůči euru se i po zveřejnění zářijové hodnoty pohybovala kolem úrovně 24,2 koruny, tedy poblíž svých maxim od roku 2023. Trh tudíž nepředpokládá, že by Česká národní banka pod vlivem dnešních čísel zásadněji změnila svůj postoj ve prospěch dalšího snižování sazeb,“ doplnil.

Inflace se přiblížila cíli ČNB

Zpomalení inflace je znát už několik měsíců. Ještě v červnu činila meziroční inflace 2,9 procenta, v červenci klesla na 2,7 procenta a v srpnu na 2,5 procenta. Nyní je tak nejníže od loňského podzimu. Bez započítání energií by ovšem podle výpočtů ČSÚ celková inflace v září dosáhla 3,1 procenta.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela zůstává vývoj i nadále nejistý: „Podstřelení predikce centrální banky může kompenzovat spíše proinflační obavy z výsledků parlamentních voleb. I když výsledky zamezily výrazněji proinflačnímu scénáři, ČNB bude s dalším uvolňováním politiky velmi opatrná.“

Ekonomové se shodují, že inflace se sice po dvou letech přiblížila cíli České národní banky, ale vývoj cen služeb a nemovitostí může brzy přinést nové tlaky. Celoroční inflace podle odhadů skončí kolem 2,5 procenta. Spotřebitelé tak sice mohou v nejbližších týdnech pocítit levnější nákupy, dlouhodobé zlevňování ale podle expertů zatím čekat nelze.