Unijní státy pootevřely opět o něco víc dveře značně kontroverznímu nařízení, pro nějž se vžilo označení Chat Control. Podle řady kritiků nejde o nic jiného, než snahu Evropské komise pod rouškou boje s dětskou pornografií prosadit nástroj k plošnému šmírování v soukromí uživatelů na internetu, tedy například i ve známých aplikacích jako Messenger či WhatsApp. Zástupci členských států EU se shodli po dlouhých snahách o různé verze kompromisních návrhů. Ten poslední přichází s ústupkem, který odstranil explicitní možnost nařídit firmám skenování v soukromých konverzacích, kritici však varují, že může jít jen o další chytrý způsob, jak povinnost zaobalit do jiných slov.

Myšlenkou návrhu, který od počátku vzbuzuje kritiku odborníků i některých politiků, je reagovat na celosvětový trend rostoucího počtu příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Proti samotnému cíli návrhu nikdo neprotestuje, kritici však dlouhodobě upozorňují na to, že za zcela neefektivní způsob boje proti dětské pornografii návrh zcela obětuje právo na soukromí. A přinese zároveň obrovské množství neprávem obviněných lidí, kteří se dopustí „zločinů“, jako je sdílení fotografií z dovolené.

Pro schválení byla potřeba kvalifikovaná většina. Návrh nakonec po dlouhých týdnech jednání podpořilo Německo, které bylo dlouho proti. S návrhem také nesouhlasilo Česko či Polsko, Slovensko a Nizozemsko. Se schválenou pozicí nyní půjde Rada EU do vyjednávání s Evropským parlamentem.

Pokud bude nový předpis přijat, budou digitální společnosti povinny zabránit šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Příslušné vnitrostátní orgány pak budou mít pravomoc uložit společnostem povinnost odstraňovat obsah a blokovat přístup k němu, nebo – v případě vyhledávačů – vyřazovat výsledky vyhledávání. Nařízení rovněž zřizuje novou agenturu EU, která bude podporovat členské státy a poskytovatele on-line služeb při provádění normy.

Háček je podle kritiků v tom, co původní možnost nařídit skenování nahradilo. Podle nových pravidel budou poskytovatelé on-line služeb povinni posoudit riziko, že by jejich služby mohly být zneužity k šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí nebo k navazování kontaktů s dětmi za účelem sexuálního zneužívání. Na základě tohoto posouzení budou muset zavést opatření ke snížení tohoto rizika. Členské státy přitom budou muset určit vnitrostátní orgány, které budou odpovědné za posuzování rizik. Jestliže poskytovatelé on-line služeb nepřijmou potřebná opatření, mohou být vystaveni pokutám.

„Návrh přijatý Radou EU je do jisté míry skutečně ústupkem z původního návrhu. Důležité je, že je z něho vypuštěna možnost ukládat poskytovatelům služeb povinnost skenovat elektronickou komunikaci. Zejména ve vztahu ke komunikaci šifrované to byl nejvíce problematický požadavek. Rozhodně ale schválení tohoto kompromisu nevítáme. Je zde totiž řada ,ale‘,“ uvedl pro deník Echo24 Jan Vobořil, výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium (IuRe), která se dlouhodobě zabývá otázkami ochrany soukromí.

„Předně má umožnit i nadále dobrovolné skenování obsahu, které už dnes někteří poskytovatelé provádí na základě dočasné výjimky. Dále ukládá povinnost poskytovatelům služeb vyhodnocovat rizikovost jejich služeb a přijímat přiměřená opatření ke zmírňování rizika šíření dětské pornografie i zneužívání dětí. V praxi tak bude klíčové, jak tato povinnost bude vykládána. Jak velká míra minimalizace rizika bude vyžadována? Jestli nakonec nebude z pohledu kontrolních orgánů jediným skutečně účinným nástrojem plošné skenování obsahu, které sice nebude přímo nařízeno poskytovateli služeb, ale bude zřejmé, že jinak nemůže dalším požadavkům, které jsou na něj kladeny, vyhovět. Jsme tedy pro legislativu, která by explicitně zakazovala plošné skenování obsahu, a to i na dobrovolné bázi, aby výklad normy nesklouzl k tomu, že fakticky bude skenování vynucováno oklikou,“ dodal Jan Vobořil.

Mluvčí Evropské komise Markus Lammert nedávno návrh bránil s tím, že nehovoří o obecném sledování internetové komunikace. Společnosti podle něj budou muset pouze odhalit materiály týkající se sexuálního zneužívání dětí. Nebude existovat nic jako kontrola chatu, tvrdí Lammert. Bez schváleného právního rámce podle něj nebude možné s tímto zločinem účinně bojovat. Platnost prozatímního nařízení přitom vyprší v dubnu 2026. Prozatímní nařízení umožňuje provozovatelům on-line služeb takzvaně skenovat uživatelský obsah na přítomnost dětské pornografie, nicméně jen dobrovolně.

Některé dobrovolné pokusy o skenování obsahu kvůli dětské pornografii však už v minulosti ukázaly, že do sítě snadno padají desetitisíce nevinných lidí. Podle Jana Vobořila přitom plošné skenování obsahu některých služeb přináší další problém, závadný obsah se zkrátka přesune na jiné platformy.

„Je vysoce pravděpodobné, že v takovém případě budou zneužity ke sdílení dětské pornografie služby jiné. Jestliže tedy původní Chat Control bylo přeneseno příměrem do offline světa jako otevírání každé odeslané obálky a zkoumání jejího obsahu, tak teď by to bylo plošné prohledávání obálek odeslaných prostřednictvím konkrétního poskytovatele poštovních služeb. Logicky je zde ještě větší pravděpodobnost než u původního návrhu, že problematický obsah bude sdílen jinou cestou a policejní orgány budou zahlcovat fotky nahých dětí z pláže na dovolené, nahých fotografií, které si (bohužel) sdílí děti mezi sebou a fotografie vyrážek na dětském pozadí sdílených mezi rodiči nebo s kožním lékařem. Nemyslím, že takové nasazení bezpečnostních složek nějak významně k ochraně dětí přispěje a dokážu si představit efektivnější využití těchto kapacit při ochraně dětí,“ dodal Jan Vobořil.